Dnešní novorozenci mají velkou naději dožít se o několik let vyššího věku než jejich rodiče. Především kvalitní zdravotní péče je důvodem rostoucí střední délky života ve vyspělých zemích světa.
Střední délka života neboli naděje dožití nám zjednodušeně udává, kolik roků se v průměru dožije novorozenec za předpokladu, že se během dalšího jeho života nezmění řád vymírání a další sledované demografické údaje.
V bohatých členských zemích OECD se občané přitom dožívají více než 80 let. Současně platí, že překoná-li občan rizika úmrtí v kojeneckém věku a následně rizika středního věku a dožije se 65 let, tak se jeho naděje dožití zvyšuje o několik let (v Evropě o 4 až 7 let).
Kde proudí do zdravotnictví nejvíce peněz?
Lékařské přístroje, chod nemocnic, zřizování speciálních ordinací jsou velice nákladné záležitosti. Kvalita zdravotnictví je ovlivněna především množstvím peněžních prostředků, které do něj proudí. Nejvíce peněz do zdravotnictví proudí v členských zemích OECD. V těchto zemích mají lékaři nejlepší podmínky pro svoji práci, vybavení zdravotnických zařízení je na nejlepší úrovni.
Na rozvoji domácí ekonomiky tak profitují občané země nejenom zvyšující se životní úrovní, ale také zvyšující se průměrnou délkou života. Během posledního desetiletí došlo v bohatých zemích k rychlému nárůstu v dostupnosti diagnostických technologií jako je počítačová tomografie (CT), skenery a magnetická rezonance (MRI). V chudých zemích tato technologie chybí. Nejvíce jsou CT a MRI skenery rozšířeny v Japonsku, v USA, Rakousku a Islandu. Nejméně jsou tyto technologie z členských zemí OECD rozšířeny v Mexiku.
Měřítkem zdraví – naděje dožití
Naděje dožití je nejpoužívanějším měřítkem zdraví jednotlivých zemí. Růst výdajů na zdravotní péči přitom jednoznačně přispívá ke zlepšení života a prodlužování věku občanů. Nejvyššího věku se průměrně dožívají občané vyspělých členských zemí OECD. Mimo kvalitní zdravotní péči hraje důležitou roli pro prodlužování lidského věku zlepšování životního prostředí, rostoucí životní úroveň, ale také podpora vzdělání a zdravý životní styl.
Velmi důležitá je přitom zdravotní prevence, zlepšování kvality a výkonnosti systémů zdravotní péče a důrazu na zdravý životní styl občanů. Ve vyspělých zemích světa se daří mnoha nemocím zabránit právě podporou zdravého životního stylu. Vyvážená strava, pravidelný pohyb, pití alkoholu v mírném množství a nekouření, to jsou cesty k lepšímu zdravontímu stavu.
Délka života se zvýšila o 10 let
V členských zemích OECD je naděje dožití 80 let, což je o 10 let více než v roce 1960. Ženy se v členských zemích OECD dožívají v průměru o 6 let více než muži.
- Nejvyššího věku se v průměru v členských zemích OECD dožívají občané Japonska (83 let), Švýcarska (82,6 let), Španělska (82,2 let), Itálie (82,0 let), Austrálie (81,8 let), Izraele (81,7 let) a Švédska (81,5 let). Všechny členské země OECD se mohou pochlubit kvalitním zdravotnictvím. Ve Skandinávských zemích je dlouhověkost připisována mimo kvalitní lékařské péče i zdravému životnímu stylu „Seveřanů“ (nízká spotřeba alkoholu, cigaret, zdravá strava a nejvíce hodin strávených sportem). V jihoevropských zemích (Španělsko, Itálie či Francie) je to připisováno nepřipouštění si stresu a radosti ze života.
- Nejnižšího věku se v průměru v členských zemích OECD dožívají občané Turecka a Maďarska (74,3 let), Slovenska a Mexika (75,2 let), Estonska (75,6 let), Polska (76,3 let) a Česka (77,7 let).
Naděje dožití je v bohatých zemích vyšší o desítky let než v chudých zemích. V afrických zemích nedosahuje střední délka života ani 50 let. Rozdíly však nejsou pouze mezi jednotlivými zeměmi světa. Stejná situace platí i uvnitř jednotlivých zemí. Střední třída žije v bohatých zemích v průměru déle. Evropan pobírající nadprůměrnou mzdu se cítí zdravotně v pořádku z 60 %, zatímco Evropan pobírající podprůměrnou mzdu z necelých 40 %.
Střední délka života v zemích OECD
| Země | naděje dožití | země | naděje dožití |
| Japonsko | 83 let | Německo | 80,5 let |
| Švýcarsko | 82,6 let | Velká Británie | 80,4 let |
| Španělsko | 82,2 let | Belgie | 80,3 let |
| Itálie | 82 let | Finsko | 80,2 let |
| Austrálie | 81,8 let | Portugalsko | 79,8 let |
| Izrael | 81,7 let | Slovinsko | 79,5 let |
| Švédsko | 81,5 let | Dánsko | 79,3 let |
| Francie | 81,4 let | Chile | 79 let |
| Norsko | 81,2 let | USA | 78,7 let |
| Nový Zéland | 81 let | Česko | 77,7 let |
| Irsko | 81 let | Polsko | 76,3 let |
| Nizozemí | 80,8 let | Estonsko | 75,6 let |
| Kanada | 80,8 let | Mexiko | 75,5 let |
| Lucembursko | 80,7 let | Slovensko | 75,2 let |
| Korea | 80,7 let | Maďarsko | 74,3 let |
| Rakousko | 80,7 let | Turecko | 74,3 let |
| Řecko | 80,6 let | | |
Zdroj: OECD Better Life Index, Health and OECD Health at a Glance 2011