FinExpert.e15.cz

Daňová poradna: Stanovení dílčího základu daně a různé druhy příjmů

Rozsáhlý text přináší informace potřebné k vyplnění daňového přiznání. Zaměřuje se zejména na sestavení základu daně a definováním různých typů příjmů z daňového hlediska.
Daňová poradna: Stanovení dílčího základu daně a různé druhy příjmů

Jak se stanoví dílčí základ daně u příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků

Co se považuje za příjmy ze závislé činnosti

a) Příjmy z pracovního poměru
Zákon o dani zpříjmů (dále jen ZDP) považuje podle § 6 odst. 1 písm. a) za příjmy ze závislé činnosti příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž je poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku.

Zaměstnání podle občanského zákoníku
Příjmem z obdobného poměru, v němž je poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu  povinen dbát příkazů plátce, může být např. příjem občana, který neuzavřel s plátcem právní vztah podle zákoníku práce, nýbrž právní vztah podle občanského zákoníku, při němž je poplatník povinen při výkonu práce pro plátce příjmu dbát jeho příkazů a přitom ještě musí mít tento právní vztah takové znaky, aby se jednalo o obdobný poměr poměru pracovněprávnímu, služebnímu nebo členskému.


b) Příjmy za práci společníků a jednatelů
Za příjmy ze závislé činnosti se podle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP považují také příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů jiné osoby.

Společník, nebo zaměstnanec
Jestliže je poplatník společníkem společnosti s ručením omezeným, se kterou nemá uzavřený pracovní poměr, a přitom za práci pro společnost pobírá příjem, pak se jedná o příjem ze závislé činnosti podle tohoto ustanovení, a to i v tom případě, že není povinen při výkonu práce pro společnost dbát příkazů jiné osoby.
Pokud ale příjmy za práci plynou společníkovi na základě uzavřeného pracovněprávního vztahu, pak patří pod písm. a).


c) Odměny členů statutárních a dalších orgánů právnických osob
ZDP považuje podle § 6 odst. 1 písm. c) za příjmy ze závislé činnosti i odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob. Jedná se  např. o odměny členů představenstva a dozorčí rady akciové společnosti.

d) Ostatní příjmy související s výkonem závislé činnosti
Za příjmy ze závislé činnosti se považují podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP také příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost,  nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nevykonává.

Studentský závazek
Za příjmy plynoucí v souvislosti s budoucím výkonem závislé činnosti se mohou považovat  např. příjmy od budoucího zaměstnavatele ve formě různých náborových plateb nebo podnikových stipendií se závazkem nastoupit k tomuto zaměstnavateli a vykonávat zde (např. po ukončení studia) zaměstnání.


Jak se stanoví dílčí základ daně

Stanovení dílčího základu daně je u příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků poměrně jednoduchou záležitostí a postup jejich uvádění v daňovém přiznání je srozumitelně popsán v pokynech k daňovému přiznání. 
Z § 6 odst. 13 ZDP vyplývá, že dílčím základem daně je příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky (s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5) snížené o sražené nebo zaměstnancem uhrazené částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zákonů o pojistném povinen platit zaměstnanec.

U daňových rezidentů je základem daně jejich příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí a sražené nebo zaměstnancem uhrazené příspěvky na pojištění povinně placené podle výše uvedeného odstavce.
V případě, že má poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí, a se státem, kde je závislá činnost vykonávána, je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, je nutno postupovat při vyloučení jejich dvojího zdanění výhradně podle této smlouvy.

Jak se základ daně počítá v praxi
Uzavře-li poplatník např. dohodu o pracovní činnosti s českou akciovou společností, nepodepíše u ní „Prohlášení“, které mu dává nárok na přiznání nezdanitelných částek ze základu daně (např. na poplatníka, vyživované dítě apod.) a za měsíc březen je mu přiznaná odměna ve výši 2 000 Kč, pak po sražení pojistného na sociální a zdravotní pojištění ve výši 250 Kč (12,5 % z 2 000 Kč) bude 1 750 Kč samostatným základem daně pro zdanění sazbou daně ve výši 15%.


Jak se stanoví dílčí základ daně u příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti

Co se považuje za příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti

Konkrétně je toto vymezení obsaženo v § 7 ZDP. Mezi typické příjmy z podnikání patří:

  • Příjmy ze živnosti nebo příjmy samostatně hospodařících rolníků
  • Příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, např. příjmy advokátů, daňových poradců, auditorů, soukromých lékařů

Mezi typické příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti patří:

  • Příjmy z užití nebo poskytnutí autorských práv, tzn. příjmy spisovatelů, zpěváků nebo herců, pokud u nich nejde o příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP. Herec v divadle totiž může mít např. uzavřen pracovní poměr, a potom je nutné takový příjem přiřadit pod ustanovení § 6 jako příjem ze závislé činnosti a nikoliv pod ustanovení § 7 odst. 2 písm. a) jako příjem z jiné samostatné výdělečné činnosti.

Výhody u autorských práv
V oblasti příjmů z užití nebo poskytnutí autorských práv je možno uplatnit např. vyšší hodnotu paušálních výdajů než u příjmů ze živnosti.
Navíc tyto příjmy nepodléhají odvodům pojistného na sociální zabezpečení, pokud poplatník sám neučiní u příslušné správy sociálního zabezpečení prohlášení o tom, že jde o soustavný výkon. Pokud takové prohlášení učiní, tak odvodům podléhají (odvodům pojistného na zdravotní pojištění tyto příjmy podléhají vždy).


Upozornění:
K vymezení příjmů podle § 7 je ještě nutné poznamenat, že za příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 se považují také příjmy z pronájmu majetku vloženého do obchodního majetku poplatníka a příjmy plynoucí z veškerého nakládání s majetkem vloženým do obchodního majetku poplatníka, včetně příjmů z prodeje cenných papírů.

Příklad: Kdy vyřadit věc z obchodního majetku?
Pokud bude např. podnikatel prodávat automobil, počítač nebo stroj, které měl zahrnuty do svého obchodního majetku, měl by zvážit, zda je z obchodního majetku před prodejem nevyřadí.

V takovém případě by příjmy z jejich prodeje nebyly součástí jeho příjmů z podnikání, nýbrž by byly zdaňovány jako ostatní příjmy podle § 10 ZDP, kde by mu nezvyšovaly vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Současně by nebyly součástí základu pro výpočet záloh na daň z příjmů. Na druhou stranu bude-li podnikatel plátcem DPH, musí při vyřazení výše uvedeného majetku z obchodního majetku odvést DPH, pokud si uplatnil u tohoto majetku nebo jeho části odpočet DPH. Základem daně zde bude cena obvyklá v době vyřazení majetku stanovená podle zákona o oceňování majetku. Tato cena je považována za cenu včetně DPH. Podnikatel, který je plátcem DPH, si proto musí porovnat, zda úspory na sociálním a zdravotním pojištění a na nezahrnování příjmů z prodeje do základu pro výpočet záloh budou větší než zatížení daní z přidané hodnoty.   

Jak se stanoví dílčí základ daně

Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Pro zjištění základu daně se musí použít ustanovení § 23 až 33 ZDP, kde je stanoveno:

  • Co je základem daně
  • Z čeho se vychází pro zjištění základu daně u účetních jednotek (z výsledku hospodaření) a z čeho u poplatníků, kteří nevedou účetnictví (z rozdílu mezi příjmy a výdaji)
  • Co se do základu daně nezahrnuje
  • O co se musí zjištěný základ daně zvýšit a snížit
  • Co se považuje za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů
  • Co za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely uznat nelze
  • Co je to hmotný a nehmotný majetek, technické zhodnocení a jakým způsobem se výdaje (náklady) na jejich pořízení uplatňují v daňových výdajích (nákladech)

Upozornění: Stanovte výdaje procentem, nemusíte nic dokazovat
Pokud poplatník podniká na živnostenský list jako cestovní agentura a jeho příjmy jsou tvořeny pouze provizemi a tyto příjmy dosáhnou  za zdaňovací období 2004 výše  400 000 Kč, pak může jako výdaj uplatnit 100 000 Kč (25 % z 400 000 Kč) a přitom finančnímu úřadu nemusí ukazovat jediný doklad, týkající se jeho výdajů (kromě dokladů o skutečně zaplaceném pojistném na sociální a zdravotní pojištění, které si může ve skutečně zaplacené výši navíc uplatnit). 

Příklad: Výdaje jako procentní část příjmů
Poplatník si může vybrat, jestli bude uplatňovat výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, anebo je uplatní prostým výpočtem stanoveným procentem z dosažených příjmů. U příjmů ze živnosti je tak možno uplatnit jako daňové výdaje výdaje ve výši 25 % z příjmů, u samostatně hospodařících rolníků výdaje ve výši 50 % z příjmů, u příjmů spisovatelů, zpěváků nebo herců výdaje ve výši 30 % z příjmů.
Většinou se tento způsob uplatňování daňových výdajů hodí u činností nákladově nenáročných, není výhodný u poplatníků s obchodní činností. Také výrazně omezuje prostor pro možné konfliktní situace se správcem daně při eventuálních daňových kontrolách, protože není co kontrolovat – pouze dosažené příjmy, správnost provedeného výpočtu a doklady o zaplaceném pojistném na sociální a zdravotní pojištění, které je navíc možno uplatnit v prokázané výši.

Které výdaje budou uznány jako daňový výdaj

Ustanovení o daňových výdajích jsou v ZDP řazena systematicky za sebou. Nejdříve je v § 24 stanoveno, které výdaje (náklady) se uznají za vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a poté je v § 25 stanoveno, které výdaje (náklady) za vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů uznat nelze. Na to navazují § 26 až 33, které vymezují hmotný a nehmotný majetek a stanovují pravidla pro jeho odpisování.

Základní podmínky pro uznání daňových výdajů

Základní podmínky pro uznání daňových výdajů (nákladů) jsou stanoveny v § 24 odst. 1 ZDP, a to tak, že: "Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy (např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů). Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů) některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy."

Praktické zkušenosti potvrzují, že daňoví poplatníci si neuvědomují důležitost první věty tohoto ustanovení. Tu lze vysvětlit tak, že výdaje (náklady) si může poplatník odečíst tehdy, pokud byly vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a poplatník je schopen to prokázat.
Důkazní břemeno je tak na straně poplatníka, a pokud nebude schopen výše uvedené prokázat, pak správce daně při daňové kontrole uplatněné výdaje (náklady) poplatníkovi neuzná, protože důkazní břemeno neunesl.  

Upozornění: Výdaj musíte zdůvodnit
Majitel restaurace, vedoucí daňovou evidenci podle § 7b ZDP, uskutečnil 14denní zahraniční pracovní cestu na Kypr a výdaje s ní související uplatnil jako daňové.
Při daňové kontrole prokázal hodnotu vynaložených výdajů doklady, avšak nebyl schopen správci daně prokázat, jak tato zahraniční pracovní cesta přispěla nebo měla přispět k dosažení, zajištění a udržení jeho příjmů z provozování restaurace.
Protože k prokázání ze strany podnikatele nedošlo, správce daně tyto výdaje (jako daňové) podnikateli neuznal.

Důkazní břemeno u "běžných věcí"
Na prokázání oprávněnosti výdajů si musíte dát pozor i v případě takových výdajů, které uplatňujete víceméně automaticky, bez dostatečného zajištění důkazních prostředků. Jak tedy např. může podnikatel prokázat oprávněnost uplatněných daňových výdajů spojených s provozem jeho automobilu, když nevede žádnou evidenci jízd s tímto automobilem anebo ji vede nedostatečným způsobem? V evidenci jízd je třeba uvádět alespoň datum jízdy, cíl jízdy, účel jízdy, počet ujetých km. Zvláště účel jízdy je v praxi poplatníky často podceňován. Napsání pouhého "obchodního jednání" jako účelu jízdy nemusí správci daně stačit. Pokud není např. v "kapesním" deníku jízd, který si vozí podnikatel s sebou, dostatek místa pro jeho vypsání, pak je dobré si zavést další evidenci, ve které bude dostatečně popsán.

Upozornění: Omezení limitem
Prokáže-li poplatník, že výdaje (náklady) byly vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a přitom je pro výši těchto prokázaných výdajů (nákladů) ZDP nebo zvláštními předpisy (např. zákonem o cestovních náhradách ) stanoven limit, pak budou výdaje (náklady) uznány jako daňové pouze do výše tohoto limitu, i když byla poplatníkem prokázaná celá jejich výše.

Příklad: V  § 24 odst. 2 písm. zj) ZDP je uvedeno, že výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 1 je také příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období nebo jeho část.    

Co se také považuje za daňové výdaje (náklady)

V § 24 odst. 2 ZDP je uvedeno, že „Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také …"Pokud v tomto výčtu poplatník svůj výdaj (náklad) nenajde, což bude v praxi častým případem, pak to ještě neznamená, že by nemohlo jít o daňový výdaj (náklad). V odstavci 2 je totiž uveden pouze příkladný a nikoliv konečný  výčet příkladů, které se za daňové výdaje (náklady) považují.

Jak tedy postupovat:

  1. Poplatník pak při zkoumání daňové uznatelnosti musí postupovat nejprve podle výše uvedených základních podmínek uvedených v § 24 odst. 1, a pokud jsou splněny, musí si ještě ověřit, zda tento výdaj (náklad) není daňově neuznán podle § 25 ZDP.
  2. Na druhou stranu i výdaje (náklady) uvedené v odstavci 2 musí splňovat základní podmínku uvedenou v odstavci 1, a to, že jde o výdaj (náklad) vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
  3. Nejde tak např. u poplatníka uznat jako daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. zi)  zaplacené smluvní pokuty ze smluv, které nemají žádnou souvislost s jeho zdanitelnými příjmy z podnikatelské činnosti.

Daňový poplatník tedy může počítat s tím, že mu za stanovených podmínek podle § 24 odst. 2 ZDP budou uznány také např. následující výdaje (náklady):

  • Odpisy hmotného majetku
  • Zůstatková cena hmotného majetku při jeho prodeji nebo likvidaci
  • Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nájemné v ostatních případech
  • Výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy, rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1 ZDP
  • Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění podle příslušných zákonů
  • Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období nebo jeho část
  • Pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území naší republiky, maximálně však v úhrnu za jednoho zaměstnance do výše 8 000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let
  • Pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen
  • Výdaje (náklady) na pracovní cesty ve výši stanovené ZDP a zákonem o cestovních náhradách
  • Výdaje (náklady) na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť zaměstnanců
  • Další

Které výdaje se za daňové neuznají

V § 25 ZDP je stanoveno, co zejména nelze poplatníkovi uznat za daňový výdaj (náklad), a tento výčet není nijak rozsáhlý. Věta "Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména" neznamená, že existuje seznam nějakých dalších daňově neuznatelných výdajů, se kterým se může proti poplatníkovi vytasit jeho správce daně. Tato věta znamená, že v úvahu může připadat neuznání i jiných výdajů (nákladů), než které jsou uvedeny v § 25, avšak již podle jiných ustanovení ZDP.

Upozornění: Možný konflikt
Nejčastěji nastane situace popsaná v předchozí větě v souvislosti s § 24,  a to ze dvou důvodů:

  1. Poplatníkovi nebude daňový výdaj (náklad) uznán proto, že poplatník nesplnil některou z podmínek stanovených pro jeho uznání v § 24, Příkladem je nesplnění podmínek stanovených v odst. 4 pro uznání nájemného u finančního pronájmu.
  2. Poplatník při eventuální daňové kontrole nebude schopen správci daně prokázat, že jím vynaložený výdaj (náklad) byl vynaložen na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Příkladem mohou být podnikatelem uplatněné výdaje na zahraniční cesty, u kterých nebyl schopen správci daně výše uvedené prokázat. 

Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze za stanovených podmínek podle § 25 odst. 1 ZDP uznat např.:

  • Výdaje (náklady) na pořízení hmotného a nehmotného majetku
  • Technické zhodnocení majetku podle § 33 ZDP
  • Peněžní plnění poskytované zaměstnanci vedle mzdy, pokud nárok na toto plnění nestanoví zvláštní předpis, nebo část tohoto plnění, která nárok stanovený zvláštním předpisem překračuje
  • Odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob
  • Pojistné hrazené za člena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby a za jednatele společnosti s ručením omezeným z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce
  • Daň dědickou, darovací, daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob a obdobné daně zaplacené v zahraničí s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) a dále odloženou daň podle zákona o účetnictví
  • Výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč, a který není předmětem spotřební daně
  • Manka a škody přesahující náhrady (s výjimkou uvedenou v § 24)
  • Další

Příklad: Havaj musíte prokázat
Poplatníky je třeba upozornit na § 31 odst. 9 zákona o správě daní a poplatků, podle něhož  je poplatník povinen prokázat všechny  skutečnosti,  které je povinen uvádět v  přiznání, hlášení  a vyúčtování nebo k jejichž průkazu byl správcem daně v průběhu daňového řízení vyzván. Jednoduše řečeno: pokud poplatník uplatní ve svém daňovém přiznání, v rámci zde celkově uváděných daňových výdajů, jako daňový výdaj cestovní výdaje na Havajské ostrovy, pak musí jít o výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení jeho příjmů, a při případné daňové kontrole toto bude muset být schopen správci daně i prokázat.

Výdaje vynaložené na osobní potřebu poplatníka i na podnikání

S účinností od 1. ledna 2004 se za daňové výdaje neuznávají výdaje vynaložené na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), které poplatník nezařadí do obchodního majetku podle § 4 odst. 4.

Příklad: Vnější opravy ne, vnitřní vybavení ano
Pokud se poplatník vedoucí daňovou evidenci, podnikající v oboru vedení účetnictví, rozhodne používat pro své podnikání místnost (nebo její část) v bytě nebo rodinném domku a byt nebo rodinný domek nezařadí do obchodního majetku (co se tím rozumí, je uvedeno v § 4 odst. 4), pak si nebude moci uplatnit např. výdaje na opravu oken v této místnosti, na její vymalování  apod.
Výdaje na vnitřní vybavení této místnosti (nebo její části) nábytkem a jinými předměty potřebnými k podnikání však za daňové uznány budou. A to podle charakteru majetku buď v plné výši při jeho uhrazení, nebo postupně prostřednictvím odpisů, pokud půjde o hmotný majetek.

V praxi je běžné, že poplatník vynaloží nějaké výdaje, který mu slouží jak k  podnikání, tak k osobní potřebě. V takovém případě může uplatnit jako daňové výdaje pouze poměrnou část z takto vynaložených výdajů, která se stanoví na základě poplatníkem vhodně zvoleného kritéria, které bude schopen obhájit před správcem daně. ZDP sám nestanoví, jaké kritérium se v tom či onom případě má použít.
Například v případě použití osobního automobilu, zahrnutého v obchodním majetku poplatníka, pro podnikání i soukromé účely, je logickým kritériem poměr mezi počtem soukromě najetých km tímto automobilem k celkově ujetým km za zdaňovací období. Tímto poměrem se potom budou krátit za zdaňovací období uplatněné výdaje na pohonné hmoty, opravy a údržbu vozidla, jeho odpisy a další související výdaje (silniční daň se však uplatní v plné výši).       

Upozornění: Podnikání a příjmy z pronájmu
U poplatníků s příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 a s příjmy z pronájmu podle § 9 je třeba ještě počítat s eventuální úpravou dílčích základů daně podle § 7 nebo § 9, a to podle § 5 a 23 ZDP (např. v případě přechodu na vedení podvojného účetnictví, při ukončení podnikání či pronájmu).

Další kapitola
 

Související články


 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená