Při výpadku příjmů by Češi dokázali financovat chod domácnosti téměř 4 měsíce, konkrétně 3 měsíce a 27 dní. Meziročně se sice jedná o pokles, ale je to o 9 dní více ve srovnání s prvním kvartálem roku 2015. Zvyšuje se také index potenciálu spoření – domácnosti by mohly měsíčně ušetřit 31 % příjmů, což je o 2 % více než v předchozím čtvrtletí. Průměrný Čech má naspořeno zhruba 120 tisíc korun, uvádí aktuální průzkum ING Bank.
Lidé se základním vzděláním se tradičně umístili na konci žebříčku. Bez příjmu by vydrželi zhruba dva měsíce a jejich finanční rezerva nedosahuje ani 80 tisíc korun. Češi s maturitou by bez příjmu vyžili z úspor 4 měsíce. Nejlépe jsou na tom i nadále vysokoškoláci, kteří z finanční rezervy zvládnou překlenout půlroční období bez příjmu. Vysokoškoláci mají našetřeno téměř 200 tisíc.
Pojištění by mělo zajistit případy vážné nemoci a úrazu.
Z regionálního hlediska jsou na tom s úsporami nejlépe Pražané a Středočeši, kteří mají našetřeno průměrně 150 tisíc korun. V ostatních regionech Čech a Moravy mají lidé finanční rezervu nepřesahující 110 tisíc korun.
Měsíční příjem respondentů se základním vzděláním se pohybuje mezi 10 – 20 tisící korunami měsíčně, průměrný čistý příjem domácností v této skupině je 21 674 korun. Domácnosti s vysokoškoláky mají příjem nejčastěji mezi 20 – 30 tisíci korunami a průměrný čistý příjem 38 379 korun.
Češi s vysokou školou by mohli měsíčně odkládat až 46 % příjmů, středoškoláci 33 % a lidé se základním vzděláním pouze 16 %. Zarážející je fakt, že každý pátý respondent netušil, kolik má našetřeno.