Je-li dítě nemocné, nezbývá některému z rodičů jiné volby, než zůstat s nemocným dítětem doma a postarat se o něj. Tato doba však také znamená, že rodič (případně jiná odpovědná osoba) přijde o část příjmu ze zaměstnání. V této situaci má ale ošetřující osoba nárok na tzv. ošetřovné (dříve „podpora při ošetřování člena rodiny“), které je dávkou vyplácenou z nemocenského pojištění a vyplácí ji ihned od prvního dne ošetřování příslušná okresní správa sociálního zabezpečení.
Kromě případu, kdy rodič ošetřuje nemocného člena rodiny, má nárok na tuto dávku také rodič - zaměstnanec, který nemůže pracovat, neboť musí pečovat o zdravé dítě mladší deseti let z důvodu, že byla dočasně uzavřena školka či škola, kterou dítě navštěvuje. Důvodem uzavření může být například havárie, epidemie nějaké nemoci, sněhová kalamita či jiná nepředvídaná událost. Nárok na ošetřovné je také v případě, že dítěti byla nařízena karanténa.
Tato dávka je vyplácena maximálně po dobu devíti kalendářních dní. V případě osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči dítě ve věku do šestnácti let, které neukončilo povinnou školní docházku, může tuto dávku čerpat až po dobu šestnácti dní. V ošetřování dítěte se mohou rodiče či jiné odpovědné osoby vystřídat, to je však možné pouze jednou. Ale pozor, doba poskytování ošetřovného se tímto vystřídáním neprodlužuje.
| Některé skupiny pojištěnců nemají vzhledem k charakteru vykonávané činnosti na ošetřovné nárok (např. zaměstnanci malého rozsahu, zaměstnanci na dohodu o pracovní činnosti, domáčtí zaměstnanci). |
Bez trocha byrokracie se to neobejde
V případě nároku na ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření dětského výchovného zařízení jej uplatní zaměstnanec tiskopisem „Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovné zařízení (školy)“. Tento tiskopis mu vydá ve dvou vyhotoveních výchovné zařízení (škola), které dítě navštěvuje. Zaměstnanec doplní část B. tiskopisu a předá jej neprodleně svému zaměstnavateli. Druhý díl tohoto tiskopisu slouží pro uplatnění nároku v případě vystřídání v péči o dítě, jinak se nepoužije.
Zaměstnavatel vyplní v tiskopisech, v rubrice „záznamy zaměstnavatele“, které dny v průběhu potřeby ošetřování zaměstnanec pracoval a kdy nastoupil do zaměstnání. Doklady k uplatnění nároku na dávku spolu s vyplněným tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ předá neprodleně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.
Kolik činí ošetřovné?
Výše ošetřovného od prvního kalendářního dne činí 60 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ je průměrný denní příjem v tzv. rozhodném období. Rozhodné období je zpravidla 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Příjmy v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ, ze kterého se počítají dávky nemocenského. Rozumí se tím redukovaný vyměřovací základ. Ten se redukuje tak, že z částky do první redukční hranice (786 Kč) se u nemocenského a ošetřovného počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (1 178 Kč) se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice (2 356 Kč) se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Příklad výpočtu
Vyměřovací základ zaměstnance v rozhodném období byl 258 000 Kč. Denní vyměřovací základ (DVZ) před redukcí činil 706,85 Kč (258 000 Kč : 365 dnů). Z částky do první redukční hranice, která činí 786 Kč, se započítává 90 % (706,85 Kč x 90 % = 636,17 Kč), zaokrouhleno na celé koruny. Denní výše ošetřovného tak bude činit 383 korun (637 Kč x 60 % = 382,20 Kč. Při 9 kalendářních dnech ošetřování tak činí ošetřovné celkem 3 447 korun (383 Kč x 9 dní).