Stavební spořitelny pocítily v loňském roce snahy vlády o snížení atraktivity stavebního spoření. Objem nových úvěrů klesl o 17,5 % na 48 miliard korun a snížil se i počet nově uzavřených smluv – 685 tis. proti 906 tis. v roce 2010.
Ministerstvo financí totiž podle vyjádření svých představitelů nevidí důvod, proč dále zvýhodňovat jeden finanční produkt oproti jiným, obzvlášť v situaci, kdy zdaleka ne všechny peněžní prostředky naspořené ve stavebních spořitelnách jsou využity pro svůj původní účel – pro financování bydlení. Státní podpora byla proto snížena na maximálně 2000 korun ročně. V dalších letech se navíc počítá s jejím omezením pouze na financování vlastního bydlení. Jeden z nejoblíbenějších způsobů ukládání soukromých úspor v České republice se tím stává méně zajímavým.
Kde spoříme nyní?
Logicky se nabízí otázka, kam se drobní střadatelé od stavebního spoření přesunuli. Část soukromých úspor se zaměřila na novinku uplynulého roku – státní dluhopisy pro občany, zbytek skončil tradičně na bankovních účtech. Peníze v bance se zdají být uložené naprosto bezpečně a za normálních podmínek tomu tak skutečně je.
Banka působí zvenčí jako nedobytný trezor, navíc vklady u ní jsou pojištěny Fondem pojištění vkladů. Nicméně toto pojištění platí pouze do výše asi 2,5 mil. Kč (ekvivalent 100 tis. EUR). Vývoj na finančních trzích v posledních třech letech ukazuje, že padnout může libovolně velká finanční instituce. Je tedy třeba zvažovat rizika, která s sebou přináší uložení úspor u jakéhokoliv subjektu.
Pro konzervativně smýšlejícího člověka se jako alternativa stavebního spoření nabízejí nejrůznější typy bankovních vkladů (běžný účet, termínovaný vklad apod.) nebo o něco lépe úročené státní dluhopisy, které jsou nejsnáze dostupné přes podílové fondy. Jaká je pravděpodobnost úpadku některé z komerčních bank v porovnání s českým státem, jenž patří z pohledu relativní výše veřejného zadlužení mezi evropské premianty, na to už si musí odpovědět každý sám.
V horizontu delším než jeden či dva roky je ovšem nezbytné v rozumné míře zapojit do portfolia také rizikovější aktiva, jako jsou např. akcie či na ně zaměřené podílové fondy, které mají vyšší potenciál zhodnocení. Jinak hrozí, že část úspor znehodnotí inflace.
Autor pracuje ve společnosti Conseq Investment Management.