Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v rámci šetření uskutečněného na přelomu června a července 2005 položilo 1 069 respondentům otázku, jaký je nejdůležitější problém, kterému čelí naše země. Odpovědi jsou následující:
- Ekonomika, nezaměstnanost, životní úroveň, zdražování: 27 %
- Korupce, hospodářská kriminalita: 15 %
- Obecná kriminalita: 6 %
- Špatná politická situace (obecně): 6 %
- Státní rozpočet, schodek, zadlužení státu: 5 %
- Evropská unie, problémy spojené s EU: 4 %
- Soupeření, spory, sobectví politiků: 4 %
- Zdravotnictví: 3 %
- Neschopnost politiků, neodbornost, nekompetentnost: 3 %
- Vláda (špatná, nestabilní ...): 3 %
- Morálka, mezilidské vztahy: 3 %
- Sociální politika, důchodová reforma: 2 %
- Policie, soudy, nevymahatelnost práva: 2 %
- Ekologie, životní prostředí: 2 %
- Demografický vývoj, stárnutí populace, nízká porodnost: 1 %
- Světové problémy (války, terorismus, náboženské konflikty, globalizace): 1 %
- Školství, výchova mládeže: 1 %
- Komunisté: 1 %
- Daně: 1 %
- Jiná odpověď: 6 %
- Neví: 4 %
Z přehledu výsledků vyplývá, že relativně často jako nejdůležitější problém, se kterým se musí Česká republika v současnosti potýkat, lidé vnímají různé aspekty související s ekonomickým vývojem (27 %) a zejména pak stávající nezaměstnanost, kterou spontánně explicitně jmenovalo jako nejdůležitější problém 15 % všech dotázaných. Další frekventovanou skupinu odpovědí s celkovým podílem 15 % představuje korupce a hospodářská kriminalita, přičemž samotnou korupci výslovně uvedlo 12 % účastníků výzkumu. K tomu lze přiřadit ještě dalších 6 % respondentů, kteří jako nejdůležitější problém označili obecnou kriminalitu, i 2 % těch, kdo na prvním místě jmenovali působení policie a soudů či nízkou úroveň vymahatelnosti práva.
Podstatná část dotázaných také na prvním místě uváděla různé obecné i konkrétní záležitosti z oblasti domácí politiky. 6 % za hlavní problém označilo obecně špatnou politickou situaci, 4 % jej vidí v sobeckém nebo přehnaně konfliktním chování politiků a další 3 % v jejich nekompetentnosti. Konkrétní záležitosti jmenované jako nejdůležitější problém pak zahrnovaly oblast rozpočtového hospodaření (5 %), působení a stabilitu vlády (3 %), potíže ve zdravotnictví (3 %), problematiku sociální politiky a důchodové reformy (2 %), oblast školství (1 %) či výši daní (1 %), ale třeba i existenci a voličskou podporu KSČM (1 %). V mezinárodněpolitickém kontextu se jako nejdůležitější problém, kterému ČR čelí, občas objevovala otázka EU (4 %). Opakovaně se na místě nejdůležitějšího problému objevovaly rovněž mezilidské vztahy a morálka (3 %), místní i globální stav životního prostředí (2 %) či nepříznivé tendence demografického vývoje (1 %).
Součástí téhož výzkumu byla i otevřená otázka: „Které tři události z poslední doby považujete za nejvýznamnější?“
Mezi až třemi možnými odpověďmi se vedle různých osobních a rodinných událostí, které jednou či vícekrát uvedlo 43 % respondentů, nejčastěji objevoval rozpad vlády Stanislava Grosse a vznik nové v čele s Jiřím Paroubkem (mezi třemi možnostmi tuto událost zmínilo 27 % dotázaných), skandál okolo útěku Radovana Krejčíře a rezignace policejního prezidenta Jiřího Koláře (24 %), dění související s ratifikací ústavní smlouvy EU a jejím zamítnutím ve francouzském a nizozemském referendu (11 %) nebo konec školního roku a prázdniny (9 %). Z konkrétních politických událostí respondenti ještě poměrně často zmiňovali vstup ČR do EU (4 %) a trvající nepokoje v Iráku (3 %). Jiné události se vyskytovaly pouze v menším měřítku.