Čím bohatší, tím delší život

Lidský věk se ve světě prodlužuje a dnešní novorozenci mají velkou šanci se dožít podstatně vyššího věku než jejich prarodiče. Nejvyššího věku se dožívají občané vyspělých zemí světa, kde občané berou život do svých rukou a jsou vychováváni k zodpovědnosti za své zdraví a současně se mohou spolehnout na vynikající zdravotní péči.

Více peněz znamená i vyšší úroveň zdravotnictví

Lidský věk se prodlužuje, dříve smrtelné nemoci dokáží lékaři léčit. Lékařské přístroje, chod nemocnic, zřizování speciálních ordinací jsou však velice nákladné. Můžeme říci, že kvalita zdravotnictví je ovlivněna především množstvím peněžních prostředků, které do něj proudí. Nejvíce peněz do zdravotnictví proudí v členských zemích EU, OECD či malých vyspělých  zemí světa, jak jsou Andorra, Singapur a Hong-Kong. Nejméně peněz ve zdravotnictví je v Africe. Přitom nejvyššího průměrného věku na světě  se dožívají občané bohatých ekonomicky prosperujících  zemí. Naproti tomu občané nejchudších zemí světa se dožívají v průměru až  o desítky let méně. Dokonce i v Evropě, kde jsou rozdíly v životní úrovni poměrně nízké, jsou rozdíly v očekávané délce života v západoevropských zemích a např. Ukrajině, Bulharsku či Rumunsku více než 10 let.

Zdravotnictví v Africe skomírá

Téměř 80 % veškerého světového bohatství vlastní pětina lidí, což je způsobeno značným ekonomickým rozdílem mezi bohatými a chudými zeměmi. Nejbohatší jsou potom samozřejmě občané vyspělých zemí světa ze západní Evropy, USA, Japonska, Kanady, Austrálie či malých arabských zemí. Nejchudší jsou potom obyvatelé Afriky. Míra bohatství je relativní, s příjmem 500 dolarů měsíčně patříte ve Spojených státech Amerických mezi „chudáky“ a v Africe jste finanční magnát. Tento finanční nepoměr se samozřejmě projevuje i v očekávané délce života v jednotlivých zemích v možnostech výživy, zdravotní péče a celkového životního stylu.

Prevence je důležitá

Jednotlivé členské země OECD věnují prevenci nemocí vysokou pozornost. Náš zdravotní stav do značné míry ovlivňuje náš životní styl. Zaměření pouze na péči o nemocné totiž samozřejmě nestačí. Přesto růst výdajů na prevenci, nedosahují tyto finanční prostředky požadované výše, výdaje se pohybují okolo 3% všech výdajů proudících do zdravotnictví. Přitom dobře nastavený systém očkování u malých dětí výrazně snižuje jejich nemocnost a úmrtnost. Prevence v očkování proti záškrtu, tetanu, spalničkám je nejvyšší právě v evropských zemích, Česko dokonce patří mezi absolutní špičku. Jediné očkování, ve kterém Česko zaostává za ostatními členskými zeměmi je očkování proti chřipce. V posledních letech  se míra pokrytí očkováním proti chřipce mezi staršími lidmi pohybovala v Česku okolo 40 %, obdobné údaje vykazuje Slovensko, Maďarsko i Polsko, ale v Austrálii, Koreji či Nizozemí je to více než 75%.

Zdraví Skandinávci

Dle jednotlivých statistických ukazatelů jsou v Evropě nejzdravější Švédové. Umírá zde nejméně lidí z Evropské unie na srdeční infarkty či rakovinu. Švédové se dožívají nejvyššího průměrného věku a v zemi je velmi nízké procento lidí s nadváhou. Náš zdravotní stav do značné míry ovlivňuje náš životní styl. A právě proto patří první místo Švédsku, kde je i velmi málo kuřáků, nízká spotřeba alkoholu, zdravá kuchyně a aktivní způsob života s častým sportováním. Skandinávci jsou všeobecně i nejspokojenější  se svým zdravotním stavem a zdravotní péčí. Naopak nejvíce si stěžují občané jižních států.

Radost ze života a pozitivní přístup  hrají důležitou roli

Dobrý zdravotní stav obyvatel v jižních evropských zemí, jako jsou Itálie, Francie a Španělsko, je ovlivněn nepřipouštěním si stresu, který se nedá objektivně měřit. Španěl nebo Ital, když má siestu, tak odpočívá a netrápí se potřebou neustále pracovat, rád se baví, tančí, směje a smích přece taky prodlužuje život a má blahodárný vliv na naše zdraví. S úsměvem je život rozhodně hezčí a v mnoha případech i zdravější. 

Očekávaná délka života ve světě

Zdroj: Central Inteligence Agency, Factbook 2007