A praxe na první pohled výhodná. Na druhý pohled ale zjistíte, že háčků má víc než dost. Pokud jste se podruhé ještě nestačili podívat, udělejte to radši hned.
Minimální mzdu – osm tisíc korun – má na výplatní pásce poměrně dost lidí. Ve skutečnosti ji ale bere pouze zlomek lidí z nich. S praxí „minimální mzda na pásce, zbytek na ruku“ se setkáte především u takových profesí, jako jsou číšníci, kuchaři, prodavači, uklízeči.
Podstatné (a jediné) plus: teď máte víc peněz
Motivace je poměrně jasná. Jednoznačně je tenhle postup výhodný pro zaměstnavatele. Ten ušetří na povinných odvodech. Na první pohled to vypadá výhodně i pro zaměstnance.
Tip redakce: Jak nebýt chudým důchodcem
A skutečně – dostane měsíčně o dost víc peněz, než kdyby mu stejnou částku zaměstnavatel poslal legální cestou. V tom je totiž první háček: tahle praxe je prostě protiprávní, stát přichází o nemalé částky na daních.
Jenže kde není žalobce, není ani soudce. Mnozí ze zaměstnanců, kteří na nabídku zaměstnavatele přistoupí, často nemají na výběr. „Ber, nebo nech být. Na místo stojí fronta,“ je zpravidla odpověď, které se dočkají, když se proti nabídce zaměstnavatele postaví.
Pojďme se podívat, kolik vydělá mladá slečna Ilona v baru na malém městě, když ji zaměstnavatel vyplácí systémem půl legálně, půl načerno. Pro srovnání věnujeme levý sloupec slečně Heleně, která je zaměstnávaná docela košer.
Než se ale budeme věnovat dámám, podíváme se, jak se „půlená mzda“ vyplácí zaměstnavateli.
A taky jak se systém „půlené mzdy“ vyplatí jejímu zaměstnavateli.
Z pohledu zaměstnavatele
| Helena | Ilona |
| Hrubá mzda: 18 000 Kč | Minimální mzda, tedy 8000 Kč, na pásce, 10 000 Kč na ruku |
| Odvody zaměstnavatele |
| za měsíc: 6120 Kč | za měsíc: 2720 Kč |
| za rok: 73 440 Kč | za rok: 32 640 Kč |
| Mzdové náklady na zaměstnance |
| za měsíc: 24 120 Kč | za měsíc: 10 720 Kč + 10 000 Kč na ruku |
| za rok: 289 440 Kč | za rok: 128 640 Kč + 120 000 Kč na ruku |
Roční úspora zaměstnavatele: 40 800 korun
Z pohledu zaměstnance
| Helena | Ilona |
| Hrubá mzda: 18 000 Kč | Min. mzda tedy 8 000 Kč, 10 000 Kč na ruku |
| Čistá mzda: 14 460 Kč | Čistá mzda: 7120 Kč |
| Celkem: 7120 + 10 000 = 17 120 Kč |
| Rozdíl |
| za měsíc: 2 660 Kč |
| za rok: 31 920 Kč |
Když Iloně zaměstnavatel dává každý měsíc bokem deset tisíc korun místo toho, aby jí je vyplácel ve mzdě, má měsíčně v kapse o 2660 korun než Helena. Za rok je to už krásná částka – 31 920 korun. Ta částka vypadá vcelku přesvědčivě. Jenže tím výčet výhod končí. Pro zaměstnance už jsou tu dál jen nevýhody.
Minusy…
Dovolená
Jste zaměstnaní, máte nárok na čtyři týdny dovolené. V praxi nebývá zvykem za dobu, kterou jste na dovolené, vyplácet peníze bokem. A tak se nejspíš budete muset spokojit s náhradou mzdy vypočítané – ze mzdy, tedy z té oficiální. Přesněji se vypočítá z hodinové mzdy v minulém čtvrtletí: pokud nepřišlo na nějaké zvláštní odměny a podobně, dělíme tedy tři měsíční platy počtem pracovních hodin.
Naše figurantky Helena a Ilona už jsou připraveny a jen kvůli vám si právě vybírají deset dní dovolené.
Ilona, zaměstnaná napůl na černo, hrubá mzda osm tisíc korun
Průměrná hodinová mzda: 45,45 Kč (8000 ∙ 3 (měsíce) : 528 (hodin))
Náhrada mzdy za deset dní dovolené: 3636 korun (45,45 ∙ 8 (hodin) ∙ 10 (dní))
Zaměstnavatel dá Iloně odměnu bokem jen za polovičku měsíce, kterou pracovala. Tedy pět tisíc korun.
Helena, docela legálně zaměstnaná, hrubá mzda: 18 tisíc korun
Průměrná hodinová mzda: 102,3 korun (18 000 ∙ 3 : 528)
Náhrada mzdy za deset dní dovolené: 8 184 korun (107,14 ∙ 8 ∙ 10)
Pokud by byl Ilonin zaměstnavatel férový a vyplácel jí peníze bokem i za dobu dovolených, pořád by byl její příjem vyšší. Jenže se to zrovna nestává.
Podpora v nezaměstnanosti
Pochopitelně se může stát, že se pro zaměstnavatele stanete nepotřebným a o práci přijdete. Pokud si obratem nenajdete jiné zaměstnání, vaše první kroky povedou na úřad práce a po určitou dobu budete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Ta se vypočítává z průměrné měsíční mzdy. Pochopitelně z oficiální mzdy, na peníze bokem úřad nebude brát zřetel. A pokud, tak jedině s úmyslem pořádně to osolit vám i vašemu exzaměstnavateli.
Jak by to vypadalo, kdyby si zítra šly na pracák naše dámy. Protože jsou obě ještě mladice, počítáme jen s pěti měsíci na podpoře. Za osm či jedenáct měsíců by rozdíl byl pochopitelně větší.
Ilona, hrubá mzda osm tisíc korun
Podpora v nezaměstnanosti za pět měsíců: 20 816 korun
Helena, hrubá mzda osmnáct tisíc korun
Podpora v nezaměstnanosti za pět měsíců: 39 765 korun
Mateřská
Jak jsme řekli výše, naše dámy jsou ve věku, kdy se o věku ještě může mluvit. A může se taky mluvit o dětech.
Výše dosažených příjmů má vliv také na výši peněžité pomoci v mateřství neboli mateřské. Ta nahrazuje matkám ušlý příjem po dobu mateřské dovolené. Pokud žena porodí jedno dítě, má nárok na výplatu mateřské po dobu 28 týdnů. Ženy, které porodí najednou více dětí, dostávají mateřskou po dobu 37 týdnů.
Ilona, hrubá mzda osm tisíc korun
Peněžitá podpora v mateřství: 5 550 korun měsíčně
Helena, hrubá mzda osmnáct tisíc korun
Peněžitá podpora v mateřství: 12 450 korun měsíčně
Nemocenská
Pokud zaměstnanec onemocní a je v pracovní neschopnosti, první tři dny nedostane nic. Od 4. do 21. dne pracovní neschopnosti mu náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel, a když se choroba protáhne, za další dny už mu náhradu mzdy vyplácí správa sociálního zabezpečení.
Necháme Helenu s Ilonou stonat celý měsíc o třiceti dnech, pěkně od prvního, aby se to dobře počítalo a abychom se snadno orientovali. Slibujeme ovšem, že nebudou v průběhu experimentu trpět, že se docela uzdraví. A ještě jim zařídíme lepší práci.
Ilona, hrubá mzda osm tisíc korun
1.–3. den nemoci 0 korun
4.–21. den nemoci: 199 korun denně, platí zaměstnavatel
22.–30. den nemoci 143 korun denně, platí sociálka
Celkem 2786 korun (199 ∙ 14) + 1 287 korun (143 ∙ 9). Ilona tedy za 30 dní pracovní neschopnosti dostane vyplaceno 4 073 korun.
Helena, hrubá mzda osmnáct tisíc korun
Náhrada mzdy za pracovní den do 21. dne nemoci od zaměstnavatele
1.–3. den nemoci: 0 korun
4.–21. den nemoci: 447 korun
22.–30. den: 320 korun
Celkem 6528 korun (447 ∙ 14) + 2 880 korun (320 ∙ 9). Helena tedy dostane za měsíc marodění víc než dvakrát vyšší náhradu mzdy.
Pracovní úraz
Pokud se vám v práci stane úraz a skončíte v pracovní neschopnosti, funguje to jako u nemocenské: od třetího do jednadvacátého dne neschopnosti vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, pak vás převezme správa sociálního zabezpečení, od které budete dostávat nemocenské dávky.
Ovšem při pracovním úrazu má zaměstnanec taky nárok na odškodnění podle platných právních předpisů. A pokud v důsledku úrazu nemůžete už svoji práci dělat nebo jste převedeni na jinou pozici, máte nárok na dorovnání příjmu do výše průměrného výdělku, který jste měli před úrazem. Dorovnání je věcí zaměstnavatele, respektive jeho pojišťovny. Pak je velký rozdíl mezi tím mít na výplatní pásce osm a osmnáct tisíc korun.
Invalidní důchod
Pobírání části mzdy na ruku má velký vliv i na výši invalidního důchodu. I ta se pochopitelně počítá z vykázaných výdělků.
Představme si tedy, že Ilona a Helena se kvůli úrazu staly plně invalidními (získal invaliditu III. stupně). Odpracovaly obě 16 let a do důchodu jim zbývá ještě 32 let. Celková doba pojištění tak činí 48 let.
Ilona, hrubá mzda osm tisíc korun
Invalidní důchod III. stupně by chraňpámbu měla 7 990 korun
Helena, hrubá mzda 18 tisíc korun
Invalidní důchod III. stupně by chraňpámbu měla 11 662 korun
Starobní důchod
V neposlední řadě má „částečně černá mzda“ vliv na výši starobního důchodu. Pracovníci správy sociálního zabezpečení často evidují případy, kdy se lidé pozastavují nad výší svého důchodu. Mnozí z nich si vůbec neuvědomují, že důchod se jim počítá z toho, co za ně jejich zaměstnavatel za ně odváděl. Připomeňme si tedy tabulku s odvody zaměstnavatele.
Než přistoupíte na nabídku zaměstnavatele „čistá mzda na pásce, zbytek na ruku“, uvědomte si, že výše důchodu vždy závisí jak na celkové době pojištění, tak na výši vašich legálně dosažených příjmů.
Půjčky
Výše vašich oficiálních příjmů může ovlivnit i průběh a výsledek žádosti o půjčku. S minimální mzdou u solidní finanční instituce neuspějete. S hrubou mzdou 18 tisíc korun (respektive čistou 14 460 korun) vám mnohé z bank půjčí i několik desítek až stovek tisíc korun, poskytnou kreditní kartu nebo kontokorent.
Čím nižší mzda, tím blíž k dávkám
Ano. Říkali jsme, že výhoda „částečně černé mzdy“ je jediná. Našla by se ještě jedna. Ovšem za skutečnou výhodu ji můžou mít jen ti, kteří si rádi zahrávají a nestydí se fixlovat. Výše příjmu pochopitelně hraje roli i při žádostech o sociální dávky. Čím nižší příjem, tím větší šance, že vám úřad dávku přiklepne. Zatajování příjmů je podvod, ale řekněme, že při výši daní a při tom, co se s vybranými penězi pak děje, můžeme pro ty, kteří se ho dopouštějí najít když ne sympatie, tak pochopení. Žádat pak ale ještě o dávky, pro to už se pochopení hledat nedá.
Článek vyšel na www.penize.cz