FinExpert.e15.cz

Veřejnou nebo soukromou? Vysoké jsou si podobné

Rok co rok tuto zapeklitou otázku řeší tisíce maturantů.

Je lepší jít na veřejnou vysokou školu nebo se vyplatí soukromá? V čem jsou rozdílné? A co za vysoké školné dostanou zajímavějšího a lepšího? Odpovědi jsou na to velmi složité, ale přesto se na (ne)výhody obou typů podívejme blíže.

Veřejné vysoké školy bývají sázkou na jistotu. Jsou už zavedené, existují desítky let (v případě Karlovy univerzity jsou to stovky let) a vycházejí z nich lidé s diplomem a titulem, který je uznávaný všude na světě. Neplatí se žádné školné, dá se z nich vyjet studovat do zahraniční a rozsah oborů je obrovský, takže ten svůj vysněný si tu vybere každý. I proto na veřejné vysoké školy chodí drtivá většina maturantů, kteří chtějí dál studovat. Leckteří ale dávají přednost soukromým. Proč?

Základy se neliší

Soukromé vysoké školy jsou trendem 21. století. A vzniká jich čím dál víc, takže se velmi rozšiřuje i nabídka oborů, které na nich lze studovat. Můžete se tu stát odborníky v ekonomii, managementu, IT, pedagogice nebo třeba v tvůrčí práci a umění. Na konci studia složíte státnice a získáte klasicky titul.

Spoříme | Půjčujeme si | Zajímavosti | Banky | Legislativa

Když zkrachuje banka...

Většina bank nám řekla, že se jim vede dobře a jejich klienti se úpadku prý bát nemusí.

Soukromé vysoké školy mají, podobně jako veřejné, akreditaci i všechna potřebná povolení od ministerstva školství, učí na nich profesionálové a akademický rok má obvykle stejné rozložení. Platí tu podobné studijní i přijímací podmínky jako na veřejných vysokých školách. I pedagogové by se na obou typech ke svým svěřencům měli chovat stejně, i když na soukromých se od nich očekává větší vstřícnost.

Řada soukromých vysokých škol svým studentům také nabízí možnost zahraničních studijních pobytů, a to buď v rámci programu Erasmus, nebo díky svým kontaktům s jinými světovými univerzitami. Takže i toto je stejné jako na veřejné vysoké škole. Tím hlavním rozdílem jsou tady totiž poplatky za studium.

Běžně se neplatí

Na veřejné vysoké škole se studuje zadarmo. Student si tu musí akorát uhradit to, co ke studiu potřebuje – koupit si skripta, zaplatit jídlo v menze, zaplatit kolej a tak podobně (což ovšem na soukromé musí také). Například na největší, Karlově univerzitě, je vše bez poplatků, hradí se jen delší studium.

Pro lepší srozumitelnost – pokud si student vybere pětiletý studijní obor, může na něj docházet zdarma nanejvýš šest let (tedy vždy o rok víc). Pak už si studium musí platit – poplatky se přitom hradí za každých šest měsíců studia a liší se dle jednotlivých oborů, pohybují se ale od 13 000 korun do 31 000 korun. Je tu možné zažádat o snížení poplatků nebo o stipendium, které se ostatně uděluje i během klasického studia, pokud dotyčný splní požadavky vysoké školy.

Školné je desítky tisíc

U soukromých škol je tomu jinak. Podívejme se na konkrétní příklady nejznámějších českých soukromých vysokých škol.

  • Vysoká škola finanční a správní, která má studijní střediska ve třech městech republiky, požaduje za jeden akademický rok 51 000 Kč, studium v angličtině pak stojí 68 000 Kč. Škola nabízí stipendia, ale jejich výši neuvádí, záleží vždy na rozhodnutí rektora.
  • Na Unicorn College se za rok platí od 40 000 Kč až po 86 000 Kč, za anglické studium je to pak 63 000 až 132 000 Kč ročně. Tady je možné získat slevu 3 000 Kč, případně prospěchové či ubytovací stipendium – a 33 nejlepších studentů nemusí platit školné vůbec.
  • Vysoká škola ekonomie a managementu chce za každý rok 20 000 až 70 000 korun, přičemž nejnižší částka je jen v kombinaci se stipendiem. Pokud tu člověk studuje dva obory naráz, platí za jeden 50 000 Kč, za druhý polovinu (u magisterského studia se platí 50 000+40 000 Kč). Stipendium na VŠEM se udílí při splnění podmínek od 60 do 100 % výše školného, je tu i ubytovací a sociální stipendium.
  • A nakonec třeba Metropolitní univerzita – ta od studentů požaduje 55 000 korun za rok, případně dvakrát 29 000 korun (to když chce student školné rozložit na dvě splátky). Kdo tu studuje zároveň i druhý obor, platí za něj v prvním roce 5 000, ve druhém 10 000 a ve třetím 15 000 korun. Stipendium zde lze získat na ubytování, sociální nebo se udílí pohybově znevýhodněným studentům.

Výčet všech soukromých vysokých škol by byl velmi dlouhý, ale školné i stipendijní podmínky jsou na všech velmi podobné, proto není nutné dále je popisovat – vše potřebné navíc uvádějí na svých webových stránkách.

Risk a nedůvěra

Kdo má dost peněz nebo si myslí, že si na školné zvládne vydělat při studiu, pro toho je soukromá škola dobrou alternativou vedle veřejné VŠ. Má to ovšem své nevýhody. Tou první je značná nedůvěra části české veřejnosti k absolventům soukromých vysokých škol. Leckdo má pocit, že si studenti vlastně předplácejí titul a dostane ho pak každý, i když tak to samozřejmě není.

Druhou nevýhodou studia na soukromé škole je možnost, že ji nedostudujete. Ne z vlastní vůle, ale kvůli problémům školy. Odebírání akreditací tu není nic neobvyklého a stávající studenti pak řeší, jak dostudují.

Příkladem může být soukromá Univerzita Jana Amose Komenského (UJAK), které akreditační komise loni odmítla prodloužit akreditaci oboru speciální pedagogika, protože vzdělávání prý nebylo dostatečně kvalitní, a přestože studentům chyběla dostatečná praxe, škola je nechala složit státnice.

Stejně tak komise škole vyčítala i fakt, že je mezi pedagogy příliš mnoho externistů a UJAK tak nemůže zaručit dostatečně kvalitní výuku. Přes 700 studentů najednou nevědělo, jak a kde dostudují. A podobné potíže škola řešila už i v roce 2011.

Krach školy

Na rozdíl od veřejných vysokých škol se také může stát, že soukromá škola se dostane do takových finančních problémů, že nakonec zkrachuje. Přihodilo se to například Literární akademii, která chtěla vychovávat nové spisovatele, scénáristy, případně publicisty. Loni se ale při auditu zjistilo, že soukromá vysoká škola, která měla vlastníky v Německu, má dluhy v řádu milionů korun a navíc za pedagogy neplatila zdravotní ani sociální pojištění.

Zájemci o koupi školy po tomto zjištění couvli a Literární akademie nakonec zkrachovala – asi 100 studentů ji nestihlo dokončit a zbyly jim akorát oči pro pláč.

Další článek


 

celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Souhlasím s tím, že u některých VŠ je to risk, proto...
Ina
27. 8. 2016, 13:27

Další články

Tipy: Co můžete udělat pro vyšší pracovní výkon

Tipy: Co můžete udělat pro vyšší pracovní výkon

Nastavte správně svůj pracovní výkon. Přinášíme pár tipů.

Před 9 hodinami  |  Štarková Petra

4 z 10 Čechů se chystá na lyže, podceňují cestovní pojištění

4 z 10 Čechů se chystá na lyže, podceňují cestovní pojištění

Před 12 hodinami  |  Pospíšil Aleš
Třetina hospod zvolila nevhodnou EET pokladnu, budou ji muset vyměnit

Třetina hospod zvolila nevhodnou EET pokladnu, budou ji muset vyměnit

Před 14 hodinami  |  Pospíšil Aleš  |  2
Uplatnění školkovného v praktických příkladech

Uplatnění školkovného v praktických příkladech

Za rok 2016 je možné uplatnit daňovou slevu až 9 900 Kč na každé dítě.

Před 19 hodinami  |  Gola Petr  |  2

Pět tipů: Co můžete udělat pro svůj osobní rozvoj

Pět tipů: Co můžete udělat pro svůj osobní rozvoj

Dosáhli jste ve svém životě určité úrovně a přemýšlíte, co a jak dál?

Včera  |  Štarková Petra  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Finanční tipy | Zajímavosti

Co dělat, když máte 5 minut a chytrý telefon

Čas jsou peníze. Skutečně ale využíváte čas efektivně? více