FinExpert.e15.cz

Banky, které možná neznáte


Viki  |  26. 08. 2006 11:11

Bezkonkurenční pro občany i podnikatele je FIO záložna. Kód banky 2010. Je pod dohledem ČNB, uložené peníze jsou též pojištěny na 90% do částky 25 tis.EUR. Nulové poplatky za vedení, příchozí i odchozí platby, přímé bankovnictví zdarma. Běžný účet úročen 1 až 2%, termínovaný vklad od 2,4% do 3,75%. Prémiový vkladový list na 3 roky s 5%. Vyzkoušejte a uvidíte.

 | 
Raziel-CZ  |  26. 08. 2006 16:54

Kontaktujte mne prosím ohledně toho na emailu admin(at)raziel-cz.net. Díky. Rád bych se na něco zeptal.

 | 
franta flinta  |  27. 08. 2006 09:09

cisla jsou nepodstatne. to hlavni: "zalozna" jiz zaznelo... dik NE!

 | 
Patrik Chrz  |  28. 08. 2006 17:02

Na firemni ucet urcite ne. Ale na "transakcni" soukromy ucet - klide, napr. v kombinaci s ING. Pripadna ztrata po krachu se vrati uz po roce fungovani.

 | 
Leo  |  26. 08. 2006 16:26

Co si takhle přestat hrát s barevnejma potištěnejma papírkama jakoby vypadlejma z dětské hry Monopoly či Dostihy&Sázky a založit si účet v pravejch penězích? Tedy třeba www.eGold.com

http://www.libinst.cz/etexts/penize_v_rukou.pdf

 | 
Michal Kára  |  26. 08. 2006 20:55

No, ona mena zalozena na komodite ma take sve nevyhody...

 | 
Leo  |  27. 08. 2006 11:43

No ja o mnohych tedy nevim. Spis bych rekl, ze pujde o propagandu parazitu tyjicich z monopolu na padelani penez (CNB).

Ale to je v podstate podruzne. Komoditni penize nejsou primarne "dobre" z ekonomickych duvodu (absence inflace, lepsi moznost kalkulace a planovani, trzni cena penez - uroky, atd...), ale z duvodu toho, ze jsou na rozdil od statem nasilim vnucenych papirovych penez prijmany dobrovolne, bez donuceni, bez nutnosti existence zakona - proste proto, ze maji hodnotu samy o sobe.

Naproti tomu nekryte papirove penize vzdy vznikly pouze s pouzitim brutalniho nasili a donuceni, na pozadi loupeze tisicileti, kdy staty lidem ukradly jejich zlato a vnutili jim barevne papirky.

 | 
Michal Kára  |  27. 08. 2006 13:31

Problemem je zejmena fakt, ze hodnota komodity (prirozene) kolisa v zavislosti na jeji spotrebe a vyrobe, nabidce a poptavce po ni, z toho vyplyva hned nekolik nevyhod.

Pak take nemoznost rozumne ovlivnovat mnozstvi penez v obehu (jejich nedostatek byl pricinou krize v tricatych letech).

Ad monopol: Nesmysl. On existuje zakon, ktery by mi zakazoval delat vlastni penize (odlisne od tech co vydava CNB, pochopitelne)? Existuje zakon, ktery zakazuje prijimat jine meny nez CZK? (Evidentne ne, kdyz to mnoho supermarketu dela...) Zadny monopol na penize neexistuje.

Nevim o zadnem brutalnim nasili v souvislosti s nekrytymi bankovami (mne rozhodne nikdo zadnym nasilim nevyhrozoval). Zato, pokud se dobre pamatuji, v USA v dobe zavadeni dolaru zalozeneho na zlate (19. stoleti) bylo jednu dobu dokonce zakazano zlato vlastnit a obcane ho museli povinne odevzdat a dostali za nej potistene papirky.

Samozrejme pokud clovek miluje fakt, ze se muze podivat na potisteny papirek a rict "to mam vlastne x gramu zlata", tak maji kryte bankovky urcite kouzlo. Pokud je clovek bere proste jako prostredek smeny a ne jako prostredek k ulozeni majetku, tak neni zasadni problem.

 | 
Leo  |  27. 08. 2006 16:26

Hodnota komodit prirozene kolisa, ale daleko daleko mene, nez "hodnota" nekrytych penez. Staci se podivat na vyvoj ceny zlata a vyvoj "ceny" treba dolaru (ci klidne koruny) - nejlepe vztazeno k necemu, co je relativne stabilni, ceho je relativne stale stejne mnozstvi - napadaji me treba pozemky.

V tom PDFku, ktere odkazuji v prvnim prispevku, je treba hezky graf, jak vypadala stabiilita dolaru, kdyz byl vazan na zlato, a jak vypadala po zalozeni FEDu.

O pricinach krize ve tricatych letech koluje mnoho mytu. Faktem je, ze pravdou je spise opak a pricinou byla spise menova expanze a z toho plynouci chybne investice a nasledne neodvratne splasknuti te bubliny.

Ale monopol na penize existuje! Napriklad veritel je povinen prijmout splaceni dluhu v CZK. Pouzivani jakekoli jine meny je u nas komplikovane , vyplacet mzdu v CZK je prakticky nemozne. Nehlede k tomu, ze povolena je opet jen drzba nekrytych papirku, byt vytistenych v jinem state. Ale privezt si ze zahranici zlatou cihlu je trestne, resp. je z toho potreba zaplatit vysoke clo, ktere takovou cinnost ekonomicky potlacuje. Do toho ruzne opicarny s puncama, atd... A vy snad nepamatujete nedavnou akci CNB, kdy v podstate zakazala internetove mikroplatby, protoze podle ni slo o dalsi, novou a nepovolenou menu?

No to, ze v USA museli lide odevzdat zlato a ze dostali papirky, to je prave to nasili, o kterem pisu. Prakticky ve vsech zemich melo zavedeni nekryte papirove meny podoby znarodneni zlata (jeho ukradeni lidem). Obvykle proto, aby staty mohly financovat sve expanzivni valky pomoci tisku dalsich a dalsich penez - v tom se skoro zadny stat nelisi od nacistickeho Nemecka.

Zasadni problem je v tom, ze ty penize proste nemaji cenu samy o sobe, ze maji hodnotu pouze do doby, dokud existuje centralni banka podporavana statnim mocenskym aparatem. Bez nej ty penize proste samy o sobe nemaji cenu. A hlavni problem je, ze nekryte penize se daji nemezene tisknout, coz je vlastne skryte zdaneni a prerozdeleni. A zaroven to samozrejme vede k hospodarskym cyklum v dusledku splaskavani umele podporavanych chybnych investic. Pokud vim, Keynes je jiz davno vedecky vyvracen, ale politici a byrokrati z centralnich bank se jeho bludu kvuli vlastnimu prospechu drzi.

 | 
Michal Kára  |  27. 08. 2006 19:13

Ten graf je dost demagogicky, minimalne by mel mit Y osu exponencialni. Treba zlato behem letoska stouplo a zase kleslo cca o 20%. Kolik svetovych men ma inflaci >20% na par mesicich? Finta je v tom (coz pani z LI tise "prechazeji"), ze je lepsi stabilni inflace treba 3%, nez jeden rok 10% inflace a druhy 10% deflace.

Ano, startovnim impulsem krize byla expanze (dolar byl v te dobe stale kryt zlatem(!)) spolu s hysterii okolo burzy a naslednym krachem. Takovych krizi bylo do te doby hodne (jen jeden priklad: http://www.penize.cz/zpravy/4625/cerny-burzovni-rok-1873-aneb-spekulace-az-na-dno/ , eventuelne velmi poucny serial o financnich krizich na tomtez serveru). Ale krize 1929 byla bezpredecentni hloubkou a delkou. Nejvice se na tom podepsal FED, ktery v te dobe fungoval par let. Udelal to, co libertaniani povazuji za nejlepsi reseni - tvrde se snazil drzet inflaci na uzde. Coz byla chyba. Diky tomu nastala deflace, ekonomice se zoufale nedostavalo penez - proc by je taky nekdo pujcoval, kdyz "ve slamniku" mu delali 10% rocne...

To splaceni dluhu je vylozene okrajove. Vse ostatni LZE provadet v libovolne mene. I takove, ktera je vazana na zlato. To, ze je to komplikovane je jina vec - je to komplikovane z podstaty, nikoli (v 99% pripadu), ze by to nekdo naschval komplikoval.

Ad zakaz mikroplateb: Tam neslo vubec o menu. CNB pouze rekla - "Pokud si hrajete na banku - byt s vlastni "menou" - musite splnovat podminky jako banka.". Nic vic a nic min. I kdyz si osobne myslim, ze to bylo ponekud zalobovane rozhodnuti, nicmene spis proto, ze se soucasne banky baly konkurence, nez kvuli mene.

Ano, to je to nasili. Ale delo se pri vytvareni KRYTE meny. Ne nekryte - dolar je (oficialne) nekryty od roku 1972 a tohle bylo minimalne o sto let drive.

Penize maji cenu, dokud v ne dost lidi veri Ohledne hospodarskych cyklu - nevim, co to v ekonomii znamena "vedecky vyvracen", ono jdou dost tezko delat experimenty a zbytek jsou uvahy stylem "co by kdyby"... Kazdopadne od doby co se upustilo od prisne vazby na menu nejsou hospodarske cykly zdaleka tak prudke, jako byly predtim, kdy nebyla moznost ovlivnovat mnozstvi penez v ekonomice. Opet doporucuji ten serial na penize.cz.

Samozrejme pumpovat penize do ekonomiky za kazdou cenu je nesmysl, ale v urcitych situacich (treba jako v roce 1929) to muze znamenat hodne.

 | 
Leo  |  29. 08. 2006 10:16

Freebanking neznamena nutnost vazat menu na zlato. Znamena jen, ze existuje vice men a lide/firmy si mohou svobodne vybrat tu, ktera je pro ne nejvhodnajsi - napriklad ma nejmensi sklon k inflaci. To pravdepodobne nejlepe splnuje mena kryta nejakou komoditou, ale neni to nutnost - to ukaze svobodny trh a prizen klientu. V realite globalizovaneho sveta by to dopadlo pravdepodobne tak, ze by existovaly dejme tomu 3 hlavni globani meny, za kterymi by staly jednak silne banky, jednak karetni spolecnosti jako ECMC ci VISA. Pak by pravdepodobne jeste existovalo par mensich men. A vsechny by platily celosvetove a byly by nezavisle na kteremkoli statu.

A o tom kryti dolaru zlatem: on oficialne kryt byl, ale ve skutecnosti moc ne. Rozhodne si obcan nemohl rict, ze chce za sve papirky zpet zlato. Stat sice mel zlate rezervy, ale penize tiskl vesele jak na bezicim pasu a zlate rezervy samozrejme adekvatne neposiloval. Cili byla to neudrzitelna situace, byl to podvod na lidech. Takze timto paskvilem bych tedy neargumentoval a rozhodne bych o nem nemluvil jako o klasickem svobodnem zlatem standardu. Ten vypada tak, ze si lide ukladaji do SOUKROMYCH bank zlato (jine, nez SOUKROME banky nejsou) a na oplatku dostavaji cenny papir - potvrzeni o drzbe zlata - tedy bankovku (ne to, co dnes povazujeme za penize - statovky). Tato potvrzeni o drzbe zlata jsou prodejna/prenosna, cili pouzitelna jako penize, aniz by se muselo fyzicky chodit pro to zlato do banky. Banky jsou povinny mit tolik zlata, kolik vydaly potvrzeni o jeho drzbe - cokoli jineho je PODVOD. Cili zadne "castecne rezervy", kdy dnesni banky dokonce ani nemuseji mit tolik barevnych papirku, kolik jich chteji pujcit.

A rikat, ze FED delal to, co libertariani povazuji za nejlepsi reseni - drzet inflaci na uzde - to je proste nesmysl. Libertariani nemohou akceptovat existenci FEDu, natoz nejakou jeho politiku (neb jde o centralni planovani). Znicit menu a pak delat, jako ze bojuji s inflaci - to urcite neni to, co povazuji libertariani za nejlepsi. Takze i reci o tom, ze nasili se delo pri zavadeni KRYTE meny, jsou uplne mimo.

Podminky CNB pro zalozeni banky jsou typicke akce na podporu oligopolu - braneni vstupu nove konkurence do odvetvi. Ve svobodne spolecnosti rozhoduji o uspechu produktu (tedy i meny) ZAKAZNICI a ne nejaky centralni regulator.

"Pumpovat penize do ekonomiky" je proste forma centralniho planovani. A vede JEN k negativnim jevum.

A to, ze cykly byly za dob svobodnych krytych men vetsi, je uplny nesmysl. Velka hospodarska krize vznikla v obdobi, kdy EXISTOVALY centralni banky, statni monopol na tisk penez, atd... Naopak pred tim zadne cykly prakticky NEBYLY.

 | 
Michal Kára  |  29. 08. 2006 12:44

Ale vzdyt freebanking mame - mate desitky men, ze kterych si muzeme svobodne (az na drobne vyjimky) vybrat. Ze to prinasi procesni komplikace je jina vec. A pokud jde o to, jakou menu by si lide vyprali - podstatne lepsi je mena s inflaci, ale stabilni (mohu predikovat hodnotu v budoucnu), nez mena, ktera sice dlouhodobe inflaci nema, ale ma vykyvy.

Dolar byl realne kryt zlatem a stribrem cca do druhe svetove valky. Pak uz to, pravda, bylo spise symbolicke, byl vuci zlatu devalvovan a nakonec byla vazba zrusena okamzite.

Jednak v dobe krize vazba na zlato stale jeste byla realisticka. A co ma (podle LI) centralni banka delat se pise v tom PDF, cos odkazoval.

Konkurence v bankovnim odvetvi je sice pekna, ale pokud to nejaka banka prezene (napr se spatnymi uvery), krachne, coz vyvola run na ostatni banky, z nich to nektere neustoji a krachnou, tak to se mne dotyka docela dost. A nemuzu to jako zakaznik nijak ovlivnit.

Ze cykly nebyly? Hahahahaha Mozna o nich LI nepise, ale to neznamena, ze nebyly. Dokonce jsem nasel i odkaz: http://www.penize.cz/univerzita/ , uplne dole, "Burzovni krachy". Koneckoncu odkaz na krizi v ceskych zemich v roce 1873 jsem tu uz daval. Napriklad zacatek 19. stoleti:

Kontinentální blokáda a velká panika v Anglii (1806-1811), Hospodářská deprese v Evropě (1816-1817), První hospodářská krize v USA (1819-1820), Britsko-jihoamerická krize v letech 1825-1826, Alsaská krize v roce 1828, ...

A mnoho z tech krizi bylo zpusobeno prave tim, ze nektera banka padla proto, ze vydala moc spatnych uveru, nekryte penize atp. Proto povazuji regulaci bankovnictvi za skousnutelnou.

A k tomu, zda existuje zlato na pokryti penez: Ekonomika v urcitem stavu (definovanem zejmena objemem smeny) proste potrebuje mit k dispozici urcity objem penez. Pokud jich neni dost, nastava deprese (vsichni maji zbozi, ale nikdo nema penize - viz 1929). (Tim ale nechci rict, ze kazda deprese je zpusobena timto.) A v soucasnem stavu svetove ekonomiky je proste zlata prilis malo na to, aby pokrylo objem penez, ktery je v obehu. A to samozrejme pri soucasnem kurzu zlata (~$620 za unci), ktery zohlednuje inflaci ("kolik papirku bylo vydano"), takze je realny.

Pokud se chces neco dozvedet, opravdu doporucuji vyse linkovany serial na penize.cz, ohledne krize 1929 je pekny seminar zde: http://cepin.cz/cze/pozvanka.php?ID=70 . Ale dokumenty LI slouzi hlavne k propagande Libertanianske ideologie, nikoli k pravdivemu popisu veci, z nich bych informace moc necerpal.

 | 
Leo  |  30. 08. 2006 18:06

Ale to je proste nesmysl! Run na banku je hrozbou pouze v pripade podvodneho systemu castecnych rezerv! Pokud banka smi pujcit jen tolik, kolik si u ni nekdo ulozil, nic takoveho preci nehrozi. Je to jako by ti vkladatele ty penize pujcili primo, banka je jen zprostredkovatel.

Ad objem penez: penize jsou jen smennou jednotkou. Kdyz bude najednou 10x vic penez, nez dnes, proste budou 10x vetsi ceny. Naopak pokud by bylo 10x mene penez, nez dnes, budou proste ceny 10x mensi. Problem s nedostatkem penez pri prechodu na zlaty standard je nesmysl. Neco jako nedostatek volny trh preci nezna - rovnovahu mezi nabidkou a poptavkou zajistuje CENA, v tomto pripade cena penez. A ta by se proste prizpusobila realite - smerovani k rovnovaznemu stavu je jeden z hlavnich projevu svobodneho trhu. Vysvetleni deprese jako ze "vsichni maji zbozi a nikdo nema penize" je proto uplne odtrzene od reality. V ramci zlateho standardu preci penize nikam nezmizej, je jich furt stejne, mozna jich diky tezbe mirne pribyva. Muze se stat jen to, ze lide presunou sve preference od spotreby k usporam. Ale i toto trh resi - v takove situaci preci nutne klesnou uroky (vic lidi chce sporit, mene si brat uvery). A pokles uroku pak pusobi opacnym smerem : motivuje utracet (pujcovat si) a ne sporit. Proste pri svobodnem trhu s penezi vyrovnava nabidku a poptavku cena penez (urok). Urok je proste cena. A cena je ABSOLUTNE nezbytna pro ekonomickou kalkulaci. Ale stat (centralni banka) tuto cenu absolutne nici tim, ze ji centralne planuje a penize tiskne - napriklad trh (nabidka vs poptavka po penezich) by dejme tomu urcil urokovou miru na 5%. Pri teto rovnovazne cene penez by byla nabidka penez (kolik jsou lide ochoti pri teto mire sporit) a poptavka po penezich (kolik jsou si za daneho uroku ochotni pujcit) v rovnovaze. Ale prijde centralni planovac a rekne, ze urok bude jen 3%. Tim se ekonomika dostane z rovnovahy: za 3% bude bude vice lidi ochotno si pujcit a naopak mene lidi bude ochotno sporit. Vznikne previs poptavky nad nabidkou. Ten stat "vyrovna" tim, ze chybejici penize si jen tak vytiskne (proste udela to, za co by kohokoli jineho zavrel do kriminalu). Jenze penize jsou jen prostredek smeny. Podnikatele chteji za ty uvery koupit treba stroje. Ale pocet stroju na trhu se nezvysil. Cili jednak jejich cena logicky vzroste - to je jedno zasadni negativum. Druhe negativum je, ze dojde k prerozdeleni - ten kdo se k novym penezum dostane jako posledni je v situaci, kdy se jeho prijmy jeste nezvysily, ale ceny jiz ano. O tento rozdil je okraden. STATEM! A dalsi problem je, ze treba investice s rocnim vynosem 4% se nyni jevi jako vynosna (protoze za 3% si pujcim na tu investici, cili 1% rozdilu mam zisk), ale to proste neni pravda, protoze realne prirozena urokova mira je 5% a ne ta umela 3%. Na to se prijde nejpozdeji tehdy, kdyz inflace vzroste, ekonomika se zacne prehrivat a CNB zvysi sazby - v ten moment vsechny ty investice s vynosem 4% zbankrotujou. Toto je prakticky jedina pricina, nebo alespon ta hlavni, hospodarskeho cyklu. Navic i kdybychom centralnim planovacum priznali smysl existence a smirili se s jejich zasahy, problem je, ze VZDY reaguji se spozdenim a tak cyklus jen prohlubuji. Informace jsou totiz rozprostrene v cele ekonomice a centralni planovac je ani pri nejlepsi vuli nemuze mit k dispozici.

A jeste k argumentu stability: Preci nemuzeme tusit, jak by cena zlata byla stabilni, kdyby se jim platilo?! To by preci byla ponekud jina situace nez dnes, kdy jeho cena zalezi na ruznych narazovych jevech: poptavka prumyslu, mohutne vyprodeje ci naopak nakupy zlata do zlatych rezerv centralnich bakn, atd... Kdyby obrazne receno zlato bylo v kapse kazdeho z nas, byla by to zasadne jina situace a cena zlata by pravdepodobne byla daleko stabilnejsi!

A je tu stale jeste neekonomicky - pravni pohled. Kde s ebere legitimita toho, ze nekdo (stat - cili banda parazitu u moci, byrokraticko-politicka mafie) ma pravo delat veci, ktere jini delat nesmeji (krast, tisknout nekryte penize, atd...)? Podle me to zadnou legitimitu nema, cele je to podporene pouze moci statniho aparatu a zadnym pravem. Takze i kdyby to fungovalo, jako ze ne, je to proste nelegitimni protipravni stav.

 | 
Dadly  |  28. 08. 2006 11:33

Zlatem nejsou kryty peníze. Peníze jsou kryty výši minimálnírezervy u ČNB. (a dalšími zákonnými opatřeními) Zlatem se nekryje už hodně dlouho. (nedostatek zlata - > nikdo nevlastní tolik zlata aby v něm pokryl množství peněz, které je v oběhu)

 | 
Leo  |  29. 08. 2006 11:26

No to je ale blbost! Prej ze neni tolik zlata, aby pokrylo mnozstvi penez v obehu! No to je prave ten problem! Ze nekdo jen tak natiskl tolik barevnych papirku (pry penez). Ale i to je resitelne. Pokud proste je v obehu 1.000.000.000.000 jednotek urcite meny a v zasobach dane centralni banky je 1.000.000 jednotek zlata, tak z toho lze jednoduse vypocist kurz, v jakem by se penize za zlato vymenily. Idealne by to ale napred chtelo nakoupit zlato za veskere rezervy drzene v cizich menach.

 | 
Patrik Chrz  |  28. 08. 2006 16:35

Privest si ze zahranici zlatou cihlu je mozne a to dokonce bez cla a DPH! Zlate mince a tzv. menove zlato (prave ony ocejchovane cihly) jsou osvobozeny od DPH.

Proto, pokud si nekdo chce nechat udelat sperk, tak se vyplati koupit si menove zlato a to roztavit.

 | 
Leo  |  29. 08. 2006 11:31

No ja nevim, nechci se hadat. Ale proc obcas v TV vidime reportaz, jak nasi chrabri celnici chytili nekoho, kdo si v kufru auta pasoval zlatou cihlu?

Me tedy v te souvislosti vzdy napada otazka, kdo je obeti tohoto "odsouzenihodneho cinu", ze je potreba na nej nasadit statni represivni aparat...

 | 
Patrik Chrz  |  29. 08. 2006 18:51

Tohle opatreni neplati dlouho, ty reportaze jsou z "doby pred". Ono je spis problem zlato vyvezt - ve spouste statu je to regulovano. CR patri mezi "nejsvobodnejsi" zeme, co se manipulace se zlatem tyce.

 | 
finn  |  27. 08. 2006 22:46

Pro korektora: slova movitý a mohovitý mají obě různý význam (přestože se nás novináři všech možných novin a moderátoři zpravodajských relací v televizi i rozhlasu snaží přesvědčit o opaku). Modří již tuší: slovo movitý označuje věc, kterou lze přesunout (tj. např. movitý majetek), kdežto slovem mohovitý označujeme zámožného člověka.

 | 
Dalibor Chvátal  |  27. 08. 2006 23:51

Děkujeme za upozornění, opraveno.

 | 



Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená