Každý se již setkal se situací, kdy o Vánocích dostal nevhodný dárek, který se mu nelíbil, neseděl nebo již danou věc případně měl. V následujícím desateru poskytujeme základní odpovědi na nejběžnější dotazy, se kterými se pravidelně setkáváme v souvislosti s nakupování v internetových obchodech.
Do kdy jsem oprávněn zboží vrátit?
Pokud spotřebitel zakoupil zboží tzv. distančním způsobem, tj. např. v e-shopu nebo telefonicky, je oprávněn ve lhůtě 14 dnů ode dne převzetí zboží odstoupit od smlouvy bez udání jakéhokoliv důvodu a zboží prodejci vrátit. Pokud tedy kupující převezme zboží např. 20. 12. 2016, může odstoupit od smlouvy do 3. 1. 2017.
Pokud by poslední den lhůty připadl na víkend nebo svátek, končí lhůta pro odstoupení až nejbližší následující pracovní den. Nejpozději poslední den lhůty musí kupující odeslat prodávajícímu odstoupení od smlouvy. Zboží je nutné zaslat nebo předat prodávajícímu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 14 dnů od odstoupení.
Jakým způsobem oznámit odstoupení od smlouvy?
V odstoupení od smlouvy uzavřené distančním způsobem je nutné uvést
- kdy byla smlouva uzavřena a co bylo jejím předmětem,
- prohlášení o odstoupení od smlouvy,
- sdělení požadavku na vrácení kupní ceny spolu s náklady na dopravu spolu s vyčíslením,
- informace, kam mají být peníze vráceny.
Příklad: Dne 16. 12. 2016 jsem uzavřel prostřednictvím vašeho e-shopu smlouvu na koupi zimní bundy značky Bundino. Odstupuji tímto od uvedené smlouvy v zákonné čtrnáctidenní lhůtě. Žádám o vrácení kupní ceny ve výši 2 000 Kč spolu s poštovným uhrazeným za dopravu ve výši 150 Kč. Peníze, prosím, zašlete na číslo účtu 1111111/1111.)
Prodávající, který prodává zboží na dálku má povinnost poskytnout kupujícímu formulář pro odstoupení od smlouvy. Formulář může být prodávajícím poskytnut také on-line, a to na webových stránkách e-shopu. V případě využití on-line formuláře, je prodávající povinen potvrdit kupujícímu bez zbytečného odkladu přijetí odstoupení od smlouvy.
Co všechno mi prodejce musí vrátit a v jaké lhůtě?
Prodejce musí kupujícímu vrátit celou kupní cenu včetně nákladů na dopravu směrem ke spotřebiteli do 14 dnů od odstoupení od smlouvy. Náklady na dopravu při vrácení zboží hradí kupující pouze tehdy, pokud zakoupené zboží nelze vrátit pro svou povahu obvyklou poštovní cestou a kupujíc byl předem upozorněn, že v případě odstoupení od smlouvy nese náklady na vrácení zboží sám. Při vrácení např. mobilního telefonu by tak měl prodávající nahradit náklady na vrácení zboží vždy. Jinak tomu už bude u koupě lednice, která zpravidla obvyklou poštovní cestou vrátit nepůjde, a tudíž prodávající ponese náklady na její vrácení pouze tehdy, pokud kupujícího předem neupozornil, že si náklady na vrácení zboží hradí kupující sám.
Náklady na dopravu směrem ke kupujícímu se vrací ve výši nejlevnějšího způsobu dodání nabízeného podnikatelem, tedy pokud nabízí podnikatel kupříkladu dopravu poskytovanou Českou poštou za 100 Kč a spotřebitel zaplatí za jiného dopravce 150 Kč, je podnikatel povinen vrátit mu pouze 100 Kč. Za nejlevnější způsob dopravy se však nepovažuje osobní odběr, který je ve většině případů zadarmo.
Náklady na vrácení zboží zpět k prodávajícímu se hradí ve výši nejlevnějšího způsobu dodání vedle osobního odběru i v případě, že doprava zboží směrem ke kupujícímu byla osobní odběr. Prodávající není oprávněn požadovat po kupujícím žádné poplatky spojené s odstoupením od smlouvy, zejména náklady na přijetí zboží, posouzení, balení, atd.
Můžu vrátit použité zboží?
Lhůta 14 dnů je zákonem dána, aby se kupující měl možnost se zbožím seznámit, tedy prohlédnout a vyzkoušet. Tedy i použité zboží je možné vrátit, nicméně nemělo by nést známky používání nad míru potřebnou k vyzkoušení vlastností výrobku
Příklad: Koupím si lyže, které si přes Vánoce vezmu na hory a týden na nich jezdím. Poté se rozhodnu, že mi lyže nevyhovují a chci je vrátit. V takovém případě se jedná o užití výrobku nad míru potřebnou k vyzkoušení a od smlouvy nelze odstoupit. Naopak v pořádku bude, pokud si koupím televizi, kterou budu po dobu několika dní sledovat, abych zjistil, zda mi vyhovují její parametry a poté se rozhodnu ji vrátit.
Potřebuji pro vrácení zboží původní obal?
Ačkoliv to někteří prodávající tvrdí, zboží není nutné při odstoupení od smlouvy v zákonné lhůtě 14 dnů vracet v původním obalu. Takový postup není zákonem vyžadován a v praxi často ani není možný, např. zatavené obaly na elektroniku nebo hračky, které se otevřením nenávratně poničí.
Výjimkou jsou však zvukové a obrazové nahrávky (typicky CD s hudbou nebo DVD s filmy) a software (např. antivirový program), které je možné vrátit pouze, pokud nebyl porušen jejich původní obal. Tato úprava reflektuje fakt, že u tohoto typu zboží by možnost vrátit zboží s porušeným obalem kupujícímu fakticky umožnila si obsah nosiče zkopírovat, nechat si poté vrátit peníze, a neoprávněně tak užívat předmět duševního vlastnictví zdarma.
Je možné vrátit zboží, které jsem koupil online, ale osobně vyzvedl?
Vrácení zboží ve lhůtě 14 dnů ode dne převzetí se vztahuje na všechny smlouvy uzavřené na dálku tedy mimo jiné skrz e-shop. Smlouva je uzavřena odesláním objednávky a jejím potvrzením prodávajícím. Typicky pokud zadám v e-shopu potvrdit nákup a odeslat objednávku, tak smlouva je uzavřena okamžikem, kdy mi prodávající potvrdí tuto objednávku (např. e-mailem), což bývá zpravidla ihned.
Způsob převzetí není pro toto posouzení podstatný. Pokud si tedy kupující zboží zakoupí v e-shopu a následně si zboží osobně vyzvedne, má stále ze zákona danou lhůtu 14 dnů, ve které může od smlouvy bez uvedení jakéhokoliv důvodu odstoupit a žádat vrácení peněz.
Je možné vrátit v zákonné lhůtě jakékoliv zboží?
Existuje okruh zboží, na které se nevztahuje možnost odstoupit ve lhůtě 14 dnů. Jedná se například o zboží, které bylo jakýmkoliv způsobem upraveno na základě přání spotřebitele (např. gravírování s věnováním, krejčovské úpravy oblečení, změna velikost např. u šperků), zboží podléhající rychlé zkáze (např. některé potraviny jako sýry, uzeniny nebo řezané květiny) nebo zboží nevratné z hygienických důvodů (např. holicí strojek, spodní prádlo, plavky, kartáček na zuby).
Jak dlouhá je záruční doba, co když se různí prohlášení o délce záruky?
Záruka činí ze zákona 24 měsíců. Delší záruka může vyplývat ze záručního listu nebo z prohlášení o delší záruční lhůtě např. na obalu. Pokud tedy spotřebitel zakoupí zboží, které má na obalu uvedeno, že záruka na toto zboží je 3 roky, nemůže prodávající namítat, že záruční doba je reálně kratší. Totéž platí, i pokud podnikatel uvádí delší záruční dobu v reklamě.
Pokud se liší prodávajícím uváděné záruční lhůty, platí záruční lhůta nejdelší (např. záruční doba uvedená v záručním listu je 2 roky, na obalu výrobku 3 roky a v reklamě 4 roky, pak platí záruční doba 4 roky).
Je pro mě pojištění pro případ poškození vždy výhodné?
Pojištění pro případ škody se stává čím dál častějším primárně u koupě elektroniky. Pojištění, které nám kryje případnou škodu způsobenou vlastní neopatrností nebo čistě náhodou se hlavně u dražších přístrojů může zdát lákavé. Kupříkladu u mobilních telefonů odpadá starost o rozbitý displej, jehož oprava mnohdy stojí téměř tolik, co nový přístroj.
Je však potřeba se vždy zajímat o konkrétní podmínky nabízené pojistné smlouvy, protože pojistka může ve výsledku pokrývat rizika odlišná, než se na první pohled zdá. Např. pojistka tvrdí, že v případě náhodného poškození, bude zboží vyměněno za nové. Jako příklad lze uvést mobil umístěný v zadní kapse kalhot, který vypadne na zem a rozbije se.
Kupující by v takovém případě předpokládal, že na základě pojistky mu bude poskytnut nový telefon. Problém může nastat, pokud v podmínkách smlouvy byly specifikovány případy, na které se pojistka nevztahuje a zrovna na takovým případem je tento třeba i proto, že umístění v kapse zadních kalhot zvyšuje riziko náhodného poškození.
Je třeba bát se nákupů v e-shopech z jiných států EU?
Nákupů v e-shopech jiných členských států EU není třeba se obávat. Na místě je samozřejmě vždy obezřetnost. Základem by u každého nákupu (nejen však pouze u zahraničního) mělo být prověření daného prodejce v rámci daných možností. Tedy primárně sledovat reference, historii a celkovou prezentaci prodávajícího.
Pokud se již rozhodneme pro nákup v e-shopu z jiného členského státu a dojde na komplikace, je vždy vhodné pokusit se v prvé řadě situaci vyřešit smírně a domluvou s prodávajícím. V případě žádného či neuspokojivého výsledku je spotřebitelům v rámci EU dána možnost využít Evropské spotřebitelské centrum, které pomáhá s řešením spotřebitelských sporů v členských státech Evropské unie. V případě selhání veškerých mezikroků má spotřebitel nárok i v případě sporů vzniklých ze smluv uzavíraných na dálku s e-shopem z jiného členského státu žalovat prodejce u soudů České republiky.
I nákupy v kamenných ochodech mají svá specifika, přečtete si o nich v našem příštím článku.
Autorka je advokátkou pracující pro společnost Vilímková Dudák & Partners.