Chcete nejvyšší důchod?

Důchody jsou jednou z nejdůležitějších dávek sociálního zabezpečení. Důchodová politika státu patří mezi nejsledovanější a nejdiskutovanější, vždyť podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva z celkového počtu obyvatelstva staršího 15 let činí v ČR 60%, v mnoha zemích Evropské unie ještě méně (Belgie 52 %, Velká Británie 51 % a Itálie 48 %). Životní úroveň penzistů je v členských zemích OECD poměrně vysoká.

Pracuji ve více státech, jak je to s mým důchodem?

Nejproblematičtější je vyplácení penzí důchodcům, kteří aktivně pracovali ve více členských státech Evropské unie, i na tyto případy ovšem Evropská unie pamatovala ve svých ustanoveních. V každé ze zemí, kde byl občan pojištěn, jsou jeho záznamy o pojištění uchovávány až do doby, kdy dosáhne důchodového věku. Každá země, kde byl občan pojištěn alespoň po dobu jednoho roku, mu musí vyplácet starobní důchod, jakmile občan dosáhne věkové hranice pro vznik nároku na důchod. Pokud doba, po kterou byl penzista v jedné zemi pojištěn, není dostatečně dlouhá na získání nároku na důchod v této zemi, všechny doby pojištění, které splnil, budou vzaty v úvahu v jiné zemi. To znamená, že pokud občan pracoval ve čtyřech zemích, bude po dosažení důchodového věku dostávat čtyři různě vysoké starobní důchody.

Pokud doba, po kterou byl penzista v jedné zemi pojištěn, není dostatečně dlouhá na získání nároku na důchod v této zemi, všechny doby pojištění, které splnil, budou vzaty v úvahu v jiné zemi.

Příklad: Penzista byl při výkonu své práce pojištěn 12 let ve Finsku, 23 let v Rakousku a 5 let v Německu. To znamená, že před dosažením věkové hranice pro vznik nároku na důchod byl pojištěn celkem 40 let. Finsko vypočítá důchod, na který by měl nárok po 40 letech pojištění v tomto státě, bude mu pak vyplácet částku odpovídající jeho skutečným dobám pojištění, tj. 12/40 (tj. 30 %) této částky.  Podobně Rakousko mu bude vyplácet 23/40 (tj. 57,5 %) částky, na kterou by měl v Rakousku nárok po 40 letech pojištění. A konečně Německo mu bude vyplácet 5/40 (tj. 12,5 %) částky, na kterou by měl v tomto státě nárok po 40 letech pojištění.

Nejvyšší penze v Rakousku, nejnižší v Irsku

Na Novém Zélandu a v Irsku jsou nejnižší státní penze, protože jsou zde pouze základní schémata a výše státních náhrad nedosahuje ani 40% u průměrných mezd. V USA a Velké Británii je čistá výše státních penzí poněkud vyšší, kolem 50% průměrných mezd. Naopak nejvyšší penze je v Rakousku, kde činí 93,2 % při dosahování průměrné mzdy před odchodem do důchodu.

V Česku má občan nárok na starobní důchod, jestliže dosáhne důchodového věku a získá potřebnou dobu pojištění 25 let, tak v  západoevropských zemích musí občané získat dobu pojištění většinou 40 let (Lucembursko, Norsko, Německo, Island, Švédsko, Itálie, Francie, Finsko, Dánsko, Rakousko a Portugalsko). Kdo nezíská potřebný počet let pojištění, nemá nárok na penzi a je odkázán na sociální dávky, které jsou v západoevropských zemích mnohem nižší, než činí státem garantovaná minimální penze.

V některých zemích se za každý chybějící rok pojištění penze krátí (pouze do určité výše).  V Nizozemí a Belgii musí občané získat dobu pojištění 45 let, v Estonsku a Slovinsku pouze 15 let. Delší doba pojištění brání tomu, aby státní důchod, který je v západoevropských zemích poměrně vysoký, pobírali občané, kteří se ve svém produktivním věku vyhýbali práci a pobírali sociální dávky (přitom třeba pracovali načerno).

Porovnání důchodu a průměrné mzdy

Téměř všechny důchody nejsou v členských zemích OECD zdaněny a jsou vypláceny již „čisté“ nebo je daňová sazba podstatně nižší než u pracujícího občana. Současný průměrný důchod v Česku dosahuje necelých 7 800 Kč a průměrná čistá mzda, kterou si zaměstnanec přinese domů (po zaplacení daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění) činí 13 400 Kč. Státní penze tak dosahuje v Česku u čisté průměrné mzdy 58,2%. V tabulce je uvedena státní penze v procentech k průměrné čisté mzdě dosahované před odchodem do důchodu. Při porovnávání průměrného důchodu a průměrné čisté mzdy musíme být však velice opatrní, protože průměrnou penzi dosahuje přibližně 44% občanů, kdežto průměrnou mzdu ani ne 30% občanů. Je to kvůli tomu, že výše průměrné mzdy je ovlivněna extrémně vysokými mzdami manažerů či ředitelů velkých podniků. Při výpočtu průměrného důchodu se to však neděje, protože díky redukci při výpočtu starobní penze, dostane občan, jehož hrubý měsíční příjem se pohybuje přes 50 000 Kč penzi v přibližné výši 12 000 Kč.

V Česku mají občané s podprůměrnou penzí poměrně vysoký důchod (v porovnání s ostatními zeměmi) a dosahuje téměř 90% jejich výdělku před odchodem do důchodu. Výše státní penze u nízkopříjmových občanů je tak v Česku v horní polovině mezi členskými zeměmi OECD. Naopak státní penze u občanů s nadprůměrnými příjmy je v Česku jedna z nejnižších. Obdobně odstupňovaná výše státní penze u jednotlivých výši mezd jako v Česku je také v Kanadě, Japonsku či Dánsku. Naopak v  Polsku, Nizozemí či Itálii dostává občan výši penzi bez redukce, kdy s rostoucím příjmem roste i budoucí penze (téměř proporcionálně až do maximální státem poskytované penze v jednotlivých zemích).

Výše státní penze v členských zemích OECD (u průměrných mezd, v %)