Také nezaměstnanost je ve Spojených státech a Japonsku poloviční oproti členským zemím Evropské unie. Sociální dávky jsou mnohem nižší, proto jsou státní výdaje na řešení sociálních problémů mnohem nižší než v Evropě. A jak je to s bankovnictvím?
USA
Bankovnictví ve Spojených státech je silné, zdravé a ziskové. Centrální bankou ve Spojených státech je Federál Reserve Systém (FED). Současně v zemi působí více než 7 800 bank a 1 400 spořitelen. V bankovnictví pracuje téměř dva milióny lidí. Centrální banka určuje rezervy komerčních bank nebo diskontní sazbu. Hlavním motorem růstu zisků jednotlivých bankovních domů jsou spotřebitelské úvěry (úrokové sazby jsou tradičně nízké). Získat úvěr je v Spojených státech snadnou záležitostí. Veškeré administrativní úkony jsou rychlé. Mnoho bank může poskytovat občanům spotřebitelské úvěry mnohem riskantněji, protože vymahatelnost pohledávek je oproti Evropě rychlá. Soudy umožňují exekuci ze mzdy, z účtu nebo prodejem movitého či nemovitého majetku bez zbytečných průtahů. Jednotlivé bankovní domy mají smlouvu s několika exekutorskými úřady. Navíc exekuce může přijít již po nesplacení několika splátek. V Americe žijí téměř všechny domácnosti na dluh. V roce 2003 byl zisk bank více než 120 miliard amerických dolarů. Největšími bankovními domy, které se mohou díky své finanční síle věnovat těm nejnáročnějším finančním operacím, jsou:
- CITIGROUP INC (celkové jmění je více než 1.300,000 miliónů USD)
- J.P. Morgan Chase
- Bank Of America Corporation
- Well Fargo Company
- Bank One Corporation
- U.S. Bankorp
Ve Spojených státech je vysoký stupeň automatizovaných bankovních operací. Všechny probíhají prostřednictvím bankomatů. Síť těchto bankomatů je velice hustá a z každého z nich je možno vybírat a platit nezávisle na tom, u kterého bankovního domu má klient veden účet. Operace jsou dokonce prováděny bezplatně. Většina finančního kapitálu v bankách je domácího původu, což není například v zemích Evropské unie obvyklé.
Japonsko
Japonský bankovní systém se vyznačuje vysokým stupněm liberalizace a zapojení do mezinárodních finančních operací. Japonské banky jsou světoznámé svou spolehlivostí a seriózností. Japonsko dlouhodobě vytváří podmínky, kterými stimuluje rozvoj finančního sektoru. Právní a fiskální rámec spolu se základní stabilitou země vytváří dostatečně atraktivní rámec pro rozvoj finančního sektoru. Centrální bankou v Japonsku je The Bank of Japan. Zodpovídá se pouze Parlamentu. Japonské banky tradičně patří mezi nejsilnější bankovní domy na světě. Současným trendem je další propojování jednotlivých bank do ještě větších a silnějších celků. V současné době jsou největšími bankami:
- Mizino Financial Group
- Sumitomo Mitsumi Financial Group
- Mitsubishi Tokyo Financial Group
- Rezóna Holdings
- UFJ Holdings
Všechny tyto banky podnikají se ziskem. V Japonsku mimo uvedneé banky působí celá řada finančních institucí pro podporu malých a středních podniků. Existují celostátní banky pro konkrétní hospodářská odvětví (zemědělství, rybolov či lesnictví). Celkem se jedná téměř o dva tisíce finančních institucí. Japonská bankovní soustava je nejhustší na světě. Bankovní systém patří k nejrozvinutějším a nejlépe organizovaným. Bankovní služby jsou pro zemi silným zdrojem devizových příjmů. Přesto existují v Japonsku v bankovním sektoru strukturální těžkosti. Způsobují je riskantními a objemově neobyčejně vysoké kapitálové investice na zahraničních trzích (týkají se však menších bank). V zemi působí mnoho menších spořitelním bank a specializované leasingové společnosti. Vedle bank se na místním trhu ve stále větší míře usazují pojišťovací a zajišťovací společnosti. Japonské banky na rozdíl od evropských nemají takové problémy se špatnými úvěry vůči občanům. Japonci jsou velmi pečliví, přesní a hrdí. Nesplácení úvěru pro ně znamená pokles vlastní prestiže, které si nade všechno cení.