V Česku je celkové daňové zatížení příjmů poměrně vysoké a zaujímáme jedenácté místo z členských zemí OECD. Důvodem je, že vedle daní platíme vysoké sociální a zdravotní pojištění, které se při výpočtu celkového daňového zatížení zohledňuje. V anketě Sdružení obrany spotřebitelů se 12,26 % účastníků přihlásilo k názoru, že daně jsou v Česku příliš vysoké, a proto se je snaží platit co nejméně.
Současně je však daňová soustava v Česku složitá a dochází v ní k častým změnám. Vyplývá to i ze zprávy Světové banky, která mimo jiné hodnotila daňové systémy 183 zemí. Český daňový systém obsadil až 121. místo. Zejména čeští podnikatelé si stěžují na časovou náročnost daňové administrativy a na složité daňové předpisy.
Výhody zrušeny
Letos se v daních příliš mnoho změn neudálo. Hlavní z nich je, že podnikům v letošním roce klesá sazba z 20 % na 19 %. Živnostníci, řemeslníci a jiní drobní podnikatelé si však pohorší, protože se jim opět sníží procento výdajů, které si mohou uplatnit paušálem. Krize ještě rozhodně není zažehnána, ale stát si už pospíšil se zrušením výhody, kterou jim poskytl na její překonání. Není proto divu, že se budou snažit odvést eráru co nejméně. Hůře jsou na tom zaměstnanci, kteří žádné daňové optimalizace využít nemohou. Zaměstnavatel jim mává před nosem výplatní páskou, na níž je třeba i relativně zajímavá částka, ale po odvedení daně a pojistného z ní zbude polovina. Najde se však i mnoho takových, kteří platí státu zbytečně.
Líní neušetří
Podle průzkumů, které zjišťovaly, jak lidé využívají možnosti uplatnit odečitatelné položky, tisíce lidí přichází zbytečně o peníze. Například ke konci roku 2008 mělo hypotéku přes 406 tisíc fyzických osob a řádný nebo překlenovací úvěr ze stavebního spoření pak dokonce 971 tisíc lidí. I když připustíme, že někteří mají oba úvěry a uplatňují tedy nárok na dva odpočty v jednom přiznání, přece jen počet těch, kteří o tuto daňovou úlevu požádali, je dramaticky nižší než počet úvěrů, a sice pouhých 340 tisíc. Podobné je to i s možností odpočtu pojistného na životní pojištění. Za rok 2007 například poslaly pojišťovny lidem přes tři miliony potvrzení o zaplaceném pojistném a odpočet uplatnila ani ne třetina lidí.
A proč lidé platí zbytečně daně? Většinou nejde ani tak o to, že by o možnosti odpočtů nevěděli. Někteří jsou líní včas donést potvrzení do své mzdové účtárny a požádat o uplatnění nároku. Důvodem však bývá i neochota některých mzdových účetní odpočty do daňového přiznání zanášet. Pak se vyplatí, aby si zaměstnanec za letošní rok už podal své daňové přiznání raději sám. V případě, že má příjem jen od jednoho zaměstnavatele, to není tak složité a úspora několika tisíc korun jistě za to bude stát. Vždyť jen 24 000 korun zaplacených na životní pojištění či penzijní připojištění sníží daň o 3 600 korun.
Autorka pracuje ve Sdružení obrany spotřebitelů – www.spotrebitele.info.