Třetina absolventů vysokých škol očekává, že jejich nástupní plat bude 25 tisíc korun. Čtvrtina dokonce počítá, že to bude 30 tisíc korun, 23 % z nich mají ještě vyšší představy. Vyplynulo to z šetření personální agentury Grafton Recruitment.
Realita je ovšem naprosto jiná. Průměrná nástupní mzda vysokoškoláků je mezi 15 až 20 tisíci, co se humanitních oborů týče. Technické obory jsou na tom o něco lépe. Dostanou 20 až 25 tisíc. Vyšší mzdy jsou v Praze. Pokud absolvent ovládá jeden jazyk, možná dostane i 28 tisíc, pokud mluví dvěma jazyky, pohybují se platy v rozmezí 30 až 35 tisíců.
Jaké oblasti jsou pro vysokoškoláky nejzajímavější
38 % absolventů se chystá uchytit v oblasti výroby. 30 % v administrativě a managementu, 20 % v oborech obchod a cestovní ruch nebo finance. Překvapivé je, že pouhých 16 % dotázaných chce hledat zaměstnání v oboru informačních technologií, a to i přesto, že tento obor zaručuje nadstandardní nástupní mzdy.
Při prodeji bytu, domu či pozemku se odvádí daň z nabytí nemovitých věcí. Jestliže však legislativním procesem úspěšně projde novela, dojde ke změně poplatníka.
Pokud podle agentury Grafton Recruitment absolvent realizuje již při studiu alespoň základní praxi a ovládá jeden nebo více cizích jazyků, může dosáhnout dokonce na nástupní mzdu ve výši až 40 000 Kč.
Jak jsou na tom vysokoškoláci se znalostí jazyků
Příliš valně ne. Angličtinu na středně pokročilé úrovni ovládalo 71 % studentů, němčinu už jen 32 %, ruštinu 26 % a španělštinu 10 %. Přitom zaměstnavatelé znalost jazyků vyžadují. 41 % pracovních míst vyžaduje středně pokročilou úroveň, 28 % dokonce pokročilou úroveň. Stále více zaměstnavatelů vyžaduje znalost dvou cizích jazyků (39 % aktuálně vypsaných volných pozic).