Na slevu na dani je nárok (při splnění dalších podmínek, zejména dostatečného dílčího základu daně) i tehdy, pokud se zařízení, nakoupené služby či vyšší mzdové výdaje zahrnou do nákladů. Ale zejména u živnostníka je problém v tom, že v nákladech nelze nijak zohlednít vlastní práci OSVČ, kterou tomu věnuje. Já například mám SVČ jako vedlejší činnost, a mimo jiné pracuji v oboru elektronických komunikací i právních služeb. A "počítačově i právně" se orientuji lépe, než většina podnikatelů. Takže díky tomuto "know-how" mne sice náklady na HW i na provoz vyjdou oproti běžným částkám velmi levně, ale přesto jsem tomu musel věnovat čas, za který bych při normální práci mohl vystavit faktury asi tak za 40 a 50 tis. Kč. A to si nikde do nákladů neuplatním. Jedině mohu následně zvednout z tohoto důvodu, tedy zavedení EET, ceny.
Další věc je, pokud se týká nákladů, že aby bylo možné něco navíc oproti dosavadním nákladům odečíst a netratit, musí proti tomu být postaven větší obrat (příjem). Čili buď musíte zvýšit ceny (viz hospody), nebo získat více zákazníků. Což je problém tehdy, pokud je na lokálním trhu, typicky na vesnicích a malých městech, limitovaný počet zákazníků s limitovanými přijmy. Pak obrat nezvýšíte, výdaje si sice uplatníte do nákladů, čili nezaplatíte daň z toho, co jste na zajištění příjmu musel utratit, ale pořád o ty vícenáklady máte nižší příjem. Stačí si to "hodit na papír".
A konečně, sleva na dani a náklady jsou dvě naprosto rozdílné věci
. Takže v žádném případě nejde o to, že by se něco započetlo do nákladů dvakrát. Ale ta sleva, tam kde ji bude možno uplatnit, může alespoň symbolicky kompenzovat ten vklad vlastní práce, který nemám šanci jakkoli prúčtovat v nákladech.
Jen na okraj poznamenávám, že v s.r.o. tu vlastní práci do mzdových nákladů mohu zahrnout, i kdybych byl jednatel, nebo podílník. Ovšem s.r.o. nárok na slevu nemají.