FinExpert.e15.cz

Důchodová reforma: Budoucnost není co bývala (2.)

V minulém díle "důchodové minisérie" jsme ukázali hlavní slabinu stávajícího PAYG (Pay-As-You-Go) systému. Které jiné systémy mohou eliminovat jeho nedostatky?
Důchodová reforma: Budoucnost není co bývala (2.)

Nízká porodnost a narůstající průměrný věk dříve či později způsobí zhroucení důchodového systému, který je u nás v současnosti. Proto je nutné provést reformu. Současně musí být nový systém stabilní (ufinancovatelný) alespoň v řádu sta let. Rozhodující, tj. parlamentní, politické strany u nás zřídily v dubnu 2004 expertní tým, který má posoudit situaci a navrhnout funkční koncepci důchodové reformy. Současně je potřeba vidět náš budoucí důchodový systém v jistém kontextu ostatních zemí. Nejsme totiž jediní, kdo reformu nutně potřebuje. Logické přitom je, že poměřovat se budeme s ostatními zeměmi Evropské unie. V budoucnu se totiž důchodové systémy jednotlivých členských států budou vzájemně doplňovat, protože stále větší počet lidí bude část svého produktivního života trávit v jiné členské zemi.

Úvodní část seriálu s popisem stávajícího systému.


Společné cíle zemí EU v oblasti důchodových systémů

Bez ohledu na míru integrace jednotlivých států EU je zřejmě důležité, aby byly jejich důchodové systémy kompatibilní. Neexistuje sice žádný závazný předpis, konkrétní řešení jsou plně v kompetenci členských států, ale z věci prostě vyplývá, že prostupnost je důležitá. Ze strany Evropské unie jsou přijata doporučení, kterými by se jednotlivé reformy měly řídit. Především je to tzv. "11 společných cílů":

  1. Zabezpečit, aby starší lidé nebyli ohroženi chudobou a mohli se těšit z důstojné životní úrovně a podílet se na ekonomické prosperitě své země.
  2. Zajistit všem jednotlivcům dostupnost vhodných penzijních systémů, který jim dovolí nabýt nároku na důchod, který jim umožní zachovat si v přiměřeném rozsahu po odchodu do důchodu svou životní úroveň.
  3. Podporovat solidaritu uvnitř a mezi generacemi.
  4. Dosáhnout vysoké úrovně zaměstnanosti.
  5. Zaručit, že penzijní systémy budou poskytovat účinné podněty pro zapojení starších pracovníků, že nebudou podněcováni k dřívějšímu odchodu do důchodu a penalizováni za to, že zůstanou na trhu práce, a že penzijní systémy usnadní možnost postupného odchodu do důchodu.
  6. Zajistit reformou penzijních systémů udržitelnost veřejných financí a snížení zadluženosti.
  7. Zaručit rovnováhu mezi ekonomicky aktivní populací a důchodci v tom smyslu, že na ekonomicky aktivní skupinu nebude naloženo nadměrné břemeno a důchodcům budou zachovány přiměřené důchody.
  8. Zaručit, že soukromě a veřejně financované penzijní plány budou schopny poskytovat důchody s potřebnou přesností a jistotou.
  9. Zaručit, že penzijní systémy budou reagovat na pružnost a jistotu na trhu práce, že nestandardní formy zaměstnání nebudou penalizovat nároky lidí na důchod.
  10. Přehodnocovat podmínky penzijních systémů s cílem zaručit naplňování principu stejného zacházení s ženami a muži.
  11. Učinit penzijní systémy transparentnější a přizpůsobitelné měnícím se podmínkám, aby jim občané mohli důvěřovat. Podporovat co nejširší konsensus v oblasti důchodové politiky a penzijních reforem.

Je samozřejmé, že výsledné důchodové systémy se budou v rámci těchto mantinelů pohybovat různě – některé budou více akcentovat sociální rozměr, jiné budou více podporovat zaměstnanost.

Způsoby řešení

Většina stávajících systémů v rámci evropských zemí, včetně České republiky, vychází z modelu průběžného financování s dávkově definovanými dávkami (DB; defined-benefit). Alternativou k DB systému je přechod k příspěvkově definovanému systému (DC; defined-contribution). V roce 1981 v Chile zavedli systém povinného soukromého kapitálového důchodového spoření (FDC). Ten zjednodušeně spočívá v plném přechodu ke spoření formou soukromých fondů. Stát se v takovém systému zbavuje odpovědnosti za případný bankrot fondů, podobně jako je tomu u nás v případě penzijního připojištění, na druhou stranu fondy úspory investují a dosahují dodatečného zhodnocení vložených úspor. Jakýmsi mezistupněm mezi DB a FDC je systém vyvinutý ve druhé polovině 90. let – NDC (notional DC; známý také jako "švédský model"; PAYG DC). Jeho charakteristikou je existence fiktivních účtů, na které jsou poukazovány příspěvky. V době odchodu do důchodu je dělena "naspořená" částka průměrnou dobou dožití pro muže i ženy v měsících. Zásadní rozdíl mezi FDC a NDC je ve způsobu zhodnocování úspor. Zatímco FDC je reálná investice, takže je zhodnocována na kapitálovém trhu, je NDC pouze fiktivní investice, a je proto zhodnocována také pouze fiktivně. Abychom byli úplně přesní: Přechod na NDC je pouze reforma PAYG DB systému, protože "naspořená" částka je vyplácena z příspěvků další generace. Obecně lze definovat zhodnocení "úspor" v rámci NDC buďto na základě zvyšování inflace, anebo na základě zvyšování průměrné mzdy.

Klepněte pro větší obrázek

FDC je naproti tomu plně závislá pouze na oboustranném pohybu na kapitálových trzích. Hodnota investice v případě FDC může v čase i klesat. Hypoteticky může klesat i hodnota investice v rámci NDC – v případě deflace či poklesu nominálních mezd. Je zřejmé, že NDC se rozhodně nezbavuje rizik implikovaných už v PAYG DB, nicméně výrazně zvyšuje tzv. zásluhovost důchodů. FDC zase bude reagovat na jednotlivé ekonomické cykly, takže relativně stejně situovaní přispěvatelé mohou mít v rámci tohoto systému velice rozdílné výsledné důchody.

Klepněte pro větší obrázek

Na našem modelovém případě je dobře vidět, jak by se v jednotlivých dekádách zhodnocovala výše investice v rámci FDC. Všeobecná snaha je kompenzovat možnost ztráty z jednoho modelu formou přírůstku v jiném modelu. Míra rizika celkové ztráty (ale i zisku) je tak snížena. Všechny už proběhlé reformy proto pracují se smíšenými modely (multi-pillar), které obsahují jak část (pilíř) soukromou, plně fondovou, tak část státní, a to především model NDC. Libovolně však lze kombinovat např. PAYG DB a NDC, PAYG DB a FDC nebo NDC a FDC. Rovněž váha jednotlivých pilířů může být nestejná.

Švédsko

Velice často se v úvahách o reformě důchodů operuje tzv. švédským modelem. Sice to není zcela správné, protože Švédsko nebylo první zemí, která by tento model zavedla, ale na věci to nic nemění. Jedná se o dvoupilířový model kombinující NDC a FDC. Fondy v rámci FDC jsou soukromé i státní. Zvláštností v tomto pojetí je, že investice "zprostředkovává" stát. Znamená to, že jednotlivé fondy sice pracují s reálnými penězmi, ale neznají svého investora. Každý účastník přispívá anonymně prostřednictvím státu, který fondům přeposílá peníze bez udání identifikačních znaků přispěvatele. Touto formou se má zabránit "přetahování" se o investora a s tím spojeným nákladným marketingovým akcím. Třetím pilířem jsou ve Švédsku zaměstnanecké penzijní fondy, tj. fondy spravované zaměstnavateli. Zaměstnanecké fondy jsou specifické tím, že umožňují zaměstnavatelům selektivně zvýhodňovat některé zaměstnance a současně do jisté míry představují levný zdroj likvidity. Minimální důchodový věk je 61 let, přičemž plný důchodový věk je 65 let. NDC je zhodnocován průměrnou mzdou. Při dosažení všech dalších podmínek, zejména 40 let pobytu ve Švédsku, je možné dosáhnout na 70 % předdůchodových příjmů.

Polsko

Naši severní sousedé nemají systém ani po reformě jednotný. Vycházeli z PAYG DB. Původní systém zaručoval 70 % předdůchodových příjmů a stál 13 % HDP, situace byla tedy obtížnější než v České republice. Po reformě mají v Polsku trojpilířový systém. I. pilíř je NDC s individuálními účty spravovanými státem, II. pilíř je povinný FDC a III. pilíř je nepovinný FDC formou spoření (penzijní připojištění) a v jeho rámci jsou uplatňovány stejně jako ve Švédsku zaměstnanecké penzijní plány. V rámci NDC pilíře je zaručená minimální penze při dosažení důchodového věku (65 let muži, 60 let ženy) a minimální příspěvkové doby (25 let muži, 20 let ženy). Stát garantuje minimální penzi ve výši 28 % průměrné mzdy v národním hospodářství. Polsko se vydalo cestou povzbuzení zaměstnanosti formou snížení celkové ceny práce. Odvody na sociální zabezpečení se snížily z dřívějších 45 % na 36,6 % (z toho jde na starobní důchody 19,52 %).

Itálie

Systém je nyní nastaven tak, aby udržel přispěvatele co nejdéle ekonomicky aktivní. Itálie se dříve vyznačovala extrémně nízkým důchodovým věkem. V roce 1992 došlo ke zvýšení z 55 na 65 let u mužů a z 50 na 64 let u žen. Ve druhém kroku Italové v roce 1995 přešli na výpočet důchodu z celkové doby pojištění, nikoli pouze z několika posledních let. Snahou bylo zredukovat celkovou cenu systému o 15 % pro příštích 50 let. Konečně ve třetí fázi zavedli v I. pilíři NDC pro zaměstnance (nikoli například pro OSVČ). Na rozdíl od Švédska a Polska je finktivní účet veden s pomocí zaměstnavatele. Prostředky na fiktivním účtu jsou zhodnocovány kombinací klouzavého růstu HDP a inflace za posledních pět let. II. pilíř je reformovaný FDC, ve kterém může zaměstnanec část svého příjmu investovat formou zaměstnaneckého fondu. Systém celkově výrazně napomáhá ekonomice firem a tím i zaměstnanosti.

Maďarsko

Reforma v Maďarsku řešila kromě nepříznivého demografického vývoje i chronicky vysokou nezaměstnanost. Nově zavedený I. pilíř je sám o sobě kombinací NDC (75 %) a FDC (25 %). II. pilíř jsou zcela dobrovolné FDC. III. pilíř je zvláštní forma PAYG DB, ze kterého se dorovnává penze osobám s nízkými důchody. Tato částka je pravidelně testována. Součástí reformy bylo výrazné snížení povinného odvodu i garantovaného důchodu.

Další článek


 

celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Na zákon o důchodové reformě doporučuji nápis "ŠKODÍ...
Jiří Antonín Votýpka
27. 6. 2005, 12:26

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  5

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více