Jaká je však situace, když naopak dar obdržíte? Musíte platit daň darovací nebo daň z příjmu fyzických osob? Jak postupovat, když jste dárce? Dárce to má z hlediska daně samozřejmě jednodušší. Dar patří mezi nezdanitelné položky uvedené v § 15 zákona o dani z příjmu. Fyzická osoba si může snížit svůj základ daně o hodnotu daru a v konečném důsledku zaplatit méně na dani z příjmu fyzických osob, jestliže jsou splněny zákonné podmínky.
Dar musí být poskytnut buď obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám, které jsou pořadateli sbírek, právnickým osobám, pokud je dar použit např. na financování vzdělání, kultury, školství, tělovýchovu, zdravotnická zařízení, humanitární účely. Dále je nutné, aby hodnota daru přesáhla 1 000 Kč. Maximálně lze odečíst 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2 000 Kč.
Praktický příklad: Podnikatel Zelený daroval místní škole na zlepšení výuky 10 000 Kč. Snížení daňového základu o 10 000 Kč znamená nižší odvod na dani z příjmu fyzických osob 1 500 Kč (15 % z 10 000 Kč).
Jak postupovat, když jste obdarovaný?
Složitější situace nastává v případě, že jste dar obdrželi. V první fázi je totiž nutné určit, zdali bude dar podléhat dani darovací nebo dani z příjmu fyzických osob. Dani z příjmu fyzických osob nepodléhají příjmy získané darováním nemovitosti, movitých věcí nebo majetkových práv, pokud se nejedná o dary přijatých v souvislosti s výkonnem podnikání nebo závislé činnosti v zaměstnání.
Když se tedy nejedná o dary v souvislosti s podnikáním nebo zaměstnáním, tak je dar předmětem daně darovací. Poplatníkem daně darovací je nabyvatel.
Pro účely darovací daně jsou v Česku tři linie:
- První linii tvoří příbuzní v řadě přímé (děti, rodiče, prarodiče) a manželé.
- Druhou linii tvoří příbužní v řadě pobočné (sourozenci, synovci, neteře, strýcové) a manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela (nevlastní děti), rodiče manžela (tchán, tchýně), manželé rodičů (nevlastní rodiče) a osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na dárce.
- Ve třetí lini jsou všechny ostatní osoby. Novelou od roku 2008 došlo u darovací daně k daňovému osvobození u první a druhé linie.
Daňová povinnost u darovací daně se tak týká pouze třetí linie, kdy nejnižší sazba daně činí 7 % (pro majetek do 1 miliónu Kč) a nejvyšší sazba daně činí 40 % (pro majetek nad 50 miliónu Kč)
Praktický příklad: Pan Modrý obdržel finanční dar ve výši 19 000 Kč od místní firmy. Protože je peněžní dar nižší než 20 000 Kč, tak nemusí pan Modrý podávat daňové přiznání k dani darovací. Dary do 20 000 Kč nepodléhají dani darovací.
Kdy obdarovaný bude z daru platit daň z příjmu?
V praxi se může stát, že obdarovaný z daru musí zaplatit daň z příjmu. Nejčastějším případem je, že podnikatel obdrží např. zboží, materiál…, které podnikatel použije ve své podnikatelské činnosti. Tento dar je tedy nutné vyčíslit a uvést do přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Tento dar bude předmětem daně dle § 7 zákona o dani z příjmu a bude se jednat o zdanitelný příjem z podnikání.
Praktický příklad: Podnikatel Svoboda vybábí speciální dřevěné hračky. Od svého potencionálního dodavatele obdržel darem zásilku upraveného dřeva, ze kterého se budou hračky vyrábět. Tento materiál použije pan Svoboda na výrobu hraček a použije speciální dřevo ke své podnikatelské činnosti. Proto musí pan Svoboda tento dar zdanit, bude se jednat o příjem dle § 7 zákona o dani z příjmu (příjem z podnikání).
Zdroj: www.usporim.cz