Daňová sleva na EET v praktických příkladech

A další příklad: Pan Pilný má příjem ze zaměstnání ve výši 25 tis. Kč měsíčně (402000 Kč superhrubé mzdy ročně), a protože splácí hypotéku, přivydělává si ještě "na živnosťák", kde ze samostané činnosti při obratu 412500 Kč fakturovaných a při 60% výdajovém paušálu dosáhl hrubého zisku 165000 Kč. Pan Pilný u zaměstnavatele podepsal "prohlášení" a uplatnil u něj základní slevu na dani na poplatníka ve výši 24840 Kč, proti dani ze superhrubé mzdy (viz výše) 60300 Kč, takže průběžně zaplatil na dani z příjmu ze závislé činnosti 35460 Kč. Pro poskytnutí pětitiscové slevy "na EET" se však souběh příjmů ze zaměstnání a ze SVČ nijak nezohledňuje a základní sleva na poplatníka se porovnává pouze s poměrnou částí daně ze SVČ. Jelikož však pan Pilný má hrubý zisk ze SVČ "pouze" ve výši 165000 Kč a 15% daň z tohto základu je 24750 Kč, tj.menší, než základní sleva na poplatníka, nemá pan Pilný na slevu z důvodu zavedení EET nárok, a daň z příjmu ze SVČ zaplatí v plné výši.

protože pan Pilný je už starší a neovládá PC tak se ne EET nepřihlásí a podnikání pověsí na hřebík , zůstane pouze zaměstnancem a požádá o předčasný důchod , tím mu odpadne veškerá buzerace úřadů a jako melouchář si vydělá dost na slušné živobytí

A nárok na slevu na EET mám i v případě, že zakoupené zařízení dám do nákladů? Tzn. že si stejnou věc dám do nákladů dvakrát? Nebo je to jen pro ty co používají výdaje paušálem?

Na slevu na dani je nárok (při splnění dalších podmínek, zejména dostatečného dílčího základu daně) i tehdy, pokud se zařízení, nakoupené služby či vyšší mzdové výdaje zahrnou do nákladů. Ale zejména u živnostníka je problém v tom, že v nákladech nelze nijak zohlednít vlastní práci OSVČ, kterou tomu věnuje. Já například mám SVČ jako vedlejší činnost, a mimo jiné pracuji v oboru elektronických komunikací i právních služeb. A "počítačově i právně" se orientuji lépe, než většina podnikatelů. Takže díky tomuto "know-how" mne sice náklady na HW i na provoz vyjdou oproti běžným částkám velmi levně, ale přesto jsem tomu musel věnovat čas, za který bych při normální práci mohl vystavit faktury asi tak za 40 a 50 tis. Kč. A to si nikde do nákladů neuplatním. Jedině mohu následně zvednout z tohoto důvodu, tedy zavedení EET, ceny.

Další věc je, pokud se týká nákladů, že aby bylo možné něco navíc oproti dosavadním nákladům odečíst a netratit, musí proti tomu být postaven větší obrat (příjem). Čili buď musíte zvýšit ceny (viz hospody), nebo získat více zákazníků. Což je problém tehdy, pokud je na lokálním trhu, typicky na vesnicích a malých městech, limitovaný počet zákazníků s limitovanými přijmy. Pak obrat nezvýšíte, výdaje si sice uplatníte do nákladů, čili nezaplatíte daň z toho, co jste na zajištění příjmu musel utratit, ale pořád o ty vícenáklady máte nižší příjem. Stačí si to "hodit na papír".

A konečně, sleva na dani a náklady jsou dvě naprosto rozdílné věci . Takže v žádném případě nejde o to, že by se něco započetlo do nákladů dvakrát. Ale ta sleva, tam kde ji bude možno uplatnit, může alespoň symbolicky kompenzovat ten vklad vlastní práce, který nemám šanci jakkoli prúčtovat v nákladech.

Jen na okraj poznamenávám, že v s.r.o. tu vlastní práci do mzdových nákladů mohu zahrnout, i kdybych byl jednatel, nebo podílník. Ovšem s.r.o. nárok na slevu nemají.

Čím dál víc to okolo eet čtu, tím méně tomu rozumím, a tím více mám k tomu odpor. Asi je obecně snaha, zamotat daňový zákon co nejvíc, protože nevědoucího je možno obrat na pokutách maximálně. Kde jsou ty předvolební kecy o zjednodušení daní a administrativy ????