Životní úroveň českých občanů není špatná. Aspoň tak to vyplynulo z šetření, které v dubnu 2006 uskutečnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Otázky se týkaly hlavně rodinných rozpočtů a životní úrovně občanů České republiky a rovněž hodnocení současné situace, pokud jde o některé základní sociální podmínky. Jednou z věcí byl i subjektivně vnímaný materiální status domácnosti, jež je od roku 2003 zkoumán prostřednictvím otázky: „Je Vaše domácnost bohatá nebo chudá? Velmi bohatá, poměrně bohatá, ani bohatá, ani chudá, poměrně chudá, velmi chudá?“
Bohatých je málo
Pouze 7 % občanů považuje svoji domácnost za „poměrně bohatou“, zatímco 30 % ji označuje jako poměrně (24 %) či dokonce velmi (6 %) chudou. Tři pětiny dotázaných (62 %) pak svoji domácnost hodnotí jako „ani bohatou, ani chudou“. Tento výsledek přitom významně neliší od zkoumání z předchozích let, takže životní úroveň se v poslední době nezhoršil, přesto se však zvýšil podíl občanu, kteří o své domácnosti tvrdí, že je chudá.
Špatná životní úroveň přináší chudobu
Subjektivní pocit chudoby mají především lidé se špatnou životní úrovní, i když nikoli výlučně. Za chudou označilo svou domácnost i 21 % respondentů, kteří se o životní úrovni této domácnosti vyjádřili jako o „ani dobré, ani špatné“, a dále též 2 % těch, kdo životní úroveň své domácnosti hodnotili pozitivně. Naproti tomu jako bohatou svoji domácnost označovali až na výjimky jen lidé, kteří životní úroveň vlastní domácnosti vidí jako dobrou.
Chudí: nezaměstnaní, důchodci a voliči KSČM
Za bohatou svoji domácnost častěji označovali mladí lidé ve věku 15 až 19 let (13 %), dotázaní ze střední generace ve věku 30 až 44 let (11 %), absolventi vysokých škol (18 %), studenti (14 %), podnikatelé se zaměstnanci (32 %), vyšší odborní nebo vedoucí pracovníci (17 %), obyvatelé Prahy nebo středních Čech (12 %) a z hlediska stranických preferencí stoupenci ODS (13 %).
Naopak zvýšený podíl chudých domácností se objevil u občanů starších 60 let (41 %), nepracujících důchodců (46 %), nezaměstnaných (67 %), žen v domácnosti nebo na mateřské (49 %), nekvalifikovaných a zemědělských dělníků (54 %), dotázaných se základním (40 %) nebo středním nematuritním (36 %) vzděláním, obyvatel Pardubicka (42 %) a voličů KSČM (55 %) nebo těch, kdo nepreferují žádnou politickou stranu (56 %).
S výplatou vystačíme jen s obtížemi
Se svým současným příjmem rovněž nevycházíme nejlépe. Potíže při hospodaření se stávajícím příjmem své domácnosti uvedlo 60 % respondentů. 36 % dotázaných se naopak vyjádřilo v tom smyslu, že s rozpočtem jejich domácnost vychází více či méně snadno. Oproti loňskému roku tak došlo k mírnému zhoršení. Do s tím související velmi obtížné finanční situace se v průběhu minulého roku dostalo podle vlastního vyjádření 30 % dotázaných, zatímco 64 % výskyt takové situace popřelo.
Chybí peníze na bydlení a kulturu
Nedostatek peněz na jídlo pociťuje 14 % respondentů, 22 % na běžné nepotravinářské zboží denní potřeby, 39 % na oblečení či obuv, 44 % na bydlení včetně výdajů za teplo, vodu, elektřinu apod., 56 % na vybavení domácnosti a jiné zboží dlouhodobého užívání, 52 % na předměty a služby sloužící k uspokojování kulturních, rekreačních nebo sportovních potřeb, 35 % na zdravotní péči, léky a zdravotnické potřeby a 23 % na vzdělávání členů rodiny, výdaje na studium a učební pomůcky.
Problémy mají hlavně lidé se špatnou životní úrovní
Problémy s rozpočtem pociťují především lidé, kteří subjektivně považují životní úroveň své domácnosti za špatnou. Podstatná část z nich má přitom větší či menší potíže i s uspokojováním nejzákladnějších životních potřeb potravinami a nepotravinářským zbožím denního použití.
Dobře jsme na tom jen se vzděláním a zdravotní péčí
Převážně příznivě je hodnocena stávající možnost přístupu ke vzdělání a přístup ke zdravotní péči. U všech ostatních jednoznačně převažují kritické hlasy, přičemž relativně nejhůře lidé hodnotí možnosti získání bytu, práce, finanční podmínky pro zakládání rodin a zabezpečení ve stáří.
Zdroj: CVVM