Průměrná délka života v zemích střední a východní Evropy se zvyšuje stejně jako ve většině ostatních zemí na světě. Vyšší standardy života a výživy spolu s dostupnou, stále se zlepšující lékařskou péčí jsou hlavními hnacími silami tohoto trendu nejen ve střední a východní Evropě. Za současných podmínek se každá generace v středovýchodních zemích EU obnoví pouze zhruba z 60 procent, a populace se tedy bude snižovat. Vyšší počty přistěhovalců by mohly tento přirozený trend změny populace vyrovnat, nicméně v dohledu není žádná dostatečná imigrační vlna do těchto zemí, vyplývá ze studie společnosti Allianz, která ji zveřejnila.
V případě nedostatečného počtu imigrantů vede pokles porodnosti ke klesající populaci, a přitom rostoucí průměrná délka života zvyšuje i průměrný věk. Věková skupina lidí nad 65 let je jedinou, u které se v budoucnosti předpokládá růst. Odhady týkající se obyvatel všech středovýchodních zemí EU mluví o poklesu o 15 procent, tedy přibližně o 16 miliónů lidí, ze současných 102 miliónů na zhruba 86 miliónů v roce 2050.
Nejvýznamnějším údajem pro všechny předmětné země je nárůst podílu lidí nad 65 let do roku 2050. Přes 65 let bude jednomu člověku ze tří v Bulharsku, 28 procentům v Maďarsku a pro Polsko tento údaj činí 29 procent. "Průměrná délka života roste, což je pro jednotlivce to nejcennější. Na druhou stranu je třeba přemýšlet o tom, jak si po odchodu do důchodu udržet životní standard. To znamená, že lidé budou muset pečlivě plánovat své finance na penzi”, uvádí k tomuto demografickému vývoji Werner Zedelius, člen představenstva společnosti Allianz.
Do určité míry některé země střední a východní Evropy již aktivně zareagovaly na nadcházející změny ve společnosti. Důchodové reformy přijaté za posledních patnáct let již braly v potaz tento demografický vývoj. Následkem toho se stává průběžné financování důchodových systémů méně důležité a naopak se zvyšuje důležitost fondů.