Vzdělání hraje v Evropské unii významnou úlohu. V členských státech vzdělání totiž nekončí obdržením vysokoškolského diplomu nebo maturitního vysvědčení. Vzdělání je celoživotní záležitostí. Tento způsob uvažování se začíná uplatňovat i u nás a všichni jsou si vědomi, že jeho význam ještě poroste. Vzdělaní lidé podporují a udržují demokracii, přispívají k blahobytu ve společnosti, udržuje sociální smír a méně podléhají vlivu různých nezákonných organizací, sekt či jiných protidemokratických spolků.
Maturitu má v EU 70% občanů
Dosažené vzdělání u občanů ve všech členských zemích Evropské unie rok od roku roste. Přesto pětina mladistvých úspěšně dokončí pouze základní školu. Za posledních třicet let výrazně stoupla úroveň vzdělání, zatímco v roce 2001 v Evropské unii méně než polovina lidí ve věku 50–64letých měla maturitu a ukončené střední vzdělání, ve věkové skupině 25-29letých činil tento podíl 70 %. Jak vidíme z přiložené tabulky, nejvíce mladých lidí má maturitu v Dánsku, Švédsku a Finsku. Naopak nejméně lidí má maturitu v jižních státech Evropské unie, kde je současně nejnižší úroveň vzdělání.
Podíl lidí s maturitou v EU v roce 2001
Nejdražší vzdělání ve Švédsku
Výdaje na jednoho žáka jsou nejvyšší ve Skandinávských zemích, to nás ovšem nesmí vést k mylné představě, že rodiče vydají ze svého rodinného rozpočtu za vzdělání svých dětí několik tisíc euro ročně. Vždyť ve Švédsku je vybudován systém sociálního zabezpečení, kdy je občanům vzdělání poskytováno za nepatrnou někdy i jen symbolickou cenu. Vysoké výdaje jsou tedy důkazem, jak veliká pozornost je věnována kvalitnímu vzdělání. Naproti tomu ve Velké Británii či Irsku je odpovědnost za vzdělání přesunuta ze státu na rodiče.
Výdaje na 1 žáka v roce 2001 podle standardu kupní síly
