FinExpert.e15.cz

Český život s dluhem aneb nebojte se exekutora

Kdy a proč došlo ke zlomu od převládající české opatrnosti směrem k nebývalému růstu dluhů? Je česká společnost předlužená? Poradíme vám, jak si půjčky nenechat přerůst přes hlavu a jak z nich ven v případě, že se to přeci jen stane
Český život s dluhem aneb nebojte se exekutora

V České republice dlouhou dobu přetrvával zakořeněný strach z dluhů spolu s nízkou dostupností úvěrů. Díky tomu byly ještě před několika lety dluhy českých domácností poměrně zanedbatelnou položkou v jejich rozpočtech. To se ale mění a s možností zadlužit se dnes prakticky každý Čech počítá; někdo dluhy dokonce považuje za nezbytnost. 

Dlužíme čím dál víc

V roce 1993 měli obyvatelé ČR u bank dluhy ve výši 35,5 miliard korun. Na konci minulého roku to bylo již 282,9 miliard a koncem letošního srpna dokonce 336,6 miliard. Změna mezi roky 1993 a 2005 tedy představuje nárůst dluhů o více než 900 %.

Růst dluhů vynikne také při porovnání s vývojem vkladů. Zatímco poměr vkladů domácností k HDP se mezi roky 1997 a 2004 téměř neměnil (32,9 % v roce 1997; 32,3 % o sedm let později), objem úvěrů pro domácnosti ze zvýšil z 2,7 % HDP na 10,3 %.

Důvody „dluhového boomu“

Pozoruhodné je, že zatímco hrubý důchod domácností vzrostl mezi roky 1995 a 2004 o 65 %, jejich spotřeba narostla výrazněji – o 77 %. Jedním z důvodů rostoucího zadlužování tedy evidentně je větší ochota Čechů utrácet. Zadluženost přestala být odsouzeníhodnou nezodpovědností a stala se běžnou součástí našeho finančního života.

To by ale samo o sobě nestačilo. Růst dluhů musel být podpořen i ze strany bankovních institucí, leasingových a splátkových společností, které o přidělování úvěrů a jejich podmínkách rozhodují. A v této oblasti se toho za posledních pár let změnilo moc. S růstem ekonomiky se všeobecně snižovaly úvěrové sazby a tím došlo i ke snížení sazeb spotřebitelských úvěrů a úvěrů na bydlení. (V polovině 90. let se například úrokové sazby hypoték pohybovaly mezi 12–15 % ročně; dnes je toto rozmezí zhruba na úrovni 3–6 % ročně.) Prodloužila se maximální doba splácení a s tím se snížily měsíční splátky a zvýšila dostupnost. Zlevnění úvěrů napomohlo i snížení bankovních marží.


Registry dlužníků se spojí

O tom, že banky a ostatní finanční instituce mají z nesolidnosti svých klientů stále větší obavy a čím dál víc se snaží vytipovat v řadě zájemců ty spolehlivé a bonitní, svědčí mimo jiné i připravované sloučení nebankovního a bankovního „registru dlužníků“. Na začátku listopadu podepsali zástupci Bankovního registru klientských informací (BRKI) a Nebankovního registru klientských informací (NRKI) memorandum, které má od 1. ledna 2006 odstartovat sdílení informací mezi oběma registry. Vznikne tak univerzální registr, díky němuž budou mít uživatelské společnosti možnost komplexně posoudit rizika žadatele a přebíhání neseriózních klientů mezi poskytovateli finančních služeb v různých sektorech trhu bude značně ztíženo. O tom, jak významný je to krok, svědčí i celkový počet osmi a půl milionu záznamů v bankovním, resp. nebankovním registru. Přitom tyto informace bude od ledna moci využívat jedenáct velkých bank, dvě hypoteční banky a všech šest stavebních spořitelen společně s osmi velkými leasingovými a splátkovými společnostmi.

Kromě těchto dvou databází existuje sdružení SOLUS, shromažďující údaje o zákaznících splátkových firem, některých bank a mobilních operátorů a Centrální registr dlužníků (CRD), kde jsou archivovány údaje o neplatících firmách. Je velmi pravděpodobné, že i tyto dva registry začnou časem spolupracovat se spojenou databází NRKI a BRKI.



Spotřebáky to začaly

Růst dluhů jednoznačně odstartovaly spotřebitelské úvěry. Mezi lety 1997–2004 vzrostl jejich objem třináctkrát z 5,2 na 69 miliard korun a v srpnu 2005 lidé dlužili bankám podle svých smluv o spotřebitelských úvěrech 82,3 miliard korun. Pohledávky bank u kreditních karet, které jsou do této kategorie úvěrů také zařazeny, činily koncem srpna 4,8 miliard korun. Kromě bank ovšem poskytují spotřebitelské úvěry (jako doplňkovou službu) také leasingové společnosti – v roce 2004 to bylo celkem 23,5 miliard korun. Řádově další desítky miliard získávají lidé od společností splátkového prodeje.

Poměrně zanedbatelné jsou povolené debety běžných účtů, tzv. kontokorenty. Koncem tohoto srpna se na nich sice nashromáždily dluhy ve výší 9,4 miliard korun, ale za poslední tři roky je jejich  výše poměrně stabilní. Pravidelně rostou vždy koncem roku v souvislosti  s vánočními nákupy. Nejvyšší dluh se na nich nashromáždil v prosinci 2004 – 10,3 mld. Kč. Za poslední tří roky byl průměrný dluh 8,4 mld. Kč.  

Převládají „rozumné“ dluhy

Zatímco dynamika růstu spotřebitelských úvěrů táhla úvěrový trh nahoru koncem devadesátých let a dál až do roku 2002, poslední tři roky nejrychleji rostou hypoteční úvěry. Za posledních sedm let se dokonce ročně zvyšují o průměrných 33 %. Důležité je ovšem především to, že ze zmíněných 336,6 miliard korun celkového dluhu na konci srpna dluhy na bydlení (ve formě hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření) tvoří 244,6 miliard, tedy skoro ¾ celkového dluhu českých domácností!

Z toho vyplývá jednoznačně pozitivní zpráva mírnící paniku o přílišném zadlužení Čechů: Jen poměrně malou část dluhů tvoří úvěry, u nichž má účel zadlužení kratší životnost než je doba splácení. Jinak řečeno: Češi si jen málo půjčují na věci krátkodobé spotřeby, typicky například dovolenou, vánoční dárky apod.; většina dluhů vzniká kvůli bydlení, které by mělo sloužit ještě dlouhá léta po splacení úvěru.

V porovnání s ostatními zeměmi eurozóny o prozatím jednoznačně rozumné úrovni zadlužení u nás hovoří ještě jeden důležitý parametr. Statistiky Evropské centrální banky (ECB) ukazují, že v eurozóně v srpnu 2005 tvořil objem celkových půjček od bank domácnostem 95 % objemu celkových vkladů domácností u bank. Naproti tomu tvoří v ČR úvěry domácnostem od bank jen 35 % vkladů.

Banky neusínají na dluzích

Bez obav tedy můžeme říct, že obecně jsou Češi zadlužení málo a většinou si půjčují na věci, které opravdu nezbytně potřebují. Přitom jsou ovšem dvěma nejdůležitějšími výrazy předchozí věty slova „obecně“ a „většinou“. Dluhy mimo většinu, především tedy těch 28 % bankovních a dalších dluhů určených na krátkodobou spotřebu, často příliš rozumné nejsou.

Mnozí lidé při získávání půjček bohužel špatně odhadnou vlastní finanční možnosti a často se dostávají do situace, kdy půjčku nedokáží řádně splatit – podle statistik se uvedené týká v menší či větší míře každé osmé domácnosti. Občas bývá na vině kromě přecenění vlastních finančních sil také pouhá nedbalost, někdy záměr – klient si vzal úvěr i přesto, že si byl vědom špatné finanční situace.

V prvním pololetí tohoto roku činil objem nesplácených úvěrů drobným klientům 8,5 miliardy korun. Většina bank již ani nevymáhá klientské dluhy sama – najímají si specializované inkasní (vymáhací) společnosti, které umí dluhy vymoci lépe a rychleji. Kromě toho ovšem banky podnikají i preventivní kroky proti růstu dluhů (viz Registry dlužníků se spojí).

Osobní bankrot – jistota Damoklova meče

Faktu rostoucích dluhů a nehrazených závazků si je vědoma i vláda. Z toho důvodu schválila na začátku září návrh takzvaného „osobního bankrotu“, který má být součástí nového úpadkového zákona. V případě, že zákon během prvního pololetí příštího roku úspěšně projde legislativním procesem, měl by nabýt účinnosti od začátku roku 2007.

Princip osobního bankrotu spočívá v přijetí odpovědnosti za vlastní špatnou finanční situaci a přiznání neschopnosti splácet dluhy společně s vůlí závazky vyrovnat. Dlužník, který již nevidí jiné řešení, se obrátí na soud s návrhem na oddlužení, jehož součástí bude i plán konkrétního řešení v horizontu pěti let. Soud ve spolupráci s věřiteli posoudí dlužníkovu situaci a rozhodne, zda jde skutečně o jediné možné řešení. Pak je rozprodán majetek, jenž dlužník nutně nepotřebuje k životu a pomocí těchto a veškerých dalších příjmů je dluh v rámci plánu splácen po dobu pěti let. Po tuto dobu bude muset dlužníkovi stačit životní minimum, ovšem po splnění plánu oddlužení se zbylé pohledávky smažou a dlužník by měl zase čistý štít.

Tento institut by mohli využít neúspěšní podnikatelé bez zaměstnanců, kteří nemají více než dvacet věřitelů, a nepodnikající dlužníci. Ačkoli některé body návrhu jsou sporné, zřejmě by se zákonem do značné míry vyřešila současná situace, kdy v dlouholetých konkurzech věřitelé průměrně získávají zpět jen 17 % pohledávek.

Jak do toho nespadnout

Co ale dělat, abyste se neocitli na černé listině po boku těch, „co to taky nezvládli“? Abyste mezi své známé nemuseli počítat zmocněné bankovní úředníky, soudce a exekutory a neděsili se každého zazvonění telefonu a klepání na dveře? Rada „nepůjčujte si“ je sice nejspolehlivější, ale není realistická a především dluhy na bydlení rozhodně patří k úvěrům, které svědčí mnohem více o odpovědnosti člověka za svůj osud než o jeho rozmařilosti.

V zásadě stačí řídit se několika základními pravidly. V prvé řadě musíte umět rozlišit mezi zbytečnými a užitečnými dluhy. K těm prvním patří například dluhy v souvislosti s nákladnou dovolenou, k těm druhým nesporně hypotéky a úvěry ze stavebního spoření. Bez ohledu na to, že banky si vás při udělování úvěru zevrubně prověří, byste měli především vy sami být schopni zodpovědně posoudit, zda výše měsíčních splátek nepředstavuje pro váš rozpočet nadměrnou zátěž. A to dokážete posoudit jen v případě, že máte o svých příjmech a výdajích dlouhodobý přehled. Tři základní kotvy vašeho zdravého finančního života bezpochyby tvoří přehled o příjmech a výdajích, střízlivé uvažování a zodpovědnost. Tyto tři prvky by vám měly zabránit například v úmyslu vzít si půjčku ke splacení již existujícího dluhu, s jehož splacením i tak máte problémy. 

Jak z toho ven

I v případě, že k úvěrům budete přistupovat s veškerou odpovědností a s vědomím všech rizikových faktorů, se může stát, že nemůžete uhradit jednu splátku. V tom případě musíte ihned jednat jako první a pokud možno nečekat ani na první upomínku, která vám například od banky nebo leasingové společnosti zákonitě přijde. Napište dopis nebo e-mail, kde se prostě omluvíte a vysvětlíte svoji situace a ochotu závazek řešit – za týden, měsíc, jakmile to bude možné. Buďte otevření a nabídněte svému věřiteli konkrétní řešení a perspektivu splacení. Tento čin vás nic nestojí a v očích banky budete dál vnímám jako slušný klient.

Veškerá komunikace ovšem musí být písemná. V podobných případech nikdy nevolejte na infolinku či obchodnímu zástupci; v případě sporu totiž těžko dokážete, co kdy kdo řekl. U listovní korespondence vždy používejte doporučenou zásilku a nechávejte si i kopii vašeho dopisu.

V případě, že s řešením nepřijdete sami, navrhne je váš věřitel. Uvědomte si, že banka nestojí o spor, ale o svoje peníze. Může vám tedy například odložit splátky, a to až o několik měsíců, i když některé banky si za tuto službu rády nechají zaplatit. Poplatky za odklad splátek bývají i v řádu několika set korun s tím, že úroky za tuto dobu musíte platit rovněž. Tato situace, kdy se vám navyšuje celková částka splacená věřiteli, je ovšem stále mnohem lepší než nechat situaci vyhrotit do boje kdo s koho.

Špatný konec může být jen začátkem

Pokud se vám po dobu odkladu nepodaří finanční situaci vyřešit, věřitel na vás zvýší tlak a začne být méně příjemný. To se bude projevovat častými telefonáty a doporučenými dopisy. Po určité době může pohledávku podstoupit inkasní agentuře, dále ji prodat, případně na vás podat žalobu.

Banky do smluv velmi často uvádějí i způsob, jak se bude postupovat v případě, že vy závazek nedodržíte. Proto se vám může přihodit, že banka v případě nesplácení úvěru požádá vašeho zaměstnavatele o stržení dlužné částky ze mzdy. Nemusíte se ale obávat, že byste pak neměli co jíst, zaměstnavatel vám může strhnout jen částku do životního minima, které je u rodiny větší než u svobodného člověka. V případě, že banka u vašeho zaměstnavatele neuspěje, požádá zaměstnavatele vašeho manžela či vaší manželky. A pokud ani to nepomůže, bude zaplacení vymáhat vašem ručiteli nebo jeho zaměstnavateli. V krajním případem, kdy všechny tyto prostředky selžou, je vymáhání dluhu postoupeno soudu. Na konci více či méně zdlouhavé právní cesty vás může čekat exekutor. A to všechno přitom může začít u nadměrných nároků na životní standard, špatného odhadu a zavírání očí před rostoucími problémy.


10 + 2 rady, jak mít dluhy pod kontrolou

1. Zvažte, zda se kvůli účelu nákupu opravdu musíte zadlužit. Jde-li například o nákup elektrospotřebiče, jehož pořízení není přesně v tomto okamžiku nezbytně nutné, pravděpodobně si na něj bez zadlužení dokážete našetřit během několika měsíců.
2. Naučte se rozlišovat mezi zadlužením z „rozumného“ důvodu a dluhem nesmyslným. Prvotními  rozlišovacími kritérii jsou životnost předmětu zadlužení a doba splácení. Jestliže si půjčujete například na pračku, kterou za dva roky splatíte a další tři budete používat, je to (za předpokladu, že váš rodinný rozpočet splátky unese) dluh rozumný. Do skupiny dluhů nesmyslných naproti tomu jednoznačně patří půjčky na dovolené a nákladné vánoční dary, které budete splácet ještě dlouhé měsíce poté, co jste se z dovolené vrátili a dárky rozdali.
3. Udělejte si podrobný přehled o vašich příjmech a výdajích. Jen tak dokážete odpovědně posoudit, zda například měsíční splátky nejsou nad vaše síly. Navíc tak dokážete odhalit, za co utrácíte příliš mnoho nebo zbytečně a objevíte případné finanční rezervy. Formou „železné zásoby“ buďte připraveni i na nepravidelné výdaje.
4. Vyzkoušejte si splácení nanečisto – alespoň po dobu tří měsíců pravidelně odkládejte částku, kterou pravděpodobně budete později splácet. Dokážete na tyto odložené peníze za celou dobu nesáhnout?
5. Střízlivě odhadujte vaše finanční potřeby v blízké budoucnosti a nepřeceňujte očekávané příjmy. Nikdy si neberte půjčku, aniž byste měli alespoň pro první měsíce splátek jistotu, že je ze současných příjmů jste schopni hradit.
6. U vyšších půjček rovnou počítejte s pojištěním jako součástí měsíční splátky. V případě, že například ztratíte práci, vás tyto pravidelné splátky pojistného, o nichž si možná myslíte, že byste je platili zbytečně, ochrání před finančním kolapsem.
7. Nejlevněji půjčku pořídíte od příbuzných a spolehlivých přátel. Jejich spolehlivost jim oplaťte svojí vlastní.
8. Vyhněte se malým společnostem s jednou kanceláří na periferii; banky vám bez výjimky poskytnou solidnější jednání a výhodnější podmínky. Banka, u níž máte vedený běžný účet, vám často poskytne nejlepší podmínky; na to ale nespoléhejte a naučte se nabídky porovnávat. Hlavním vodítkem vám bude povinně uváděná roční procentní sazba nákladů (RPSN). Bližší údaje hledejte v článku uvedeném v OF 8/05 na straně 14.
9. V případě, že máte možnost výběru mezi účelovou a neúčelovou půjčkou (například při nákupu ojetého auta), volte tu první, se kterou je sice víc papírování, ale přitom na konkrétní použití vždy dostanete nižší úroky a obecně lepší podmínky.
10. Jestliže máte se splácením problémy, nikdy se nesnažte splatit dluh dluhem! Vaši situaci tak nevyřešíte, protože stejně máte dál k dispozici pouze příjem, z něhož už jste nebyli schopni splácet předchozí půjčku. Přitom vám takto vznikne vyšší dluh, a tedy i vyšší náklady na jeho splacení. Něco jiného ovšem je cílené zmenšení celkového dluhu, když starý dluh s vysokou RPSN můžete celý splatit nově získanou půjčkou s nižší sazbou.
11. Pokud nemůžete uhradit splátku, jednejte jako první a informujte svého věřitele o vzniklé situaci a vaší ochotě problém řešit. Banka vám v tomto případě vyjde vstříc a navrhne odklad splátek nebo prodloužení doby splatnosti.
12. Stran řešení dluhu komunikujte výhradně písemně. U listovní korespondence vždy používejte doporučenou zásilku a nechávejte si i kopii vašeho dopisu, e-maily archivujte.

 

Další článek


 

Související články


celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Hmm
Pepa
16. 11. 2005, 15:32

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená