FinExpert.e15.cz

Co hrozí víc? Deflace nebo inflace?

V krátkém horizontu je podle expertů větší problém deflace. Ve středním horizontu převládají obavy z inflace.
Co hrozí víc? Deflace nebo inflace?

Čeho by se měli investoři víc bát? Deflace nebo inflace? A jak na budoucí vývoj připravit portfolio?

Úrokové sazby centrálních bank v celém rozvinutém světě jsou na historických minimech, velmi blízko nuly a k tomu navíc centrální banky pumpují na trhy stále další peníze odkupem cenných papírů od soukromých subjektů. Podle klasické monetární teorie by to mělo vést k inflaci. Mnozí ekonomové jsou tím, co dělají centrální banky od podzimu 2008, udiveni. Říkají: Zbláznili jste se? Copak nedohlédnete důsledků svého konání? Chcete připravit lidi o celoživotní úspory? Nechat je sežrat inflací? Jen proto, abyste zachránili před krachem banky a před osobním bankrotem rodiny s hypotékami, které překračují jejich možnosti? Proč by měli lidé s naspořenými penězi platit dluhy jiných?

Centrální bankéři v největších světových ekonomikách to ale vidí jinak. Říkají: Světu hrozí deflační spirála, která by stáhla ekonomiku do deprese nebo vleklé recese. Když se z úvěrových trhů v panice rychle stahují soukromé subjekty, musí na jejich místo nastoupit stát, resp. centrální banka, aby se šok z finančních trhů nepřenesl do reálné ekonomiky. Komerční banky omezují úvěrování, dodavatelem likvidity reálné ekonomice se musí stát na nějakou dobu centrální banka. Jakmile nejistota na finančních trzích pomine, začnou se centrální banky stahovat.

Napřed deflace, potom inflace

Základní scénář, který centrální banky největších světových ekonomik předložily světu, a doufají, že svět mu uvěří, je tento: Nejdůležitějším cílem v krátkém období je vyhrát boj s hrozící deflací pomocí monetární expanze (snižování úrokových sazeb, pumpování peněz do ekonomiky). Až deflační tlaky ve světové ekonomice odezní a začnou se probouzet inflační tlaky, dojde u centrálních bank k přehození výhybky a začne boj s inflací prostřednictvím zvyšování úrokové sazby a omezováním nabídky peněz ze strany centrálních bank. Cílem celého snažení je udržet inflaci v krátkém i dlouhém horizontu v inflačním pásmu, které je ve většině zemí kolem 2 % ročně.

Jak je pravděpodobné, že se záměry centrálních bank ekonomicky nejsilnějších zemí podaří naplnit? Věří tomu někdo? Jaká jsou rizika, že se vývoj zvrátí do vleklé deflace nebo naopak do velké inflace? Práce centrálních bank bude v nadcházejících letech skutečně kriticky důležitá. Na každé vychýlení od základního scénáře jedním či druhým směrem vždy někdo doplatí.

Chybí zkušenosti s bojem s deflací

Analytici upozorňují na to, že centrální banky nemají s bojem s deflací téměř žádné zkušenosti. Není divu, že názory na způsob, jakým se deflaci snaží čelit, vyvolává rozporuplné reakce. Jedni tvrdí, že centrální banky a vlády dělají pro boj s deflací příliš málo a začaly příliš pozdě. Proto varují, že v Evropě a USA nastane tzv. japonský vývoj. To by znamenalo mnohaletou stagnaci ekonomiky a vleklou mírnou deflaci, růst ekonomiky i růst spotřebitelských cen by se pohybovaly plus nebo mínus několik desetin procenta kolem nuly. Jiní naopak varují, že centrální banky a vlády svůj monetární a fiskální stimul přehnaly. Centrální banky provádí monetární expanzi („pumpují peníze“) až příliš intenzivně, nemají dostatek zkušeností s tímto problémem a přestřelily, podávaný lék uškodí ekonomikám víc, než choroba, kterou měl léčit. Lidé z tohoto názorového proudu předpovídají neočekávaně rychlý návrat vysoké inflace, kterou nebude možné jednoduše zkrotit.

V debatách na téma „Co hrozí světu víc? Inflace nebo deflace?“ lze tedy v odborném finančním tisku vysledovat tři scénáře vývoje, jeden optimistický a dva pesimistické. V optimistickém se naplní slova centrálních bankéřů. Napřed úspěšně zvládnou boj s deflací a poté budou úspěšní v boji s inflací. První pesimistický scénář předpokládá, že prohrají boj s deflací, druhý pesimistický, že prohrají boj s inflací. Pesimistické scénáře nevěří, že centrální banky dokáží přesně odhadnout důsledky svých kroků při monetární expanzi a neumí přesně načasovat okamžik, kdy je třeba přehodit výhybku a začít s monetární restrikcí. Těžko dopředu říci, jaká je správná velikost a způsoby monetární expanze a jak by měla trvat dlouho.

Ceny dluhopisů inflaci nepředpokládají

Lidé ve vládě a centrální bance mají tak trochu v popisu práce šířit v médiích dobrou náladu a optimismus (tedy ti, kteří jsou momentálně ve funkcích a ne v opozici). Co ale tzv. nezávislí ekonomové? Zdá se, že valná většina odborníků, kteří zveřejňují predikce, přejala výše popsané argumenty centrálních bank a věří jim. Většina ekonomů si myslí, že inflace se bude ve většině zemí rozvinutého světa letos pohybovat několik desetin procent nad či pod nulou a v příštím roce v rozmezí 1 % až 2 %, tedy blízko cílové hodnoty. Že by deflace i inflace byly skutečně zažehnány?

Konsenzus ekonomů je zajímavá informace, ale z historie víme, že se málokdy naplní. Skutečný vývoj finančních trhů je poznamenám extrémními hodnotami. Predikce jsou poznamenány průměrnými hodnotami, nikdy nešokují, extrémům se vyhýbají.

Nechme ekonomy. Když se v predikcích netrefí, nic stejně neztratí, nenesou riziko. Co si ale o problému deflace versus inflace myslí trhy, na kterých jsou investovány reálné peníze? Nejpřesnější odpověď dávají dluhopisové trhy, konkrétně rozdíl mezi výnosem klasického státního dluhopisu a inflačně vázaného státního dluhopisu. Na konci května byl výnos 2letého státního dluhopisu USA 0,9 % p.a. a výnos 2letého státního inflačně vázaného dluhopisu 0,8 % p.a. To znamená, že účastníci dluhopisového trhu (ti, kteří skutečně investují reálné peníze, žádné nezávazné odhady) předpokládají, že inflace v USA bude v následujících 2 letech 0,1 % ročně (počítáno jako výnos klasického mínus výnos inflačně vázaného). 10letý klasický státní dluhopis USA má výnos 3,5 % p.a., inflačně vázaný 1,6 % p.a. Očekávaná průměrná inflace v následujících 10 letech je tedy 1,9 % p.a. Dluhopisové trhy růst světové inflace neočekávají, není obsažena v ceně.

Na principu odečtení inflačně vázaného dluhopisu od výnosu klasického dluhopisu je zkonstruován graf 1. Je to zjednodušený prediktor inflace k danému datu na určitý počet let dopředu. Zajímavý je vývoj křivky pro dluhopisy s 2letou splatností. Ještě v létě 2008 očekávaly dluhopisové trhy v USA inflaci 3 % ročně v následujících 2 letech. Během podzimní finanční krize rostla (podle dluhopisového trhu) pravděpodobnost deflace. V listopadu 2008 očekávaly dluhopisové trhy deflaci 7 % po dobu následujících 2 let. Nyní se dluhopisovými trhy predikovaná inflace v horizontu 2 let nachází kolem nuly.

Klepněte pro větší obrázek

Křivka pro 10letou splatnost v grafu 1 nemá tak volatilní průběh. Během finanční krize na podzim 2008 očekávaly dluhopisové trhy nulovou inflaci v USA v horizontu 10 let. Nyní je to kolem 2 % p.a. Aktuální ocenění na dluhopisových trzích nepočítá s tím, že by měla nastat dekáda vysoké inflace podobná situaci v 70. letech minulého století. Toto očekávání se ale může rychle změnit. Záleží na informacích, které budou na trhy přicházet z reálné ekonomiky.

Které třídy aktiv pro který scénář

Pokud se naplní optimistický scénář vítězného boje s deflací i inflací, odeznění hospodářské recese a světová ekonomika se navrátí ke kladnému (i když asi mírnému) růstu, nastane již brzy vhodná doba pro korporátní dluhopisy a akcie. Míra nesplácení (default rate) u dluhopisů spekulativního stupně sice podle předpovědí ještě poroste a ocenění akcií prostřednictvím ukazatele P/E ještě zdaleka nedosahuje historických minim, ale optimistický scénář střednědobého makroekonomického vývoje tyto nevýhody časem „přebije“. Státní dluhopisy by v takovém případě mohly sloužit přinejlepším jako uchovatel hodnoty,reálný výnos by dosahoval stěží nuly.

V deflačním scénáři by naopak státní dluhopisy zářily. Jak ukazuje vývoj v Japonsku od počátku 90. let, kdy spotřebitelské ceny i hospodářský růst stagnují, jsou v období deflace státní dluhopisy třídou aktiv s nejvyšší reálnou výkonností, i když velmi nízkou. Akcie, nemovitosti, komodity i korporátní dluhopisy v ekonomické stagnaci a deflačním prostředí trpí. Z demografického hlediska deflace vyhovuje starším lidem v důchodovém věku a s velkou finanční rezervou umístěnou konzervativně (převážně ve státních dluhopisech a na peněžním trhu).

Pokud nastane vyšší než očekávaná inflace, avšak nikoli drasticky vysoká, nýbrž pádivá (do 10 % ročně), budou nyní nakoupené státní dluhopisy propadákem s několikaprocentní reálnou ztrátou ročně a jako uchovatel hodnoty neposlouží. Naopak riziková aktiva by z takového vývoje těžila. Akcie, komodity a nemovitosti v období nad očekávání zvýšené inflace (ale ne tak zvýšené, aby drtila ekonomický růst) slouží jako zajištění hodnoty portfolia proti inflaci. Inflace pomáhá zadluženým, tedy zejména mladším lidem.

Článek vyšel v časopisu FOND SHOP.

Klepněte pro větší obrázek

Další články z časopisu FOND SHOP 11/2009:

Další článek


 

Související články


celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Re: Hm...
Tomáš Marný
29. 6. 2009, 21:58
Hm...
Pavel
17. 6. 2009, 12:05

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená