FinExpert.e15.cz

Bohatší žijí déle

Nejvyššího věku se dožívají lidé v nejbohatších zemích světa. A rozdíly platí i uvnitř jednotlivých států.
Bohatší žijí déle

Dnešní novorozenci mají velkou naději dožít se o několik let vyššího věku než jejich rodiče. Především kvalitní zdravotní péče je důvodem rostoucí střední délky života ve vyspělých zemích světa.

Střední délka života neboli naděje dožití nám zjednodušeně udává, kolik roků se v průměru dožije novorozenec za předpokladu, že se během dalšího jeho života nezmění řád vymírání a další sledované demografické údaje.

V bohatých členských zemích OECD se občané přitom dožívají více než 80 let. Současně platí, že překoná-li občan rizika úmrtí v kojeneckém věku a následně rizika středního věku a dožije se 65 let, tak se jeho naděje dožití zvyšuje o několik let (v Evropě o 4 až 7 let).

Kde proudí do zdravotnictví nejvíce peněz?

Lékařské přístroje, chod nemocnic, zřizování speciálních ordinací jsou velice nákladné záležitosti. Kvalita zdravotnictví je ovlivněna především množstvím peněžních prostředků, které do něj proudí. Nejvíce peněz do zdravotnictví proudí v členských zemích OECD. V těchto zemích mají lékaři nejlepší podmínky pro svoji práci, vybavení zdravotnických zařízení je na nejlepší úrovni.

Na rozvoji domácí ekonomiky tak profitují občané země nejenom zvyšující se životní úrovní, ale také zvyšující se průměrnou délkou života. Během posledního desetiletí došlo v bohatých zemích k rychlému nárůstu v dostupnosti diagnostických technologií jako je počítačová tomografie (CT), skenery a magnetická rezonance (MRI). V chudých zemích tato technologie chybí. Nejvíce jsou CT a MRI skenery rozšířeny v Japonsku, v USA, Rakousku a Islandu. Nejméně jsou tyto technologie z členských zemí OECD rozšířeny v Mexiku.

Měřítkem zdraví – naděje dožití

Naděje dožití je nejpoužívanějším měřítkem zdraví jednotlivých zemí. Růst výdajů na zdravotní péči přitom jednoznačně přispívá ke zlepšení života a prodlužování věku občanů. Nejvyššího věku se průměrně dožívají občané vyspělých členských zemí OECD. Mimo kvalitní zdravotní péči hraje důležitou roli pro prodlužování lidského věku zlepšování životního prostředí, rostoucí životní úroveň, ale také podpora vzdělání a zdravý životní styl.

Velmi důležitá je přitom zdravotní prevence, zlepšování kvality a výkonnosti systémů zdravotní péče a důrazu na zdravý životní styl občanů. Ve vyspělých zemích světa se daří mnoha nemocím zabránit právě podporou zdravého životního stylu. Vyvážená strava, pravidelný pohyb, pití alkoholu v mírném množství a nekouření, to jsou cesty k lepšímu zdravontímu stavu.

Délka života se zvýšila o 10 let

V členských zemích OECD je naděje dožití 80 let, což je o 10 let více než v roce 1960. Ženy se v členských zemích OECD dožívají v průměru o 6 let více než muži.

  • Nejvyššího věku se v průměru v členských zemích OECD dožívají občané Japonska (83 let), Švýcarska (82,6 let), Španělska (82,2 let), Itálie (82,0 let), Austrálie (81,8 let), Izraele (81,7 let) a Švédska (81,5 let). Všechny členské země OECD se mohou pochlubit kvalitním zdravotnictvím. Ve Skandinávských zemích je dlouhověkost připisována mimo kvalitní lékařské péče i zdravému životnímu stylu „Seveřanů“ (nízká spotřeba alkoholu, cigaret, zdravá strava a nejvíce hodin strávených sportem). V jihoevropských zemích (Španělsko, Itálie či Francie) je to připisováno nepřipouštění si stresu a radosti ze života.
  • Nejnižšího věku se v průměru v členských zemích OECD dožívají občané Turecka a Maďarska (74,3 let), Slovenska a Mexika (75,2 let), Estonska (75,6 let), Polska (76,3 let) a Česka (77,7 let).

Naděje dožití je v bohatých zemích vyšší o desítky let než v chudých zemích. V afrických zemích nedosahuje střední délka života ani 50 let. Rozdíly však nejsou pouze mezi jednotlivými zeměmi světa. Stejná situace platí i uvnitř jednotlivých zemí. Střední třída žije v bohatých zemích v průměru déle. Evropan pobírající nadprůměrnou mzdu se cítí zdravotně v pořádku z 60 %, zatímco Evropan pobírající podprůměrnou mzdu z necelých 40 %.

Střední délka života v zemích OECD

Zeměnaděje dožitízeměnaděje dožití
Japonsko83 letNěmecko80,5 let
Švýcarsko82,6 letVelká Británie80,4 let
Španělsko82,2 letBelgie80,3 let
Itálie82 letFinsko80,2 let
Austrálie81,8 letPortugalsko79,8 let
Izrael81,7 letSlovinsko79,5 let
Švédsko81,5 letDánsko79,3 let
Francie81,4 letChile79 let
Norsko81,2 letUSA78,7 let
Nový Zéland81 letČesko77,7 let
Irsko81 letPolsko76,3 let
Nizozemí80,8 letEstonsko75,6 let
Kanada80,8 letMexiko75,5 let
Lucembursko80,7 letSlovensko75,2 let
Korea80,7 letMaďarsko74,3 let
Rakousko80,7 letTurecko74,3 let
Řecko80,6 let  
Zdroj: OECD Better Life Index, Health and OECD Health at a Glance 2011
Další článek


 

 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  5

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více