Ekonom Friedrich Schneider z univerzity v Linzi uvedl pro deník Frankfurter Allgemeinen Zeitung, že díky celosvětové hospodářské krizi poroste počet lidí pracujících na černo. Lidé pracující bez řádné pracovní smlouvy neplatí daně a neodvádějí pojistné, čímž připravují státní pokladnu o nemalé peníze. Většina evropských zemí hodnotí nelegální zaměstnávání jako trestný čin. Právě v době recese roste podle Schneidera motivace lidí přivydělat si prací na černo a „ušetřit“ tak na daních a ostatních odvodech. Poroste počet pracujících na černo i v České republice?
Účet šedé ekonomiky může tvořit až čtvrtinu HDP
Podle Schneiderových propočtů vzroste německý účet šedé ekonomiky v letošním roce téměř na 352 miliard eur, což by byla více než sedmina oficiálního hrubého domácího produktu. Při růstu počtu nezaměstnaných o půl až jeden milion lidí vzroste podle Schneiderových propočtů účet šedé ekonomiky o 8 až 12 miliard eur. S šedou ekonomikou, do které je zařazována i práce na černo, bojují i ostatní evropské země. Hůře jsou na tom země na jihu Evropy, kde připadá na šedou ekonomiku pětina až čtvrtina hrubého domácího produktu. Ve Švýcarsku a Rakousku je šedá ekonomika vyčíslena na méně než desetinu hrubého domácího produktu.
Šedá ekonomika v České republice
Zjistit alespoň přibližnou částku, na kterou se v letošním roce vyšplhá účet šedé ekonomiky v České republice, je nelehké. Vezmeme-li v úvahu, že v roce 2003 uváděl tehdejší premiér Vladimír Špidla odhad účtu šedé ekonomiky okolo jedné čtvrtiny HDP, řadí se Česká republika tímto výsledkem k jihoevropským zemím. V roce 2003 přišel stát díky šedé ekonomice odhadem o 200 miliard korun. V této částce je zahrnuta i práce na černo. V roce 2007 bylo v České republice zaměstnáno bez pracovní smlouvy odhadem 200 až 250 tisíc lidí. Na černo u nás pracují jak cizinci, kteří nemají příslušná povolení, tak i domácí občané. Mezi obory s vyšším výskytem nelegálně zaměstnávaných pracovníků se zařazují stavebnictví, potravinářství a oblast nejrůznějších služeb. S příchodem recese a nižší nabídkou práce pro domácí pracovníky lze v letošním roce očekávat pokles počtu cizinců, kteří u nás seženou práci na černo. O budoucím vývoji zájmu českých pracovníků o práci na černo lze jen spekulovat.
Co si představit pod prací na černo?
Pod prací na černo si lze představit všechny činnosti, které jsou vykonávány bez řádné pracovní či jiné smlouvy a odměna za odvedenou práci je vyplácena tzv. na ruku (bez jakéhokoliv zdanění a odvodu sociálního a zdravotního pojištění). Za tento způsob „výpomoci“ hrozí firmě i pracovníkům postih (jedná se o přestupek). Výši možného úniku si můžeme vyčíslit na příkladě. Podnikatel, který vyplácí odměnu za práci přibližně 15 000 korun na ruku, „ušetří“ za měsíc necelých 6 400 korun (sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem). Pracovník ušetří na dani a pojistném necelých 3 800 korun. Pokud by chtěl podnikatel poskytnout odměnu 15 000 korun čistého standardní cestou, vydá na jednoho zaměstnance více než 25 000 korun.
Finanční postih za nelegální práci:
- Osobě, která vykonává nelegální práci, hrozí pokuta až do výše 10 000 korun, případně úhrada některých doplatků, které měl odvést zaměstnavatel.
- Firmám, které nelegálně zaměstnávají pracovníky, hrozí postih do výše pěti milionů korun.
Na černo nepracují jen cizinci
Na území České republiky pracuje nelegálně odhadem několik desítek tisíc cizinců. Tito lidé nemají ve většině případů pracovní povolení. Jedinou možností, jak získat finanční prostředky, je nelegální zaměstnání. Díky nepříznivému vývoji české ekonomiky klesá počet nelegálně zaměstnaných cizinců. Část pracujících bez pracovní smlouvy tvoří i lidé, kteří jsou vedeni v evidenci úřadů práce a na černo pracují (pozn.: nezaměstnaní si mohou legálně přivydělat maximálně do poloviny minimální mzdy – v současné době tedy maximálně čtyři tisíce korun měsíčně). Podpora ve výši několika tisíc korun spolu s několikatisícovým přivýdělkem nemotivuje „nezaměstnané“ k nástupu do práce. Ve většině případů převyšuje součet vyplácené podpory a „přivýdělku“ plat nabízený zaměstnavateli. Obdobná situace je i u lidí, kteří upřednostňují pobírání nejrůznějších sociálních dávek a občasné přivýdělky před nástupem do trvalého pracovního poměru. Podle odhadu z roku 2007 dávalo přednost životu na dávkách před prací až 80 tisíc lidí.
Někteří lidé se mohli setkat i se situací, kdy zaměstnavatel uvádí v pracovní smlouvě minimální mzdu a zbytek vyplácí v hotovosti na ruku (neoficiálně). V těchto případech se nejedná o nelegální zaměstnávání, ale o daňový podvod.
K úplnému vymýcení pracovníků, kteří příjmy nezdaňují a neodvádějí sociální a zdravotní pojištění, zcela určitě nikdy nedojde. I když se stát bude snažit prostřednictvím různých opatření vytlačit tyto pracovní síly z trhu, vždy se najdou jedinci, kteří podstoupí všechna rizika a upřednostní práci na černo. Vedle oficiální ekonomiky tedy bude i nadále existovat ekonomika šedá.