Praha, 4. září 2013
Češi se považují za finančně zodpovědné. Ve výzkumu Dne finanční gramotnosti od MindBridge Consulting na téma Češi a rodinné finance to uvedlo 94 % respondentů. Toto poměrně vysoké číslo je překvapivé, protože 41 % Čechů s financemi vychází jen tak tak nebo žije na dluh. Dobrou zprávou pak je, že 59 % Čechů se vždy snaží mít na konci měsíce nějakou finanční rezervu.
„Češi o sobě mají v oblasti financí nereálnou představu. Žít od výplaty k výplatě, nebo dokonce na dluh, rozhodně není finančně zodpovědné,“ komentuje výsledky Lada Kičmerová, ředitelka marketingu a PR, a dodává: „Za finančně zodpovědné minimum lze považovat plánování příjmů a výdajů, tedy vedení rodinného rozpočtu, a postupné vytvoření finanční rezervy na nečekané výdaje.“ Jak ukázal výzkum, tak rodinný rozpočet si vede zhruba polovina domácností (52 %). Nejčastěji volí formu evidence tzv. na papíře (39 %), případně elektronickou formou v excelu či wordu (37 %). Každá desátá rodina, která si zaznamenává výdaje a příjmy, využívá specializované aplikace. Zajímavostí také je, že vedení rodinného rozpočtu významně častěji uvádějí rozvedení (62 %).
Rezervu sice máme, ale malou
V oblasti spoření si Češi nestojí špatně. Jak vyplynulo z výzkumu, tak každý měsíc ušetří z výplaty čtyři z pěti respondentů, viz graf 2. Se spořením souvisí také vytváření rezerv. Tři čtvrtiny respondentů mají nějakou rezervu na horší časy. Její výše je však nízká. Rezervu na kratší dobu než tři měsíce má 41 % odpovídajících. „Krátkodobá finanční rezerva slouží v případě nečekaného výpadku příjmu, například při ztrátě zaměstnání či delší nemoci. Měla by být ve výši pokrývající náklady na domácnost zhruba v období tří až šesti měsíců,“ upřesňuje Kičmerová.
Tisícovku navíc bychom uspořili
Pokud by respondenti měli navíc měsíčně tisícikorunu, více než polovina z nich by ji ušetřila, další zhruba čtvrtina by ji využila na splácení předchozích dluhů a shodně po 12 % by ji utratilo za zábavu, nebo projedlo.
Nejčastějším úvěrem je ten na bydlení
Z výzkumu vyplynulo, že 64 % Čechů má nějaký typ úvěru. „Jak se dalo předpokládat, tak nejčastěji (56 %) jsou to úvěry na koupi, výstavbu nebo rekonstrukci bydlení. To jsou typy úvěrů, které lze považovat za „dobré“. Mezi ty „špatné“ spadají půjčky od nebankovních společností, které dle výzkumu má 16 procent respondentů,“ uvádí Lada Kičmerová.
Výhodnost úvěru Češi poznají
Součástí výzkumu byla také praktická otázka na rozpoznání výhodnosti půjčky. „Připravili jsme pro respondenty tři varianty nabídek a oni se měli rozhodnout pro tu nejvýhodnější. Simulovali jsme tak běžné nabídky, s nimiž se setkávají v bankách či úvěrových společnostech. Výsledek, tedy 65 procent správných odpovědí, nás příjemně překvapil,“ uzavírá Kičmerová.