S daňovými úlevami se můžeme setkat v případě úvěrů na bydlení, u penzijního či životního pojištění. Češi velmi rádi využívají tuto podporu státu. Ta však může způsobit nepříjemné finanční ztráty. Předčasné ukončení smluv totiž znamená zpětné doplacení daně.
Výplata uložených financí u penzijního připojištění i životního pojištění probíhá standardně v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník 60 let. Ukončí-li tyto produkty dříve, musí počítat nejen se ztrátami, ale také s doplácením daně.
Podmínky u životního pojištění
U životního pojištění musí klient pro daňové úlevy splnit několik podmínek. Musí být pojištěným a zároveň pojistníkem a z pohledu daně z příjmu i poplatníkem. Výplata pojistného plnění musí být v rámci pojistné smlouvy sjednána až po 5 letech od uzavření pojistné smlouvy. Proběhne nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník 60 let věku.
Penzijní připojištění je státem podporováno dvěma způsoby – státní příspěvek a daňový odpočet. „Pokud jste dosud spořili na stáří 1 500 korun měsíčně, získali jste od státu 1 800 Kč za rok na státním příspěvku. Navíc jste si mohli od základu daně odečíst až 12 000 korun,“ uvádí Kamila Durčák, produktový manažer Rentia, divize AWD.
„Při zrušení penzijního připojištění před dosažením věku 60 let však ztratíte všechny státní příspěvky. Výnos, včetně příspěvků zaměstnavatele, je vám navíc zdaněn 15% srážkovou daní ze strany penzijního fondu. Jestliže jste uplatňovali v daňovém přiznání nebo ročním zúčtování prováděném zaměstnavatelem odčitatelnou položku, musíte ji sami následně dodanit,“ vysvětluje Kamil Durčák, produktový manažer Rentia, divize AWD.
Jaké mohou být finanční ztráty
Při předčasném zrušení pojištění se v daňovém přiznání za rok, kdy k němu došlo, musí daňová úleva vrátit. „To například znamená, že při zrušení penzijního připojištění po 4 letech spoření byste při měsíčním ukládání 1 500 Kč ztratili 7 200 korun na státních příspěvcích. Penzijnímu fondu byste museli zaplatit sankci ve výši 800 korun. V daňovém přiznání za rok 2012 byste si museli navýšit daňový základ o 48 000 Kč. To by znamenalo při 15% dani vyšší daňovou povinnost o 7 200 Kč,“ uvádí příklad Kamil Durčák.
Daň se vždy doplácí dle platné legislativy v daném roce. Daňové sazby se samozřejmě mohou v Česku v příštích letech zvýšit. Při vyšší sazbě daně z příjmu by byl daňový nedoplatek tedy ještě vyšší.