Již v loňském roce se zdálo, že trh slevových portálů už musí být každou chvíli nasycen: vznikaly nové a nové portály a jejich tržby nabíraly na obrátkách. Realita je však zcela jiná. Trh se pročistil, malé, neúspěšné portály zanikly a velcí hráči stále rostou a stejný vývoj očekávají i v letošním roce.. Například obrat Slevomatu v roce 2012 vzrostl o 73 %. Každý den se na slevových portálech utratí 8 milionů korun.
V České republice dnes existuje na 120 slevových portálů (v roce 2011 jich byly dvě stovky) a podle průzkumu poradenské společnosti KPMG na nich v současnosti nakupují téměř tři čtvrtiny lidí (71 %), zatímco v roce 2011 to byla necelá polovina.
Výhodné internetové nabídky přitom letos v porovnání s rokem 2011 využívá starší klientela: zatímco v roce 2011 nejběžněji na slevových portálech nakupovali lidé ve věku 18-24 let se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním, za půl druhého roku se věková hranice posunula a většinu zákazníků (33 %) dnes tvoří lidé ve věku 25-34 let, vzděláním především středoškoláci. Na slevových serverech se setkáme se stejným zastoupením mužů i žen.
Kromě struktury zákazníků se mění i jejich poptávka. Ženy podle očekávání nakupují více kosmetické přípravky (73 %), muži se zaměřují především na zvýhodněnou nabídku restaurací a kaváren (70 %).
Ve srovnání s rokem 2011 zaznamenaly velký rozmach slevy v oblasti cestování, ubytování a krátko- i dlouhodobých pobytů ve wellness zařízeních. V roce 2011 tyto nabídky vyhledávalo 26 %, v lednu 2013 již 66 % Čechů. Na druhé příčce žebříčku oblíbenosti se umístily poukázky do restaurací a kaváren, které dnes využívá 65 % zákazníků. Trojici top slev uzavírá kosmetika a výživové a zdravotní doplňky společně s přípravky na hubnutí (nárůst o 32 % na 60 %). Stále častěji můžeme na serverech objevit i zboží. A vznikají nové a nové rubriky, např. od března můžeme vidět na Zapakatel.cz jako novinku nabídku pro „dům a byt“.
Mění se i způsob plateb, Češi začínají stále více využívat online platby. „Ještě v roce 2011 bylo zaplaceno platební kartou pouze 37,5 % všech transakcí, o rok později bylo tímto způsobem uhrazeno 45,5 % voucherů,“ komentuje Peter Irikovský, výkonný ředitel portálu Slevomat. „Navýšila se nám také průměrná hodnota objednávky, a to z 616 korun na 720 korun,“ dodává Irikovský.
Fungují vůbec slevové portály? Jak pro koho
Tržby celého českého slevového trhu loni přesáhly 3 miliardy korun. Tržby na Slovensku jsou zatím třetinové, loni dosáhly 40 milionů eur, přičemž dva hlavní hráči slovenského slevového trhu Zlavomat.sk a Zlavadna.sk loni rostli o 334 a 70 procent. Z pohledu samotných hráčů na trhu tedy tento byznys bezpochyby funguje.
Mirek Hlaváček, marketingový ředitel Zapakatel.cz. si pochvaluje: „Myslíme si, že udržujeme jak věrnost našich zákazníků, tak spokojenost našich dodavatelů. Na Zapakatel.cz zůstává více jak 75 % dodavatelů, naši zákazníci do 2 měsíců aktivují 66 % zřízených účtů a vrací se na něj.“
Plní ale tyhle „slevomaty“ opravdu představy poskytovatelů služeb, kteří přes ně prodávají? A jsou spokojeni samotní zákazníci?
Jeden příklad pro představu. Prodej ubytovacích kapacit přes slevové portály využívá v Česku asi 30 procent hotelů. Podle samotných hoteliérů ale masové a dlouhodobé využívání slevových portálů vede k úbytku opakovaných hostů a zároveň snižuje loajalitu stálých klientů (průzkum HOTREC). Nejenže se hosté na slevy nevrací, navíc minimálně nakupují nad rámec zakoupených služeb. Přitom provize slevových portálů se pohybuje v rozmezí 21 – 30 % z celkové částky. Využití slevových portálů se tak – minimálně hoteliérům - v konečném důsledku často nevyplatí.
Černá listina prodejců
Lidé na slevových serverech nejčastěji reklamují kvalitu ubytování a jídla u pobytových voucherů nebo úroveň zakoupených služeb či levnou elektroniku. Bloklist (http://bloklist.cz) je společný projekt slevových portálů, které si vyměňují informace o nedůvěryhodných a podvodných partnerech. Webové stránky se nyní se otevírají i pro samotné zákazníky, kteří mohou prostřednictvím speciálního tlačítka „Nahlásit firmu“ zveřejnit takovou, se kterou mají negativní zkušenost ve smyslu podvodného jednání.
Takové hlášení je následně prověřeno a firma případně zveřejněna v blocklistu.
Na seznamu se podílí 26 portálů z Čech a Slovenska (úplný výčet na webu www.blocklist.cz). Leader na trhu, Slevomat, se zatím nezapojil a zdůvodňuje to dostatečnou vlastní kontrolou.
„Slevomat má nastavený čtyřstupňový model kontroly obchodních partnerů. V konečném důsledku uveřejníme akci pouze 20 % zájemcům, kteří Slevomat oslovili. Pokud partner neposkytne zákazníkovi kvalitní produkt nebo služby, tak nese spolu s námi náklady na vrácení peněz zákazníkům a s těmito partnery již spolupráci neopakujeme. Slevové akce neopakujeme ani s těmi partnery, u nichž dřívější zákaznická spokojenost klesla pod čtyři body z možných pěti,“ komentuje Jana Zahradníčková, marketingová manažerka portálu Slevomat.cz.
Pojistkou proti nepoctivosti pojištění voucherů
V boji proti klamavým prodejcům zavádějí slevové portály také pojištění voucherů, díky kterému se výrazně zkrátila doba vyřízení reklamace služeb – portály totiž nemusí řešit, zda je reklamace oprávněná. A tak nyní vrácení peněz či kreditu trvá namísto průměrných třinácti dny čtyři. Žádné z dosavadních opatření bohužel nedokáží zaručit, že se s nekvalitním prodejcem či slevovým portálem nesetkáte.