Češi mají v průměru naspořeno 233 tisíc, „zápaďáci“ mnohem víc

Česká republika se řadí mezi středně bohaté země, kde průměrná výše úspor na obyvatele činí 9 408 eur. Po přepočtu 233 tisíc korun, což ČR z celosvětového hlediska řadí k „šedému průměru“. Jinak řečeno jsme na 26 místě z padesátky zemí, které z tohoto pohledu zevrubně zmapovala pojišťovna Allianz ve zprávě o světovém bohatství, která detailně analyzuje úspory a dluhy domácností v 50 zemích celého světa. Slovensko, respektive průměrná výše úspor na jednoho Slováka, obsadilo 41. pozici. Seznam zemí dle bohatství najdete níže.

Studie rozděluje země zahrnuté do tří tříd bohatství. Sedmnáct států tvoří skupinu s vysokým bohatstvím, kde průměrné čisté finanční bohatství na obyvatele činí více než 26 800 eur (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Nizozemsko, Belgie), 16 států včetně ČR patří do skupiny středně bohatých zemí (průměrná výše bohatství 4 500 až 26 800 eur) a poslední skupinu tvoří země, kde bohatství jejich občanů nedosahuje ani oněch čtyři a půl tisíce eur.

Na západ to máme hodně daleko, Slováci spadli

Co se týče zemí „střední třídy“, tak Allianz uvádí, že jejich skupina se v posledních letech téměř zdvojnásobila. Krom ČR do ní patří například Slovinsko, Chorvatsko, nebo Estonsko. Společně zde platí, že zhruba 38 % příjmů a 69 % aktiv je v rukou zhruba pětiny nejbohatších obyvatel. Více než čtvrtina, zhruba 27 milionů lidí v tomto regionu je zařazeno do kategorie středního bohatství, v globálním měřítku však pouze 3,8 % středně bohatých jednotlivců žije ve východoevropských státech EU.

Slováci si dle analýzy v posledních letech pohoršili, když „spadli“ do kategorie zemí s nízkým bohatstvím, kde je finanční bohatství na obyvatele pod 4 500 eur (112 000 Kč). V případě našich východních sousedů jde o hodnotu 1 938 eur, tedy necelých 50 tisíc korun na hlavu. Příčinou je prý prudké zadlužení domácností. Mezi další evropské země s nízkou mírou bohatství patří Bulharsko, Turecko, Rusko, nebo Ukrajina.

Zpráva uvádí, že v době finanční krize, kdy globální ekonomika přešlapuje na místě, si jen málokdo polepšil. Pozitivní je, že na konci roku 2011 patřilo do třídy středního bohatství kolem 720 milionů lidí napříč všemi kontinenty. Ve srovnání s rokem 2000 se jejich počet více než zdvojnásobil, přičemž nárůst byl zapříčiněn především přesunem lidí z kategorie chudších zemí. Hodnota bohatství této střední třídy se ale za jedenáct let zdesetinásobila.

„Je zřejmé, že tržní nejistota, nízké úrokové sazby a krize eura zanechaly své stopy na vývoji aktiv,“ podotkl Michael Heise, hlavní ekonom Allianz. „Střadatelé doplácejí na to, že v reorganizaci finančních trhů a řešení krize v eurozóně ještě nenastal rozhodující pokrok.“

Úspory se hromadí v bankách, znehodnocuje je inflace

Celosvětově bojují střadatelé s nepříznivým prostředím pro své úspory již delší dobu. Od roku 2000 roste finanční bohatství na obyvatele průměrně o 3,1% ročně, což odpovídá téměř přesně průměrné míře inflace. Ostatně typickým příkladem je právě naše vlast. Jinými slovy: v posledních jedenácti letech nemohli střadatelé na celém světě dosáhnout žádného skutečného růstu svých úspor.

Největším nepřítelem každého konzervativního střadatele je inflace přesahující zhodnocení

Nejistota vyvolává obavy a lidé se dle analýzy méně a zodpověděni zadlužují. Dalším trendem je hledání co nejbezpečnějších investic, což znamená růst aktiv bank. V roce 2011 zvýšili střadatelé z celého světa vklady na svých bankovních účtech o 6 % což činí 2 miliardy eur. To znamená, že podíl bankovních vkladů se zvýšil od roku 2007 o 5,5 % na 32,8 %, zatímco podíl cenných papírů se snížil o 6,5 % a klesl na 34,6 %.

Čisté bohatství na osobu v roce 2011