Hlavní sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak vzrostla na 3,75 procenta, což je nejvyšší hodnota od dubna 2002. I přes zvýšení má Česká republika stále nejnižší sazby v Evropské unii.
Důvodem růstu sazeb je hlavně obava z dalšího růstu inflace. V lednu se inflace v ČR přiblížila hranici 6,5 %. Ekonomové však očekávají, že během roku by měla opět klesnout ke třem až čtyřem procentům.
Růst inflace zapřičiňují především tři faktory: růst cen na mezinárodních trzích, zejména zdražování potravin, ropy, elektřiny, plynu nebo tepla, dále legislativní změny jako například zvýšení regulovaného nájemného, spotřební daně na cigarety či zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty z pěti na devět procent. Tyto faktory centrální banka ovlivnit nemůže. Teprve třetí faktor, jímž je spotřeba domácností, může ČNB zvýšením úrokových sazeb ovlivnit. Jinými slovy podílet se na snížení kupní síly obyvatel.
Situace v cizině
Evropská centrální banka ponechala sazby na čtyřech procentech. Naproti tomu Britská centrální banka v reakci na situci na americkém trhu snížila sazby na 5,25 procenta.
Na konci ledna ponechala základní úrokovou sazbu na 4,25 procenta bankovní rada slovenské centrální banky. Rovněž maďarská centrální banka podle očekávání ponechala 21. ledna hlavní úrokovou sazbu beze změny na 7,5 procenta. Polská centrální banka naopak zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 5,25 procenta. Splnila tak očekávání analytiků, že bude zvýšením nákladů na úvěry bojovat se stoupající inflací.
Úrokové sazby ve vybraných státech (základní sazby):
- ČR – 3,75 %
- Eurozóna – 4 %
- USA – 3 %
- Maďarsko – 7,50 %
- Polsko – 5,25 %
- Velká Británie – 5,25 %
- Švýcarsko – 2,75 %