Daň z příjmu právnických osob je v členských zemích Evropské unie mnohem menší než daň z osobních příjmů. Průměrné výnosy z této daně v zemích OECD dosahovaly v roce 2002 pouze 9,5 % daňových příjmů na všech úrovních vlády, zatímco průměrný podíl daní osobních 25 %. V posledních letech dochází téměř ve všech členských zemích Evropské unie ke snižování sazby daně z příjmů právnických osob. Vlády se snaží vytvářet firmám co nejvýhodnější prostředí k dalšímu investování peněžních prostředků a zaměstnávání dalších pracovníků.
Podíl daně z příjmů právnických osob na HDP v členských zemích EU a celkových daňových výnosech v roce 2002 (v %)
Stát |
Podíl na HDP |
Podíl na celkových daňových výnosech |
Belgie |
3,6 |
8,2 |
Dánsko |
2,6 |
4,9 |
Finsko |
5,6 |
11,8 |
Francie |
3,2 |
7 |
Irsko |
3,4 |
14,6 |
Itálie |
3,3 |
7,3 |
Lucembursko |
7,3 |
17,8 |
Německo |
1,8 |
4,5 |
Nizozemí |
4,2 |
10,1 |
Portugalsko |
4,3 |
12,4 |
Rakousko |
2 |
4,7 |
Řecko |
4,4 |
11,6 |
Španělsko |
3 |
8,4 |
Švédsko |
4,1 |
7,5 |
Velká Británie |
3,8 |
9,8 |
Jak vidíte z tabulky, svým podílem daně z příjmů právnických osob vybočuje Irsko a Lucembursko z průměru. V těchto dvou zemích Evropské unie vzrostl v posledních desetiletích podíl daní z příjmů právnických osob na HDP. Stalo se tak především politikou poskytování výhodných daňových režimů. Irsko a Lucembursko přitahují na své území zisky, které by byly zdaněny na území jiného členského státu Evropské unie.
Daňová základna se u daní z příjmů právnických osob odvozuje z účetního zisku. V některých zemích Evropské unie se tento zisk značně upravuje. Proto se účetní a daňový zisk výrazně liší. V Německu je kromě několika málo výjimek zdaňovaný zisk roven účetnímu. Účetní zisk zde slouží jako výchozí bod pro výpočet základu daně s tím, že tyto dvě veličiny se od sebe výrazně neliší v absolutní hodnotě. Ve Velké Británii či Nizozemí je však účetní a daňový zisk rozdílný. Tyto země zastávají názor, že závěrkové účty mají různý obsah. Jsou koncipovány různým způsobem, odlišným od daňové koncepce. Vzhledem k této skutečnosti je porovnávání daňových základů obtížné. Porovnáváme proto členské země Evropské unie dle sazby daně z příjmů právnických osob. U této daně není nutná progresivita. Právnické osoby nejsou lidé, aby se bral ohled na jejich sociální situaci. Jedna sazba navíc snižuje možnost daňových úniků. V tabulce máme u každé země uvedenou centrální sazbu daně. V některých členských zemích Evropské unie ovšem existují výjimky, kdy je uvalena vyšší či nižší daň.
Sazby daně z příjmů právnických osob v EU v roce 2003 (v %)
Stát |
Sazba daně |
Belgie |
33 |
Dánsko |
30 |
Finsko |
25 |
Francie |
33 |
Irsko |
12,5 |
Itálie |
34 |
Lucembursko |
22,88 |
Německo |
32 |
Nizozemí |
29 |
Portugalsko |
30 |
Rakousko |
34 |
Řecko |
35 |
Španělsko |
35 |
Švédsko |
28 |
Velká Británie |
30 |
Ačkoli se v Evropské unii počítalo s harmonizací daně z příjmů právnických osob, neproběhla, jak se čekalo. V současné době se na harmonizaci rezignovalo. Členské země se nechtějí vzdávat svých zvyklostí a považují zásahy do základů a sazeb daně za vměšování do vlastních záležitostí. Současná praxe ukazuje, že nízké daňové sazby a vytváření co nejlepších podmínek pro podnikání má příznivý vliv na ekonomiku dané země. Především Irsko a Lucembursko dokázaly jít v tomto směru nejdále a vykazovat dlouhodobý ekonomický růst.