Česká republika a její obyvatelé patří spolu se Slováky, Maďary, Estonci, Poláky, Litevci, Lotyši, Rumuny a Bulhary k té chudší části Evropské unie. Dle aktuálních dat Eurostatu činil loni hrubý domácí (GDP) produkt ČR na obyvatele 80 % průměru evropské sedmadvacítky, přičemž má sestupnou tendenci. V roce 2009 to bylo 81 % a o další rok dříve 82 %. V této kategorii sdílíme 18 místo spolu s Portugalskem, které si ale za poslední dva roky naopak o dvě procenta polepšilo.
Rozdíly mezi starými a novými členskými zeměmi zůstávají i nadále obrovské. Sahají od 44 % průměru až k 271 %. Evropský statistický úřad používá pro srovnání veličinu Standard kupní síly (PPS), což je uměle vytvořená měnová jednotka, která eliminuje rozdílné cenové hladiny v jednotlivých zemích. Za jednu PPS si prostě nakoupíte stejný objem zboží či služeb v kterémkoli sledovaném státě.
Bohatství nebo chudoba?
Průměr EU pak činí 100 PPS, ČR jich měla jen 80. Země platící eurem měly loni v průměru 108 PPS. Nejlépe si v žebříčku stojí Lucembursko, které s velkým odstupem nechává za sebou další státy. Jeho míra bohatství činila 271 PPS. Druhé Nizozemí mělo 133 PPS a třetí Irsko 128 PPS. Přesně na průměr EU dosáhlo Španělsko.
Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř...
Na chvostu zůstali nečlenské státy EU – Srbsko, Bosna a Hercegovina a Albánie. Další ukazatel, který Eurostat používá je Skutečná individuální spotřeba (AIC). Skládá se ze zboží a služeb skutečně spotřebovaných jednotlivci bez ohledu na to, zda tyto produkty a služby nakupují a platí domácnosti, vláda či neziskové organizace.
Spodních 10 milionů čeká v příštím roce další pokles životní úrovně a méně spotřebních košů
V této kategorii se Česká republika umístila společně se Slovenskem na 71 PPS. Stejně jako v případě hrubého domácího produktu na obyvatele i zde najdeme značné výkyvy. Na první příčce zůstává Lucembursko se 150 PPS, nejhůře jsou na tom se 31 PPS Albánci. Ukazatel AIC má dle Eurostatu lepší vypovídací hodnotu, jelikož není ovlivněn tím, kdo (domácnosti nebo vláda) platí některé významné služby jako školství či zdravotnictví.
Spotřeba v tuzemsku bude slábnout
Výsledek můžeme snadno interpretovat následovně – my a Slováci za rok spotřebujeme 71 jednotek určitých spotřebních košů (oproti roku 2009 jsme si o jeden koš pohoršili), víc si ostatně nemůžeme dovolit. Albánec jich spotřebuje o 40 méně a třeba Rakušan zase o 45 více. Jen pro zajímavost, průměrný Portugalec měl k dispozici 84 jednotek a Řek dokonce 101.
Čtěte také: Kupní síla obyvatel ČR je v rámci Evropy žalostná
Výsledky zhruba korespondují s kupní silou jednotlivých Evropanů. My jsme dle německých analytiků, kteří každoročně zpracovávají geomarketingovou mapu Evropy na 60 % průměru celého kontinentu.