Topná sezóna je v plném proudu a ve většině domů se od počátku října poctivě kouří z komínů. Nejde přitom jen o požitek z tepla, ale také o velký zásah do rodinného rozpočtu, protože vytápění stojí čím dál víc peněz. Výběr správného typu energie je proto více než důležitý. A když chcete ušetřit, je třeba zvážit hned několik faktorů.
Vytopeno na 22°C
V dnešní době máme široký výběr druhů topení – můžeme své domovy vytápět elektřinou, plynem, tuhými palivy, ale také solárními panely, tepelným čerpadlem a dalšími. Různé zdroje se také dají efektivně kombinovat.
Když stavíte dům nebo se chystáte na rozsáhlou rekonstrukci, možná zvažujete, který typ by pro vás byl nejvýhodnější. Správné rozhodnutí vám totiž může ušetřit až desítky tisíc korun ročně. Proto se na příkladu průměrného rodinného domu o podlahové ploše 120 metrů čtverečních, který chceme mít vytopený na 22°C, podívejme na nejrozšířenější způsoby vytápění. Pro koho se který hodí nejvíce, kolik vás průměrně budou ročně stát, jaké budou prvotní investice a v čem tkví jejich (ne)výhody?
Elektřina – 30 i 60 000 Kč za rok
Většina lidí si myslí, že topení elektřinou je nejdražší a nejnevýhodnější, proto k němu sahají jen v nejzazším případě. Nemají ale tak úplně pravdu. Faktem je, že pokud si do každé místnosti dáme přímotop, nemáme dům zateplený, máme stará okna, která nejsou utěsněná, a teplo nám utíká i stropem, tak nás topení vyjde na desítky tisíc ročně (i 50 až 60 tisíc korun ročně za vytápění).
Jenže topit elektřinou jde i o mnoho výhodněji. V první řadě je třeba vyjednat si u vašeho dodavatele levný tarif (někdy nazývaný noční proud), který může trvat až 20 hodin denně. Ideální je vytápět elektřinou novostavby a nízkoenergetické domy, kde je dobré zateplení stěn i stropů, okna jsou kvalitní a těsní a teplo nemůže nikudy utíkat. Velmi komfortním řešením je rozvedení podlahového topení, využívají se i topné rohože (od 500 Kč za kus, hliníková pod plovoucí podlahu stojí až 9 000 Kč) či topné fólie v podhledech, leckde se na střechu instalují i solární panely, které ušetří hodně peněz.
V takovém domě vyjde vytápění na komfortní teplotu kolem 22 stupňů Celsia na cca 30 tisíc korun ročně. Záleží samozřejmě na cenách energií u vašeho dodavatele – i přejitím k levnější společnosti se dají ušetřit tisíce korun za rok.
Každopádně topení elektřinou je velmi pohodlné – stačí na termostatu (či termostatech v každé jednotlivé místnosti) nastavit požadovanou teplotu a o nic dalšího se nemusíte starat.
Plyn – 20 až 25 000 Kč za rok
Podobně pohodlným řešením jako u elektřiny je vytápění domu plynem. Taktéž si jen nastavíte na termostatu teplotu a nic dalšího kolem topení neřešíte. Je i cenově výhodnější než elektřina. Problém je, že v mnoha obcích dosud není zavedený a jejich obyvatelé ani netuší, kdy by u nich mohl být. Ti, kdo mají možnost plynové přípojky, jí ale rádi využívají.
Levnější z variant může být rozvěšení lokálních WAV topidel v každé místnosti, kde si teplotu regulujete na každém přístroji zvlášť. Pořizovací cena se různí podle výkonnosti topidel – začínají na zhruba 4 000 a nejdražší stojí okolo 17 000 korun. Pokud máte větší místnosti, rozhodně se nevyplatí sahat po nejlevnějších topidlech, protože nejsou tak výkonná. V průměru do domu potřebujete pět až šest topidel (dle počtu místností).
Podporu lze získat z dotačního programu Nová zelená úsporám, stejně jako z tzv. kotlíkových dotací.
Druhou, oblíbenější variantou je zakoupení plynového kotle, na který navíc můžete od státu získat dotaci. V dnešní době jsou doporučovány kondenzační kotle, které mají, oproti těm klasickým, výhodu v tom, že využívají i teplo vzniklé kondenzací spalin. U těch nejkvalitnějších výrobci slibují až 109% účinnost. Srovnáme-li je s klasickými plynovými kotli, dokážou prý ušetřit až pětinu nákladů na teplo. Kotel přitom rozvádí teplo do radiátorů, které jsou rozmístěny v jednotlivých místnostech. Pořizovací cena plynového kotle je ovšem dost velkou investicí – i s instalací a kompletními rozvody po domě je to nejméně 100 000 korun, často spíš víc.
A na kolik vyjde samotné vytápění plynem? Většina majitelů nemovitostí se shoduje, že platí okolo 20 až 25 000 korun ročně (opět samozřejmě záleží také na cenách plynu od dodavatele). Nejméně platí obyvatelé novostaveb, zato ve starých, nezateplených domech se ceny za vytápění plynem šplhají až na dvojnásobek.
Uhlí – 10 až 15 000 Kč za rok
Na vesnicích se stále nejčastěji topí tuhými palivy. Není to tím, že by tamní obyvatele bavilo přikládat do kotlů, skládat uhlí a v noci chodit přitápět, aby doma ráno nezmrzli. Důvod je mnohem prozaičtější – topení elektřinou je ve starých domech drahé a plyn nemusí být k dispozici. Nejlepší variantou pro starší domy je tak kotel na tuhá paliva. Jeho cena se pohybuje kolem 20 000 Kč, automatický pořídíte za cca 70 000 Kč a můžete na něj od státu také dostat dotaci.
Je to ovšem pracný způsob vytápění. Nestačí pouze „otočit knoflíkem“. Ale když to děláte několik let, stane se z toho rutina a nepřijde vám na tom nic zvláštního. Navíc moderní kotle mají už i automatické podavače, takže není nutné k nim každé dvě hodiny chodit a přikládat.
A na kolik vytápění uhlím vyjde? Ceny se různí u jednotlivých dodavatelů i podle velikosti (ořech 1, ořech 2, kostka) a černé uhlí je cca o 1500 korun za tunu dražší než hnědé. V průměru lze tunu hnědého uhlí koupit za zhruba 3 000 až 3 500 korun, černé stojí okolo 5 000 korun za tunu, koks bývá ještě o 1 000 či více korun dražší. Pak už záleží jen na tom, jak moc velké chcete mít teplo a kolik uhlí tedy za rok spálíte. Nejde přitom jen o typ kotle, ale i o člověka, který topí.
Takže summa summarum, vytápění uhlím vychází na cca 10 000 až 15 000 korun ročně.
Dřevo – od 8 000 Kč za rok
Člověk žijící v bytě ve městě si to neumí představit. Ale když vytápíte výhradně dřevem, je to obrovská dřina. Na zahradu vám přivezou hromadu klád, musíte je ručně rozřezat – tedy mít na to v první řadě kvalitní motorovou pilu – cena je průměrně 4 až 5 000 Kč. Pak jednotlivé špalky rozštípat (v lepším případě si koupíte elektrickou štípačku na dřevo – dá se sehnat okolo 4 000 Kč, ale i za 70 000), poté je naložit a odvézt pod přístřešek.
A od podzimu do jara polínka zase postupně svážíte domů a přikládáte a přikládáte. A ráno co ráno vymetáte popel z krbových kamen. Není to zkrátka hračka, ale kdo má čas, sílu a chuť se s tím poprat, plus k tomu miluje pohled do plamenů v krbu, tomu to zato stojí.
Jeden prostorový metr (PRM) dřeva se prodává už od zhruba 550 korun. Za rok se spotřebuje mezi 15 a 25 PRM dřeva (pokud jím ohříváte i vodu, pak o něco více), takže za roční zásobu zaplatíte klidně i jen něco málo přes 8 000 korun. Samozřejmě, pokud si dřevo necháte přivézt už naštípané, cena je mnohonásobně vyšší. A naopak – čím delší klády si objednáte, tím nižší jejich cena je. Faktem ale zůstává, že jde o nejlevnější způsob topení (pokud pomineme alternativy jako solární panely), i když ne každému je kvůli své náročnosti po chuti.