Euro je pro nás povinné
Přijetí eura je pro středoevropské země povinné na základě smlouvy o vstupu do EU (nemají „opt-out doložku“ jako Velká Británie a Dánsko). Časování je ale otázka domácí politické vůle. V žádné ze zemí V4 neprobíhá a zřejmě ani neproběhne skutečná diskuse o výhodách a nevýhodách přijetí eura. Otázka vstupu se tak ztotožňuje pouze s plněním jednostranně stanovených maastrichtských kritérií. Na prospěšnost kroku pro danou zemi se nikdo neptá. Politicky nejpopulárnějším a zároveň nejproblematičtějším kritériem je výše deficitu veřejných rozpočtů. Složitá problematika vzdání se vlastní měnové politiky se scvrkla na plnění rozpočtového kritéria 3%, resp. 60% HDP.
Kdy budou středoevropané platit eurem?
|
Očekávání ČS |
Konsensus (Reuters, 8/2005) |
Oficiální pozice |
Podpora obyvatel pro euro (9/2005) |
Česká republika |
2013 |
2010 |
2010 |
63% |
Maďarsko |
2013 |
2010 |
2010 |
64% |
Polsko |
2012 |
2010 |
2009-2010 |
56% |
Slovensko |
2009 |
2009 |
2009 |
72% |
Pramen: Česká spořitelna, Konvergenční programy jednotlivých zemí, Reuters, Eurobarometer 63 (Evropská komise)
Česká republika
Stávající vládní koalice (volby v 6/2006) nedávno oznámila, že se v rámci oficiální strategie 2009-2010 kloní spíše k roku 2010. Důvodem je neochota fixovat kurz v ERM-2 již v roce 2006 v situaci cca 4% deficitu veřejných rozpočtů a volební nejistoty. Rozhodnutí o roku 2010 je třeba chápat jako oznámení, že „dříve se to nestihne“. Rozhodně jej nelze chápat jako kredibilní závazek, že se přijetí stihne v roce 2010.
Po volbách je pravděpodobná nějaká účast opozice (ODS) na vládě. Opatrný postoj opozice vůči euru, povolební „rozkoukávání“ a růst deficitu veřejných financí díky plánovaným reformám povedou k tomu, že ani v roce 2007 nevstoupí ČR do ERM-2 a tudíž nepřijme euro ani v roce 2010. Náš nejlepší odhad je 2012-2013.
Maďarsko
Otázka přijetí eura je v politické rovině non-event. Jak vládní socialistická strana, tak opoziční Fidesz sdílí názor, že by země měla přijmout euro brzy. Heslo „co nejdříve“ však již není oproti roku 2001 zdaleka tak žhavé. Hlavní překážkou zůstává neuspokojivý stav veřejných financí, o to více po nedávném markatním zvýšení projektovaných schodků v tomto i příštím roce.
Podle Konvergenčního programu by Maďarsko mělo přijmout euro v roce 2010, což by znamenalo vstup do ERM-2 v polovině roku 2007. Tento horizont je však příliš vzdálený na to, aby představitelé vlády či národní banky veřejně diskutovali o možném datu vstupu do ERM-2 či kurzu centrální parity.
Zajímavé bude stanovení centrální parity. Maďarský forint se od zavedení quasi ERM-2 v roce 2001 (toto pásmo je po změně na jaře 2003 240-324,7 HUF/EUR) obchoduje na silné straně pásma, a to dokonce i v době měnových turbulencích v roce 2003. Je proto pravděpodobné, že stávající parita bude při nahrazení oficiální centrální paritou v rámci ERM-2 revalvována. Maďaři na jedné straně nechtějí příliš silný forint, ale na druhé straně jim obrovské cizoměnové dluhy veřejného sektoru, domácností (hypotéky, spotřební úvěry) i podnikového sektoru neumožňují měnu příliš oslabit.
Ač to maďarská vláda zatím oficiálně nepřiznala, pozice termínu přijetí eura v roce 2010 již není vzhledem k vývoji veřejných financí nadále udržitelná. Jako realistické se jeví přijetí v roce 2012-2013.
Dosavadní plnění maastrichtských kritérií zeměmi V-4
|
Dluh (v % HDP) |
Deficit (v % HDP) |
Inflace (v %) |
Úrokové sazby (v %) |
Volatilita FX (v %) |
Kriterium |
max. 60 |
max. 3 |
max. 2,3 |
max. 6,0 |
|
Česká republika |
36,8 |
3 |
2,1 |
4,3 |
13,6 |
Maďarsko |
57,4 |
5,4 |
5 |
7,6 |
13 |
Polsko |
43,6 |
3,9 |
3,8 |
6,3 |
26,3 |
Slovensko |
42,5 |
3,1 |
4,5 |
4,7 |
12,3 |
Poznámka 1: Údaje o veřejném dluhu a deficitu veřejných financí jsou za rok 2004 podle metodiky Eurostatu.
Poznámka 2: Údaje o inflaci a úrokových sazbách jsou průměry za posledních 12 měsíců ke konci července. V případě úrokových sazeb byly použity statistiky 10Y IRS.
Poznámka 3: Žádná z těchto zemí zatím nevstoupila oficiálně do ERM-2. V tabulce je uvedeno maximální rozpětí měnového kurzu národní měny vůči euru za poslední dva roky.
Pramen: Česká spořitelna, Konvergenční zpráva 2004, Eurostat
Polsko
Otázka přijetí eura je momentálně diskutována v rámci povolebních jednání. Zatímco Občanská platforma (PO) má mezi svými prioritami přijetí eura v roce 2009, Právo a svoboda (PiS) tento euro-optimismus nesdílí. PiS ve svém volebním programu říká ano přijetí eura. Časování však prosazuje spíše později, aby polská ekonomika dostala čas na reálnou konvergenci k bohatším zemí EU a současně proběhla spontánní euroizace. Obě strany se nicméně shodnou na nutnosti snížit rozpočtové deficity, ať už bude euro přijato dříve nebo později.
Převažujícím názorem centrální banky (NBP) je brzké přijetí eura, podle vyjádření představitelů NBP bude banka technicky připravena na vstup do ERM-2 již v dubnu 2006. Rozhodnutí tedy nechává na vládě a její ochotě snížit rozpočtové deficity. Vzhledem k vítězství euro-skeptické PiS definitivně padá termín přijetí 2009-2010. Jako realistický termín se jeví 2011-2012 a vstup do ERM-2 okolo roku 2009.
Slovensko
Otázka přijetí eura má mezi slovenskými politiky téměř jednoznačnou podporu. Proti přijetí eura nevystupují dokonce ani populistické opoziční strany HZDS a Smer. Vláda s centrální bankou schválila strategii přijetí eura v roce 2009.
Domníváme se, že SKK vstoupí do ERM-2 ve druhém čtvrtletí 2006 a že Slovensko přijme euro od ledna 2009.
S jakým kurzem nahradí euro vlastní měny?
Naše prognóza konverzního poměru pro jednotlivé země stojí na následujících předpokladech:
- Konverzní poměr je sice otázkou politického jednání mezi Evropskou komisí, ECB a danou zemí, ale bude odpovídat zhruba úrovni rovnovážného kurzu v době přijetí eura.
- Budoucí rovnovážný kurz je dán současným rovnovážným kurzem a očekávanou rovnovážnou apreciací.
- Největším oříškem je samozřejmě určení stávající hodnoty rovnovážného kurzu. Dostupné analýzy obvykle přicházejí s pásmem +/- 10% kolem stávajících úrovní nominálního kurzu. My pro jednoduchost předpokládáme, že průměrný kurz v roce 2005 odpovídá kurzu rovnovážnému.
- V dalších letech budou měny zemí V4 v průměru rovnovážně reálně posilovat o cca 2-4%. Toto tempo bude klesat s tím, jak budou klesat rozdíly mezi cenovým poměrem obchodovatelného a neobchodovatelného zboží v zemích V4 versus v EU. Vyrovnávání tzv. srovnatelných cenových hladin je odvozeným problémem.
Odhad možného konverzního poměru pro převod národních měn do eura
|
rovnovážný kurz 12/05 |
rok přijetí eura |
konverzní poměr |
inflace 2006-07 |
inflace 2008+ |
rovn. real apr. 06-07 (p.a.) |
rovn. real apr. 2008+ (p.a.) |
Česká republika |
29,8 |
2013 |
25,6 |
2,5 |
2,5 |
3 |
2,5 |
Maďarsko |
250 |
2013 |
223 |
3 |
3 |
3 |
2,5 |
Polsko |
4,00 |
2012 |
3,51 |
2,5 |
2,5 |
3 |
2,5 |
Slovensko |
38,4 |
2009 |
35,6 |
2,5 |
2 |
3 |
2,5 |
Viktor Kotlán, hlavní ekonom České spořitelny
Miroslav Plojhar, analytik České spořitelny
Další analýzy najdete na http://www.csas.cz/treasury