FinExpert.e15.cz

Češi si rádi hrají, za hračky utratí ročně přes 750 korun

Praha, 11. prosince 2014

Hračky jsou nedílnou součástí lidského života. K nadcházejícímu období Vánoc hračky přirozeně patří, nejvíce v případě rodin s menšími dětmi. České domácnosti na nákupu hraček pro své ratolesti nešetří. V roce 2013 vydala průměrná domácnost na položky spotřební skupiny „hračky, hry, sběratelské předměty“ v přepočtu na jednu osobu 

751 korun. Což bylo více, než činily rodinné výdaje kupříkladu na nádobí a kuchyňské předměty či překvapivě i více než na knihy. Za ty jsme v průměru na osobu utratili 423 Kč. Češi se podílem výdajů na hračky řadí k nejštědřejším národům v Evropě. Lze přepokládat, že největší část celkových výdajů na hračky je vynaložena právě v období Vánoc.

Z velké stability výdajů na hračky v uplynulých letech vyplývá, že domácnosti na hračkách nešetří ani v době finanční nepohody. V krizovém roce 2009 dosáhl podíl výdajů domácností na hračky 0,62 %, přičemž na stejné úrovni byl i v roce 2013. V letech 2010 až 2012 se podíl pohyboval na velmi podobných hodnotách, konkrétně mezi 0,64 % a 0,65 %.

„Že Češi utrácejí za hračky ročně nemalé částky, není zas až takovým překvapením. Spíš je zajímavé, že se to týká i rodin, které často nemají peněz nazbyt. Platí sice, že kdo vydělává více, dává na hračky o něco vyšší částku, zároveň však u této movitější skupiny tvoří výdaje na hračky nižší procentuální část jejich celkových výdajů,“ říká Pavel Sobíšek, hlavní makroekonom UniCredit Bank, který tak potvrzuje myšlenku, že lidé s nižšími příjmy jsou schopni uskromnit se tak, že se to nedotkne peněz vynaložených na hračky.

Za hračky rodiny s dětmi utratí více než 800 korun

Zajímavé je i srovnání výdajů na hračky mezi různými typy domácností. Nepřekvapí, že nákup hraček je doménou rodin s dětmi do 15 let, které v roce 2013 takto utratily v přepočtu na jednoho člena domácností 843 korun. Podíl hraček na celkových spotřebních výdajích dosáhl u této skupiny 0,83 % a byl téměř dvojnásobný, oproti podílu u bezdětných domácností. 

Ve srovnání s domácnostmi podle počtu dětí, vydává za hračky v přepočtu na osobu nejvíce rodina se dvěma dětmi, u vícedětných rodin pak tato částka klesá. Je otázkou, jestli se s příchodem druhého dítěte do rodiny snaží rodiče kompenzovat snížení pozornosti prvnímu potomkovi nákupem hraček, či jestli mají tyto hračky sloužit ke společným hrám. Tak či onak toto spotřebitelské chování přestává fungovat, pokud se rodina rozroste i o třetího potomka. Důvodem mohou být jak finanční omezení vícečetných rodin, tak též skutečnost, že taková rodina začíná být hračkami zkrátka zavalena.

Největší část rodinných výdajů – celých 1,23 %, jde na hračky v úplných rodinách se dvěma dětmi, zároveň ale jen s jedním pracujícím členem. Což je na první pohled sice zarážející fakt, má však poměrně logické vysvětlení. Primárně tato statistika neznamená, že v dvoukariérních rodinách rodiče své děti odbývají a pro samou práci nemají čas jim kupovat hračky. Mnohem pravděpodobnějším vysvětlením je skutečnost, že v rodinách s dětmi s jedním vydělávajícím bývá často druhý rodič na rodičovské dovolené nebo krátce po ní. Jedná se tedy o rodiny s dětmi v tom nejlepším věku pro nákup hraček. Právě takové rodiny jsou pro česká hračkářství zákazníky s největším potenciálem.

Hračky se netýkají pouze rodin s dětmi, nakupují je i bezdětní

Co si ale myslet o 643 korunách na osobu, které utratily ve spotřební skupině „hry, hračky a sběratelské předměty“ za loňský rok bezdětné domácnosti? Sběratelské předměty v rámci uvedené spotřební skupiny jsou sice spíše doménou dospělých než dětí, jediným možným vysvětlením však nebudou. Správnou odpovědí zcela jistě není ani pořekadlo „kdo si hraje, nezlobí“, a to i navzdory tomu, že je obecně platné i pro svět dospělých.

Pro věrohodnější odpověď se zastavme u výdajů jednočlenných domácností bez pracujících členů, tedy převážně samostatně žijících důchodců. Takovýto důchodce zaplatil v roce 2013 

za hračky v průměru nezanedbatelných 480 korun. Větší část z nich přitom tvoří samostatně žijící ženy než muži. Úvaha tedy směřuje k modelu láskyplné babičky, která dopřává svým vnoučatům. Ale nebuďme nespravedliví k samostatně žijícím dědečkům. Ti, jak vyplývá z dat, zase kompenzují členům rodiny nižší výdaje za hračky vyššími peněžními dary.

Jak hračky pomáhají české ekonomice

Hračky nejsou jen spotřební položkou českých domácností, nýbrž také výrobním a vývozním artiklem s rostoucí důležitostí pro českou ekonomiku. Export hraček se v Česku za posledních pět let dvaapůlkrát znásobil, díky čemuž třeba v loňském roce přesáhl objem úctyhodných 45 miliard korun. Letos za první tři čtvrtletí rostl vývoz hraček v korunách meziročním tempem 17,5 %. Zajímavostí je, že čtyři pětiny celkového exportu hraček tvoří stavebnice.  

Lví podíl na přírůstku českého exportu hraček mají nepochybně tuzemské aktivity dánského hračkářského gigantu se stavebnicemi Lego. Právě díky této továrně na dětské sny se Česko bez nadsázky stává hračkářskou velmocí Evropy. 

Český přebytek zahraničního obchodu s hračkami letos zřejmě přesáhne 30 miliard korun. Kromě Česka se přebytkem obchodu v této komoditě mohou chlubit pouze tři další země členské země EU – Maďarsko, Slovensko a Malta. Dlouhodobě však i tyto země koukají Česku se svými obchodními výsledky takzvaně na záda. Objemem exportu hraček jsme před dvěma lety dokonce přeskočili Německo, dříve největšího exportéra ze zemí evropské osmadvacítky. Dvě třetiny exportu českých hraček míří na ostatní trhy EU, ale na exportu hraček celé EU mimo tento ekonomický blok dosahuje český podíl celých 40 %. Ano, i zdánlivě nedostupnou Čínu zřejmě dobývá v Česku vyrobené Lego a náš podíl na exportu hraček z EU do této země loni dosáhl neuvěřitelných 69 %.

Čeští výrobci hraček samozřejmě neslaví úspěchy jen za hranicemi. Až před Vánoci svým nákupem přispějeme ke zhruba desetimiliardovému ročnímu obratu tuzemského, maloobchodního trhu s hrami a hračkami, můžeme tak učinit s dobrým pocitem, že tím uděláme radost nejen svým potomkům, ale také dost pravděpodobně podpoříme český průmysl.  

Další článek



Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  5

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více