FinExpert.e15.cz

Bankovní kartel očima mimozemšťana

Zkoumání výše bankovních poplatků antimonopolním úřadem je i není oprávněné zároveň.
Bankovní kartel očima mimozemšťana

Nedávno spuštěná akce brněnského antimonopolního úřadu proti třem největším domácím bankám, obviňující je z nedovoleného společného postupu ve věci stanovování (příliš vysokých) bankovních poplatků, se stala ekonomickým tématem měsíce. Názory na postup ÚOHS se typicky soustřeďují do obou extrémních poloh:

  1. akce je správná, jasný kartel, rozbít a potrestat,
  2. zbytečná akce, v bankovnictví je otevřený trh, banky se nedomlouvají a tři největší navíc nemají monopol.

Který názor je blíž skutečnosti? Jak naznačuje podtitulek, nevystačíme s prostým ano nebo ne. Klíčová je samozřejmě otázka vysokých poplatků. Jsou opravdu vysoké? Jistě ano: ohánět se podobně vysokými (či vyššími) poplatky v západoevropských zemích v absolutní hodnotě je samozřejmě nesmyslné. Pokud je přepočteme na paritu kupní síly či na obvyklou cenu za hodinu práce, jejich domácí výše najednou vynikne. Stejně tak divná je argumentace (bank), že to, že poplatky v západoevropských zemích jsou relativně nižší, protože banky tam vydělávají na spoustě dalších služeb, které u nás nejsou tak zavedené, zní falešným tónem. Velké české  banky jsou vysoce (ve světovém měřítku silně nadprůměrně) profitabilní, tedy daří se jim silně vydělávat i bez nějakého blíže neurčeného portfolia dalších služeb. (Ostatně množství nabízených i poskytovaných služeb českými bankami není o tolik chudší než u bank západních, to je ale jiné téma).

Skončíme nakonec u trhu a zde nás čeká neradostné konstatování. Český zákazník, přestože je podstatně chudší než jeho západní kolega, na vysoké poplatky sice intenzivně nadává, ale jinak drží hubu a krok a ochotně je platí. Což je pro Čechy chování typické, v posledních třech stech letech historicky mnohokrát ověřené a prokázané.

Kdo pečlivě studuje nabídky (a reklamní kampaně) zejména nových a malých bank, které se snaží uchytit na retailovém trhu, pamatuje si, že tyto banky často zkoušely získat klienty velmi nízkými – v extrémních případech až nulovými – poplatky. Zdálo se jako zcela logický, tisíckrát kopírovaný postup: vstupuji jako nový hráč, tedy musím se podbízet cenou. Český zákazník nereagoval: nové banky nalákaly jen nepatrné množství zákazníků, většina národa zůstává nadále v hřejivé náruči velké trojky. Možná hrála svou roli historická zkušenost: krach cca třiceti bank před pěti až deseti lety je ještě v dobré paměti a zákazník chce „jistotu“. Neuvědomuje si ovšem, že doba je úplně jiná: jednak se na rozdíl od českých „rádobybank“ jedná o renomované západní bankovní domy, jednak jsou dnes všechny vklady pojištěny do výše, kterou většina drobných střádalů nikdy nepřekročí. Riziko ztráty peněz je u drobného střádala dnes u jakékoli banky působící v ČR stejné: prakticky nulové.

Z tohoto pohledu se zdá být zásah ÚOHS jako zbytečný: vždyť jsme to sami chtěli a dobrovolně si to zvolili. Ale přesto: i když zákazníci mají možnost volby, lze chápat, že jaksi podvědomě tíhnou k největším a „jakoby nejdůvěryhodnějším“ finančním ústavům a snaha ÚOHS směřuje k jejich ochraně, k nápravě poměrů. Pokud mají tři hráči, kteří dominují trhu, neúměrně vysoké poplatky a pokud se navíc zdá, že postupují v pozoruhodném souladu – což ale bude s největší pravděpodobností dáno právě trhem, nikoli jejich tajnou dohodou, tedy cenotvůrci u těchto tří bank všichni stejně a stejně dobře vědí, co si mohou dovolit – může se jednat o porušení hospodářské soutěže, byť velmi nelehko prokazatelné (bude pravděpodobně následovat obtížný a vleklý soudní spor).

A je zde ještě jeden argument pro podporu postupu ÚOHS. Úřadu se nelíbila jen prostá výše poplatků, ale i jejich strukturování, zejména poplatek za ukončování vztahu s bankou, za likvidaci účtu. Zde má ÚOHS nepochybně pravdu: to, že si někdo naúčtuje mastný poplatek za to, že s ním přestanete obchodovat, je neférové – je to narušení hospodářské soutěže. A to i přesto, že to bylo někde součástí smluvních podmínek, onoho pověstného „drobného písma na sedmé straně smlouvy dole“. Téměř každý obchodník usiluje o to, aby si zákazníka zamkl, protože pak na něm může vydělávat daleko více bez obavy, že mu uteče jinam; zákon naštěstí pamatuje na to, že ve vztahu obří korporace a drobného jednotlivce je ten druhý vždy znevýhodněn a drží nad ním ochrannou ruku. Pokud by ÚOHS svým opatřením dokázal jen zrušit tyto skutečně neférové ukončovací poplatky, stál by celý zásah za to. A kdyby si mezitím čeští zákazníci uvědomili, že na bankovních poplatcích mohou šetřit, pokud si to budou přát a vynaloží trošku úsilí při pátrání po nejlevnější bance, tím lépe.

Další článek


 

Související články


celkem 4 komentáře

Nejnovější komentáře

Re: Bravo
Marek
5. 7. 2005, 23:10
Re: Bankovní poplatky
Fido
5. 7. 2005, 18:34
Bankovní poplatky
XXXSize
5. 7. 2005, 12:52
Bravo
Daisynet
4. 7. 2005, 14:56

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená