FinExpert.e15.cz

Zdravotní pojištění musíme platit všichni

Platbě zdravotního pojištění se nikdo z nás nevyhne. Někteří občané si nesprávně myslí: „Nemám příjmy, nejsem na úřadu práce, od státu nic nedostávám, nemusím pojistné platit“.

Jedinou možností, jak neplatit zdravotní pojištění, je, že za nás bude zdravotní pojištění platit stát. Stát zdravotní pojištění platí ve vybraných zákonných případech (např. jestliže studujeme, jsme na rodičovské dovolené nebo penzisté…). Zdravotní pojištění má však v Česku každý občan s trvalým pobytem. Každý pojištěnec má potom nárok na zdravotní péči stanovenou zákonem. Její rozsah je výrazně vyšší než v ostatních vyspělých zemích světa.

Kdo je v Česku pojištěn?

Podle zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění jsou zdravotně pojištěni:

  • osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky,
  • osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky

Zdravotně pojištěni s nárokem na zdravotní péči stanovenou zákonem jsou tak všichni občané. Bez ohledu na to, zda zdravotní pojištění každý měsíc odvádí či nikoliv. Jestliže však pojištěnec zdravotní pojištění neodvede, tak se vystavuje finančním sankcím ze strany zdravotní pojišťovny (penále a pokuty).

Kdo platí v Česku zdravotní pojištění?

V Česku existují v podstatě tři skupiny plátců zdravotního pojištění.

  • za zaměstnance musí povinně zdravotní pojištění odvádět zaměstnavatel (zaměstnanci se tak nemůžou stát dlužníkem na zdravotním pojištění; jestliže není totiž zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem, je postihován zaměstnavatel nikoliv zaměstnanec)
  • osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) musí zdravotní pojištění každý měsíc sami odvádět
  • za některé občany (např. nezaměstnané v evidenci úřadu práce, důchodce, ženy na rodičovské dovolené či děti…) platí zdravotní pojištění stát

Nemáte příjmy? Stejně musíte zdravotní pojištění odvést!

Zvláštní skupinou plátců pojistného jsou osoby bez zdanitelných příjmů. Každý, kdo nemá v rámci celého kalendářního měsíce alespoň jeden den příjem ze zaměstnání nebo ze samostatné činnosti a ani za něj neplatí pojistné na veřejné zdravotní pojištění stát, je v registru příslušné zdravotní pojišťovny veden jako osoba bez zdanitelných příjmů.Přestože tito občané nemají vlastní příjmy a z nějakých důvodů nechtějí být v evidenci úřadu práce, musí každý měsíc hradit pojistné na veřejné zdravotní pojištění ve výši 1 080 Kč.

Minimální částka pojistného je závislá na výši minimální mzdy, protože činí 13,5 % (souhrnná sazba zdravotního pojištění) ze zákonem stanovené mzdy. V současné době činí minimální mzda 8 000 Kč (od ledna 2007) a minimální pojistné tedy činí 1 080 Kč. Platba pojistného se provádí zpětně, stejným způsobem jako ho hradí např. živnostníci. Např. za měsíc listopad je pojistné splatné do 8. prosince. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.

Kdo je OBZP?

Nejčastější případy, kdy je občan ze zákona považován pro účely platby zdravotního pojištění za osobu bez zdanitelných příjmů, jsou:

  • studenti starší 26 let
  • nezaměstnaní, kteří nejsou vedeni na úřadu práce (ať už dobrovolně nebo z důvodu sankčního vyřazení)
  • občan pracující pouze na dohody o provedení práce
  • muž či žena v domácnosti, který není na rodičovské dovolené, nepobírá důchod či se nestará celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let

Častým problém osob bez zdanitelných příjmů je neplacení pojistného. Často ani neví, že tuto povinnost mají (např. studenti starší 26 let). Tito občané se tak stávají dlužníky na zdravotním pojištění a jejich zdravotní pojišťovna po nich následně pojistné vymáhá. Nejhorší je situace, když občané nereagují na doručené písemnosti a myslí si, že pojišťovna udělala chybu. S dlužným pojistným totiž roste i dlužné penále. Zdravotní pojišťovny přitom často vymáhají své dluhy prostřednictvím exekutorských úřadů. Nemalé náklady spojené s exekucí musí opět zaplatit dlužník. Není ničím neobvyklým, že dlužná jistina je při konečném zúčtování podstatně nižší než výše penále (roste i během exekuce až do úplného zaplacení pojistného) a náklady na exekutora.

Další článek


 

Související články


celkem 5 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: a co když není z čeho brát?
Adela
19. 11. 2013, 22:35
a co když není z čeho brát?
Zdenek
1. 3. 2010, 22:51
Re: odpoví mi někdo?
Petr Gola
25. 11. 2009, 08:25
odpoví mi někdo?
evík
25. 11. 2009, 00:38
odpoví mi někdo?
evík
25. 11. 2009, 00:38

Další články

Nechci slevu zadarmo aneb Triky prodejců jak z vás dostat peníze

Nechci slevu zadarmo aneb Triky prodejců jak z vás dostat peníze

Než začnete bezhlavě nakupovat, vše si přepočítejte.

22.  9.  2016  |  Rybová Romana  |  7

Imigranti se k nám hrnuli i v minulosti

Imigranti se k nám hrnuli i v minulosti

Před 6 hodinami  |  Rybová Romana
Nový Zákon o spotřebitelském úvěru zmírní sankce za nesplácení

Nový Zákon o spotřebitelském úvěru zmírní sankce za nesplácení

Před 8 hodinami  |  Ondráčková Kamila
Jak banky a regulátoři lžou investorům

Jak banky a regulátoři lžou investorům

Která opatření ve finančním sektoru jsou jen propracovaným maskováním, jež má balamutit investory?

Před 10 hodinami  |  web Investiční

Změna insolvenčního zákona?

Změna insolvenčního zákona?

Včera  |  Rybová Romana

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená