Ať už se na všechny ty politiky směřující ke snižování emisí oxidu uhličitého díváte jakkoli, vězte, že spalování tradičních fosilních paliv jako je benzín a nafta v silniční dopravě přináší obyvatelům ČR jeden zásadnější problém – prachové částice. Obyvatelé Prahy o tom vědí svoje, jelikož dle Českého hydrometeorologického ústavu má silniční doprava v hlavním městě 95% podíl na emisích částic o průměru do velikosti 10-5 m (tzv. polétavý prach). Ale jako tranzitní země nesmíme zapomínat ani na nákladní dopravu. Dopady na zdraví člověka se totiž nečtou moc příjemně: bronchitida, chronické plicní choroby, rakovina plic...
Nespornou předností CNG oproti benzínu a naftě je nižší cena (obr.: cgoa.cz)
Do budoucna by se situace mohla vylepšit, a to díky rozvoj alternativních paliv, jako je například CNG (stlačený zemní plyn), LNG (zkapalněný zemní plyn), elektřina a výhledově vodík. Počítá s nimi „Národní akční plán čisté mobility“, který bude vláda projednávat 20. listopadu. Pokud vás napadlo, zda mám náhodou zase něco nenařizuje Brusel, pak odpověď zní ano. Evropský parlament a Rada přijaly loni v září směrnice, které nařizují členským státům, aby vypracovaly (a pravidelně v tříletém horizontu aktualizovaly) národní politické rámce pro rozvoj trhu alternativních paliv a infrastruktury.
Jednou i vodík přijde do módy
Členské státy EU musí zajistit, aby uživatelé vozidel na alternativní paliva, jako je například zemní plyn a biometan, mohli cestovat po celé Unii bez problémů nedostatečné infrastruktury. Zatímco u některých paliv, jako například u LPG, je již infrastruktura dostatečná, v EU je stále ještě 23 států, které mají méně než 100 CNG stanic a ČR mezi ně ještě letos také patřila. K dnešnímu dni však jejich počet překročil stovku o čtyři stanice. S nárůstem počtu stanic jde ruku v ruce nárůst počtu registrací nových osobních CNG vozů na celkových registracích (meziročně 100 %).
Oblasti dlouhodobě zasažené nadlimitními koncentracemi benzo(a)pyrenu, polétavým prachem a oxidy dusíku. Mezi nejvíce znečištěné regiony ČR v dlouhodobém pohledu patří Moravskoslezský, Ústecký, Olomoucký, Zlínský a Středočeský kraj, brněnská aglomerace a Praha (obr.: chmu.cz)
Na silnicích se pohybuje zhruba 12 tisíc CNG vozů, což není oproti 7 milionům vozidel v ČR mnoho. Tradiční čerpací stanice rovněž těžce přečíslují ty CNG, je jich asi 4,5 tisíce. O zlepšení poměrů se má zasadit stát, cíle jsou následující: 200 CNG plnících stanic a 100 tisíc CNG vozidel do roku 2020. Materiál dále stanovuje počet 5 plnících stanic na LNG v ČR do roku 2025. Materiál dále obsahuje opatření na rozvoj CNG a elektromobility. Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska se předpokládá podpora LNG a v určité omezené míře i vodíku.
Elektronická evidence má trhliny, do konce roku se možná nestihne.
Národní akční plán čisté mobility si můžete stáhnout z webu Hospodářské komory ČR, další informace včetně mapy CNG plnicích stanic najdete na webu Českého plynárenského svazu.
Uvažovali jste někdy o přechodu na CNG?