Lékaři nám utíkají za „lepším“ do zahraničí. Při podmínkách, které jim zde nabízí české nemocnice, se jim opravdu nemůže nikdo divit. Česká republika se potýká s nedostatkem lékařů. Jsou znechuceni z poměrů v našem zdravotnictví. Loňský rok odešlo okolo šedesáti ze 780 loňských absolventů do ciziny, aniž by zde začali vůbec pracovat. Většina mladých lékařů odchází do Německa, kde je o české lékaře velký zájem. Následuje Rakousko a Velká Británie. „Situace je špatná už nyní. Neptejte se v nemocnicích velkoměst. Zeptejte se v malých nemocnicích, na LDN, v neatraktivních oborech. Prohlédněte si věkový průměr praktických lékařů,“ upozorňuje právník Ondřej Dostál, který se specializuje na medicínské právo.
Vyhlídky doma a venku
„Absolvent v Německu nastupuje s platem asi 3 890 eur hrubého za standardní pracovní dobu, což je 1,24násobek průměrné mzdy. V Česku je nástupní tabulkový plat okolo 17 500 Kč hrubého, to odpovídá asi 0,74násobku průměrné mzdy. Po složení atestace je průměrná mzda v Německu, opět za standardní pracovní dobu 42 hodin týdně, asi 5 130 eur, tedy 1,64násobek průměrné mzdy. V České republice je to po složení atestace okolo 23 000Kč, což nedosahuje ani výše průměrné mzdy (průměrná mzda v ČR je 23 598 Kč). Stav, kdy ohodnocení plně kvalifikovaného atestovaného lékaře nedosahuje ani výše průměrné mzdy, považujeme za ostudný,“ říká lékař Martin Švestka ze sdružení Mladí lékaři.
I o plném úvazku se však může u nás některým mladým doktorům, kteří se připravují na atestaci, jen zdát. Jak by se vám líbilo dostat zaplacený úvazek 0,1 a pracovat osm a půl hodiny? S tím se můžete setkat v našich nemocnicích.
Je také nutná změna atestační vyhlášky. Náplň atestační přípravy musí být prý reálně splnitelná a v maximální možné míře realizovatelná na kmenovém pracovišti lékaře, tedy v oblastní či krajské nemocnici, ne v nemocnicích fakultních, které si za povinné stáže účtují i částky okolo tisíc korun za den. „Je nadále neudržitelný stav, kdy je mladý lékař nucen hradit prakticky povinnou předatestační přípravu sám ze svého podprůměrného platu či formou různých závazků vůči zaměstnavatelům,“ uvádí Martin Švestka.
Kosmetické úpravy
Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková na konci dubna navrhla, aby mladí lékaři dostávali přímo pět tisíc korun, tedy část státní dotace, na specializační vzdělávání. Dosud šlo vše nemocnicím. Může se zdát, že se jedná o řešení současné situace.
Sdružení Mladí lékaři ovšem nabízený model financování odmítá. Navrhovaná dotace by byla pouze převodem části balíku peněz určených k financování rezidenčních míst. Týkala by se pouze lékařů, kteří do systému teprve budou vstupovat. Ti, kteří jsou nyní v předatestační přípravě , tedy asi 3 500 lékařů, by nedostali ani korunu. Navíc by se dotace měla vyplácet každému lékaři pouze po dobu dvou let, přičemž specializační příprava trvá dle oboru většinou 5–7 let. Nabízené „řešení“ by tak vlastně bylo jen kosmetickou úpravou a stále by nic neřešilo.
V půlce května se k problému odměňování lékařů vyjádřil Martin Engel, předseda Lékařského odborového klubu: „Rozhodli jsme se vydat mnohem radikálnější cestou, která zatím byla částečně použita pouze v Polsku. Jde o hromadné výpovědi lékařů z pracovního poměru. Budeme o tom ještě jednat. Požadujeme, aby plat začínajícího lékaře byl na úrovni 1,5násobku průměrné hrubé měsíční mzdy ve státě, což by nyní bylo asi 35 400 korun. Lékař s plnou kvalifikací by pak měl brát za základní pracovní dobu bez přesčasů trojnásobek průměrné mzdy, tedy zhruba 70 800 korun hrubého měsíčně.“ Podle Engela bude muset současný stav vyřešit nová vláda.
Nejde jen o peníze
Současný zdravotnický systém, jeho vysoká úroveň a dostupnost péče stojí na přesčasové práci a tedy i na nízkém finančním ohodnocení nejen lékařů, ale všech zdravotníků. „Pokud by měl být i ve zdravotnictví dodržen zákoník práce, tedy maximálně 48 odpracovaných hodin za týden, chybělo by v Česku něco kolem jedné čtvrtiny současného celkového počtu lékařů. Odhaduje se, že již nyní v systému chybí okolo 700 lékařů,“ upozorňuje Martin Švestka.
„Nelíbí se mi třeba právě nedodržování zákoníku práce. Když doktor ve většině spolkových zemí Německa slouží službu, tak přijde odpoledne, zůstane přes noc a odchází ráno. Je to bezpečnější jak pro pacienta, tak pro doktora. U nás nastoupí ještě ranní směnu,“ říká Zuzana Štefániková, budoucí lékařka, která už má místo v Německu. Absolventům také vadí, že je mimopražské nemocnice nutí upsat se kvalifikační smlouvou ne jen na pět let do atestace, ale mnohdy na dalších pět let po atestaci a při porušení smlouvy jim hrozí pokuta až půl milionu korun. Peníze tak nejsou jediným důvodem, proč mladí lékaři odchází.
Zachrání nás východní Evropa?
S předpokladem, že nedostatek našich lékařů nahradí za stávajících podmínek pracovní síla ze zahraničí, nelze v žádném případě kalkulovat. Podle Ondřeje Dostála je představa masivního příchodu lékařů z východu do xenofobního českého prostředí nereálná. Tolerováni jsou slovenští lékaři, pro ty je však Česko často jen přestupní stanicí.
„Lékaři z nových členů EU, například z Bulharska či Rumunska, nemají kvůli svým nově nabytým možnostem uplatnění v zemích EU o práci v České republice valný zájem. Pochopitelně se nebudou učit náročnou češtinu, aby zde pracovali za našich současných podmínek,“ dodává Martin Švestka.
Článek vyšel v aktuálním čísle časopisu Osobní finance. Podívejte se na témata, kterým se věnujeme.