Daně: Kolik platíme za naftu?

Na západ od našich hranic jsou úspornější dieselové motory podporovány i nižší spotřební daní a tedy nižší cenou nafty. Ta poté ovlivňuje cenu zboží a služeb, protože doprava vstupuje do ceny většiny produktů. Vyšší cena nafty znamená často vyšší ceny zboží a služeb. Do konečné ceny nafty se přitom promítají čtyři vlivy: cena ropy na světových trzích, spotřební daň, DPH a konkurence.

Výpočet zdanění nafty v Česku

Do konečné ceny nafty se promítá nejenom spotřební daň, ale taky DPH. Spotřební daň totiž vstupuje do daňového základu pro výpočet DPH. Spotřební daň u nafty činí 10,95 Kč za litr a DPH 20 %.

Praktický výpočet – V případě, že litr nafty stojí 34,20 Kč, tak spotřební daň činí 10,95 Kč a DPH 5,70 Kč (34,20 Kč: 120 ∙ 20). Daňové zatížení nafty činí 16,65 Kč (10,95 Kč + 5,70 Kč), což je 48,7 % konečné ceny nafty pro spotřebitele. Velmi zjednodušeně můžeme říci, že kdyby nebyla na naftu uvalena spotřební daň a DPH, tak by stál litr nafty přibližně 17,50 Kč.

Kde je nafta výrazně levnější než benzín?

Spotřební daň u nafty je v Česku nižší než u benzínu (12,84 Kč za litr). Současně je však rozdíl mezi zdaněním benzínu a nafty v Česku nižší než v západní Evropě. To je hlavní důvod, proč je nafta v mnoha západoevropských zemích levnější než v Česku. U benzínu takové rozdíly nejsou.

Především pro autodopravce je tak ekonomičtější tankovat plnou nádrž v zemích s nižší cenou nafty. Například v Německu stojí v současné době litr benzínu cca 1,60 € za litr, litr nafty potom stojí 1,45 €. Obdobná situace je i v Nizozemí, kde litr benzínu stojí cca 1,75 € a litr nafty 1,40 €. Ve Finsku stojí litr benzínu přibližně 1,65 € a litr nafty 1,35 €.

V Řecku stojí litr benzínu asi 1,60 € a litr nafty 1,40 €. Nižší zdanění úspornějších dieselových motorů je hlavním důvodem, proč je cena nafty poměrně nízká i v zemích Beneluxu – Lucembursko, Nizozemí, Belgie. V Lucembursku je nafta vůbec nejlevnější ze zemí EU.

Vyšší DPH znamená vyšší cenu nafty

V současné době mají vyspělé země světa problémy s rostoucím zadlužením. I evropské země se tedy snaží omezovat státní výdaje a optimalizovat daňové příjmy. Zvýšení sazby daní je jedním z řešení, jak získat daňové příjmy. Světovým trendem je přitom zvyšování nepřímých daní – DPH a spotřební daně. Zvyšováním přímých daní má větší negativní dopady na domácí ekonomiku, než zvyšování nepřímých daní.

Na pohonné hmoty je uvalena ve všech členských zemích EU základní, tj. vyšší sazba DPH. Zvýšení DPH je tedy rovněž důvodem pro vyšší konečnou cenu nafty pro spotřebitele. DPH přitom v posledních třech letech zvýšilo hned několik členských zemí EU. Česko nevyjímaje, základní sazba se zvýšila v roce 2010 z 19 % na 20 %. Pro rok 2011 zvýšilo základní sazbu DPH např. Slovensko z 19 % na 20 %, Portugalsko z 21 % na 23 %, Velká Británie z 17,5 % na 20 % a Lotyšsko z 21 % na 22 %.

Spotřební daň u nafty

V přiložené tabulce máme u všech členských zemí EU uvedeno spotřební daň u nafty i DPH, neboť obě sazby daně ovlivňují konečnou cenu nafty pro spotřebitele. Minimální sazby spotřební daně u pohonných hmot v EU jsou stanoveny nařízením z roku 2003 (Dir. 2003/96/EEC). Spotřební daň u nafty se v EU pohybuje od 302 € v Litvě za 1 000 litrů po 680 € za 1 000 litrů ve Velké Británii.

Jak vidíme z přiložené tabulky, je spotřební daň u nafty v Česku jedna z nejvyšších. U benzínu taková situace není, zde je sazba spotřební daně průměrná. Právě vysoká spotřební daň u nafty je důvodem, proč je ve Velké Británii vyšší cena nafty než benzínu. Spotřební daň v členských zemích, kde není zavedeno euro, je přepočítána vzájemným kursem z konce roku 2010. Např. libra je přitom oproti euru podhodnocena, reálně tedy není spotřební daň tak vysoká, jak by se na první pohled zdálo.

Spotřební daň a DPH u nafty v zemích EU (leden 2011)

Pramen: European Commission, Excese Duty Tables, Energy products and ElectricityREF 1031, January 2011