Evropa pomalu vymírá
Manželství je stále tím hlavním poutem umožňující vznik rodiny. V současné době není v Evropě obvyklé, aby společně žili rodiče i prarodiče dětí pohromadě jako v minulosti. Evropané jsou v dnešní hektické době nuceni pracovat mimo své rodné město. Děti nejsou s babičkou a dědečkem tak často jako dříve. Ve většině evropských zemí dochází k postupnému úbytku obyvatel. Rok od roku se totiž rodí méně dětí. Mladí lidé mnohdy nemají děti vůbec, neboť preferují kariéru před založením rodiny. Další mladé rodiny mají jenom jedno dítě, aby svému potomkovi mohli zabezpečit vše potřebné pro jeho bezstarostné dětství a dopřát mu všech nabízených výhod dnešní doby. Vlády jednotlivých zemí to mají na paměti a snaží se mladým lidem vytvářet lepší sociální podmínky, ať už zvyšováním přídavků na děti, porodného či nižšími daněmi pro rodiny s dětmi. Přesto jsou rodiny s třemi a více dětmi výjimkou.
Více dětí znamená nižší daně
Výše odvedené daně se ve většině členských zemí OECD liší v závislosti na počtu vychovávaných dětí. Bezdětní občané potom odvedou na daních při stejné mzdě více než občané vychovávající děti. Je to tak naprosto v pořádku, protože vychovávají nové daňové poplatníky, kteří se budou podílet na příjmech státního rozpočtu, ze kterého jsou financovány např. penze, a ty dostávají i bezdětní občané. Pro naše porovnání si uvedeme výši povinných odvodů u bezdětného občana a občana s dvěmi dětmi u průměrné mzdy v daném státě.
Pro nejmenší daně musíte do Mexika
Výše povinných odvodů (tj. daně z příjmů fyzických osob, sociálního a zdravotního pojištění) z hrubé mzdy je nejnižší v Mexiku (7,9% u bezdětného občana), následuje Jižní Korea (9,9%) a Irsko (17,7%). Naopak nejvíce ze své hrubé mzdy odvedou občané Německa (41,7%) a Belgie (41,9%). V tabulce je uvedeno pouze zdanění na straně zaměstnance a nejsou zohledněny daňové odvody zaměstnavatele (především ty jsou v Česku poměrně vysoké a zvyšují tak podnikatelům cenu práce). Samotné zdanění na straně zaměstnance je potom v Česku v rámci zemí OECD jedno z nižších.
Více dětí neznamená vždy slevu
Nejvyšší rozdíly v odvedené dani u bezdětného občana a občana vychovávající dvě děti při průměrné mzdě je v USA (14,3%), Německu (10,6%), Nizozemí (9,4%) a Lucembursku (7,5%). V Německu je výrazná snaha o zvýšení porodnosti, a proto jsou finančně a daňově zvýhodňovány rodiny s dětmi. Německo má totiž nejstarší obyvatelstvo v Evropě, průměrný věk činí 41,3 let. Nejmladší obyvatelstvo má Irsko, kde průměrný věk činí 33,1 let. Pro porovnání: v Česku činí průměrný věk 38,4 let.
Některé země však při výpočtu daňové povinnosti nezohledňují počet vychovávaných dětí, jedná se o Austrálii, Dánsko, Finsko, Island, Mexiko, Nový Zéland, Polsko, Švédsko a Turecko. V těchto zemích jsou však přídavky na děti netestované, to znamená, že na ně má nárok každý rodič bez ohledu na jeho finanční situaci. V Česku odvede občan vychovávající dvě děti na celkových povinných odvodech o 5,2% méně než bezdětný občan.
Ukázka výpočtu zdanění v Česku v roce 2006
Výpočet daně u bezdětného
Hrubá mzda:
19 030 Kč (průměrná mzda za rok 2005)
Daň z příjmů: 1 866 Kč
Sociální pojištění: 1 523 Kč
Zdravotní pojištění: 857 Kč
Sociální pojištění placené zaměstnavatelem: 4 948 Kč
Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem: 1 713 Kč
Čistá mzda:
14 784 KčVýše zdanění (v %): 22,3%
Výpočet daně při uplatnění odpočtu na dvě děti
Hrubá mzda:
19 030 Kč (průměrná mzda za rok 2005)
Sociální pojištění (8%): 1 523 Kč
Zdravotní pojištění (4,5%): 857 Kč
Daň z příjmu: 2 466 Kč
Sleva na dani z příjmu: 1 600 Kč
Čistá mzda:
15 784 KčVýše zdanění (v %): 17,1%
Výše zdanění v závislosti na počtu dětí v zemích OECD
(za rok 2006)
| Stát |
Výše zdanění |
| |
Bezdětný občan |
Občan s dvěmi dětmi |
| Australia |
24.0% |
24.0% |
| Rakousko |
32.1% |
30.1% |
| Belgie |
41.9% |
38.2% |
| Kanada |
23.5% |
19.2% |
| Česko |
22.3% |
17.1% |
| Dánsko |
41.0% |
41.0% |
| Finsko |
31.3% |
31.3% |
| Francie |
29.0% |
22.1% |
| Německo |
41.7% |
31.1% |
| Řecko |
21.6% |
20.4% |
| Maďarsko |
32.9% |
27.5% |
| Island |
24.9% |
24.9% |
| Irsko |
17.7% |
11.2% |
| Itálie |
27.3% |
22.3% |
| Japonsko |
18.5% |
16.2% |
| Korea |
9.9% |
8.7% |
| Lucembursko |
26.5% |
19.0% |
| Mexiko |
7.9% |
7.9% |
| Nizozemí |
32.2% |
22.8% |
| Nový Zéland |
20.5% |
20.5% |
| Norsko |
29.0% |
26.5% |
| Polsko |
32.0% |
32.0% |
| Portugalsko |
21.1% |
18.3% |
| Slovensko |
22.1% |
16.7% |
| Španělsko |
20.3% |
14.5% |
| Švédsko |
31.0% |
31.0% |
| Švýcarsko |
21.7% |
17.2% |
| Turecko |
30.4% |
30.4% |
| Velká Británie |
26.5% |
24.6% |
| USA |
23.6% |
9.3% |
Pramen:
OECD, Statistics: Part I. Taxation of Wage IncomeTable I. 3. ´All-in´ average personal income tax rates at APW by family typeEurostat, Pressemitteilung Nr. 49/2005