FinExpert.e15.cz

Téma: Penzijní reforma (nejen) v Česku

Penzijní reforma se dnes a denně skloňuje ve všech pádech. Její potřeba je přetřásána médii a zcela samozřejmě zaměstnává také politiky.

Kapitoly článku

Jde politickým stranám o občana nebo jen o slova?
Přehled penzijních systémů v Evropě

Rakousko


Penzijní systém u našich jižních sousedů je snad nejžárnějším příkladem tzv. bismarkovského modelu: je založen na veřejných výdajích a ostatní pilíře jsou velmi nevyvinuté (do druhého pilíře je zapojeno pouze 300.000 lidí, třetí pilíř je teprve ve fázi zrodu). Pro Rakousko to představuje velké riziko. V roce 2030 bude důchodový věk pro muže i ženy 65 let s možností odchodu v pozdějším věku. Současná možnost odchodu do předčasného důchodu bude postupně zrušena. Výše odvodů z hrubého příjmu je 22,8 % (zaměstnavatel 12,55 %, zaměstnanec 10,25 %). Výdaje z veřejných rozpočtů jsou v současnosti na úrovni 14,5 % HDP, v roce 2030 mají být 17,2 % HDP, v roce 2050 se sníží na 16,5 % HDP. Čistý náhradový poměr se do roku 2030 sníží ze stávajících 88,3 % na 79,4 %. Na úrovni lehce pod 80 % by měl čistý náhradový poměr setrvat až do roku 2050. Rakušané jsou zvyklí na vysoké zatížení veřejných rozpočtů, takže ani v budoucnu zřejmě nějaké velké změny nenastanou.

Itálie


V letech 1995 a 2004 proběhla v Itálii penzijní reforma. Došlo především k podstatné změně v prvním pilíři, kdy se původní dávkově definované důchody změnily na příspěvkově definované. Italové přikročili k poměrně razantnímu zvýšení důchodového věku a otevřeli možnost druhého a třetího pilíře (nutno dodat, že dosud nepředstavují oba pilíře zásadní oporu pro budoucí výdaje – společně nepřesahují aktiva fondů hodnotu 4 % HDP). Především druhý pilíř bude mít v systému výrazně rostoucí váhu. Předčasný důchod bude zachován pro náročná povolání (např. u horníků). Důchodový věk bude u mužů 65 let a u žen 60 let. Odchod v pozdějším věku bude umožněn. Výše odvodů z hrubého příjmu je 32,07 % (zaměstnavatel 23,18 %, zaměstnanec 8,89 %). Výdaje z veřejných rozpočtů se z dnešních 13,8 % HPD zvýší v roce 2030 na 15,7 %, ale v roce 2050 se vrátí téměř k dnešní úrovni (na 14,1 % HDP). Čistý náhradový poměr se oproti dnešnímu stavu 88,9 % postupně zvýší až na 94,2 % (z toho 19,5 % bude činit příspěvek druhého pilíře).

Belgie


Penzijní systém je charakteristický soustavou různých schémat. Ovšem první pilíř představuje základ. Belgičané mají zaručen minimální důchod po odpracování 30 let a plný důchod po odpracování 45 let. Druhý pilíř je poměrně dobře rozvinut (hodnota aktiv v něm uložených je téměř 20 % HDP) a využívá ho 35 % Belgičanů. Velmi dobře si vede třetí pilíř, který využívá 70 % Belgičanů (hodnota aktiv v něm uložených je bezmála 25 % HDP). Důchodový věk bude 65 let pro ženy i muže. Pozdější odchod do důchodu nebude podporován. Výše odvodů z hrubého příjmu je 37,94 % (zaměstnavatel 24,87 %, zaměstnanec 13,07 %). Výdaje z veřejných rozpočtů v budoucnu nepřekročí 13,3 % HDP (dnes činí 10 % HDP). Čistý náhradový poměr plného důchodu se z dnešních 66,1 % zvýší na 77,2 % v roce 2030 (později se předpokládá mírné snížení na 76,3 % v roce 2050).

Španělsko


Španělský systém je založen převážně na PAYG, což představuje vysoké riziko. Dříve totiž byla v této zemi vysoká porodnost, která zajišťovala ufinancovatelnost systému. V 80. letech došlo k výraznému poklesu porodnosti. Druhý pilíř byl zaveden teprve nedávno (v roce 2003) a dosud není příliš rozvinut. Třetí pilíř má poněkud delší historii, ale ani on není dostatečně silný. Ve druhém a třetím pilíři je zapojeno pouze kolem 6 milionů Španělů. Aktiva druhého a třetího pilíře jsou v současnosti kolem 15 % HDP. Španělé jsou zvyklí na vysoký náhradový poměr. Důchodový věk bude 65 let s možností odchodu do předčasného důchodu od 61 let (ovšem za podmínky předchozího placení příspěvků po dobu nejméně 30 let). Pozdější odchod do důchodu bude umožněn a dokonce podporován. Výše odvodů z hrubého příjmu představuje 28,3 % (zaměstnavatel 23,6 %, zaměstnanec 4,7 %). Do budoucna čeká Španělsko obrovský tlak na veřejné finance. Z dnešních 9,4 % HDP se úhrady bez reforem vyšplhají až na 17,3 % HDP v roce 2050 (v roce 2030 12,6 %). Čistý náhradový poměr se z dnešních 95,4 % sníží na 89,3 %. Pravděpodobně dojde v budoucnu k zásadní penzijní reformě.

Německo


Naši západní sousedé zavedli svůj systém v roce 1957 a od té doby ho postupně parametricky upravují. K větším změnám došlo mezi lety 1989 – 2001. Základ penzijního systému činí samozřejmě první pilíř, ale podporovány a rozvinuty jsou i druhý a třetí pilíř. Už v roce 1999 představovaly příjmy z druhého pilíře 6 % hodnoty důchodů a toto číslo postupně poroste až na 12,8 % v roce 2050. Třetí pilíř využívá jen menšina Němců. Standardní důchodový věk je 65 let s možností odchodu do předčasného důchodu (63 let za podmínky placení pojištění 35 let, resp. 60 let za podmínky placení pojištění 15 let a dlouhodobé nezaměstnanosti). Pozdější odchod do důchodu je umožněn a je běžný. Plán německé vlády počítá s postupným zvyšováním důchodového věku na 67 let. Výše odvodů z hrubých příjmů byla dříve poměrně nízká, ale od roku 2001 se průběžně zvyšuje. V roce 2001 byla 19,1 % (zaměstnavatel i zaměstnanec platili 9,55 %), v roce 2030 ale bude už 26 % (11 % zaměstnavatel, 11 % zaměstnanec, 4 % příspěvek zaměstnance do druhého pilíře). Dále se příspěvky zvyšovat nebudou. Přesto se zvýší výdaje z veřejných rozpočtů z dnešních 11,8 % na 14,9 % v roce 2050. Čistý náhradový poměr bude Němcům postupně narůstat ze 76,1 % v roce 2001 na 83,6 % v roce 2050.

Portugalsko


Systém je podobný jako ve Španělsku, tedy založen na PAYG. Druhý pilíř se poměrně dobře rozvíjí. Už v roce 2000 bylo v aktivech druhého pilíře uloženo bezmála 12 % HDP a toto číslo solidním tempem narůstá. Třetí pilíř je využíván pouze sporadicky. Důchodový věk v Portugalsku je stanoven na 65 let, ale s možností velkorysých odchodů do předčasného důchodu. Nezaměstnaní mohou odejít už v 60 letech, v 55 letech mohou odejít všichni, kteří mají odpracováno alespoň 30 let (za jistých okolností lze odejít do důchodu dokonce už v 50 letech). Na druhou stranu je v Portugalsku umožněn i pozdější odchod do důchodu. Za tuto benevolentní důchodovou politiku Portugalci hodně platí, ale jsou na to zvyklí. Odvod z hrubých mezd činí 34,75 % (11 % platí zaměstnavatelé, 23,75 % zaměstnanci). Výdaje z veřejných rozpočtů jsou relativně nízké, pokud vezmeme v úvahu, že se jedná o klasický PAYG. V současnosti činí 9,8 % HDP a v roce 2050 se počítá s úhradami ve výši 13,2 % HDP. Čistý náhradový poměr je 88,7 %, v roce 2030 má být 90,1 % a v roce 2050 87,5 %.

Irsko


Irský systém nabízí z pohledu kontinentální Evropy poněkud méně sociálních jistot (stejně jako například britský). Je založen na individuální odpovědnosti, zaručená penze je nízká. Hlavním zdrojem příjmů jsou pro důchodce výnosy z druhého a třetího pilíře. Převážná většina fondů je zřizována zaměstnavateli. Do druhého a třetího pilíře je zapojeno pouze málo přes polovinu Irů. Existují tedy obrovské rozdíly mezi skutečnou výší penzí. Důchodový věk je v Irsku 65 let a pozdější odchod do důchodu není umožněn. Dřívější odchod do důchodu je možný za cenu snížené penze. Odvod z hrubých mezd se liší podle toho, zda a jak je zaměstnanec zapojen do druhého pilíře. Pohybuje se mezi 12,5 % – 16 % (zaměstnavatel přispívá 8,5 – 12 %, zaměstnanec 4 %). Do třetího pilíře přispívají formou spoření pouze zaměstnanci. Výdaje z veřejných rozpočtů jsou velice nízké, v roce 2000 činily pouze 4,6 % HDP a v roce 2050 budou činit 9 % HDP. Průměrný čistý náhradový poměr činí 81,4 % a bude se pozvolna snižovat (v roce 2050 má být 79,4 %). Irský systém je z hlediska veřejných rozpočtů velmi levný, ale skrývá v sobě velká rizika v podobě chudoby některých důchodců. Především ženy s několika dětmi patří mezi ohrožené skupiny. Zaručený důchod se má v roce 2030 zvýšit na 34 % průměrné čisté mzdy, dnes je asi o dvě procenta nižší.

Spojené království


Britský systém je ukázkou fungujícího vícepilířového systému. V posledních třiceti letech prošel řadou změn. V rámci prvního pilíře mají Britové zaručen minimální příjem (je vyšší než státem garantovaný rovný důchod). V rámci druhého pilíře si zaměstnanci mohou vybrat z jednoho ze čtyř modelů spoření. Třetí pilíř je zcela dobrovolný. Do fondů ani do průběžného systému nepřispívají zaměstnanci s platem pod 394 liber (LEL). Naopak zaměstnanci s příjmem nad 2643 liber měsíčně (UEL) přispívají zvýšenou částkou. Je možné částečně se „odhlásit“ ze systému, což s sebou nese nižší odvodovou povinnost a nižší budoucí důchod. Předpokládá se, že ušetřené finanční prostředky budou investovány v rámci třetího pilíře nebo jiným způsobem. Celková aktiva uložená v rámci druhého a třetího pilíře přesahují 110 % HDP. Od roku 2020 bude důchodový věk pro obě pohlaví 65 let, dnes je 62 let pro muže a 60 let pro ženy. Pozdější odchod do důchodu je dnes limitován věkem 70 let, ale od roku 2010 bude zcela uvolněn. Předčasný důchod neexistuje. Odvod z hrubých mezd se liší podle typu poplatníka a podle toho, zda se odhlásil či nikoli. Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance 13,6 – 22,7 % hrubé mzdy, zaměstnanec odvádí 12,1 – 15,2 %. Přibližně jedna třetina odvodů směřuje do druhého případně třetího pilíře. Britský model je extrémně šetrný k veřejným rozpočtům. V roce 2000 činily nároky 5,5 % HDP, ale v roce 2050 budou činit pouze 4,4 % HDP. Čistý náhradový poměr se pohybuje kolem 80 % a bude se postupně snižovat k 75 %.

Dánsko


Dánský systém je zajímavý hned z několika důvodů. Jejich první pilíř je financován z daní, takže není napojen na hrubé mzdy. Důchod z prvního pilíře je rovná dávka vypočítaná jako poměr z průměrné čisté mzdy v podnikatelské sféře. Druhý a třetí pilíř nyní využívá 80 % zaměstnanců a jejich význam prudce narůstá. V současnosti mají aktiva v důchodových fondech hodnotu téměř 100 % HDP. Příspěvky z mezd se platí, jak už bylo řečeno, pouze do druhého pilíře a představují 12 % hrubé mzdy u zaměstnanců ve veřejné sféře a 15 % hrubé mzdy u zaměstnanců v soukromé sféře (2/3 přispívá zaměstnavatel a 1/3 zaměstnanec). Důchodový věk je 65 let (další zvláštností dánské reformy je snížení důchodového věku, před rokem 2004 činil 67 let) s možností dřívějšího i pozdějšího odchodu do důchodu (za cenu snížení nebo zvýšení příspěvku). Veřejné výdaje představují dnes 10,5 % HDP, v roce 2030 budou 14,5 % HDP, v roce 2050 se sníží na 13,3 % HDP. Čistý náhradový poměr se zvýší z dnešních 68,4 % na 82,6 % v roce 2050. Přitom prudce naroste význam soukromých úspor. Dnes je hodnota penzí vyplácených z prvního pilíře 92 % hodnoty celkových penzí, ale už v roce 2030 bude hodnota penzí z prvního pilíře pouze 56 % a v roce 2050 už jen 48 %.

Finsko


Finové měli od roku 1937 plně fondový systém, který byl později (v letech 1956 a 1962) zcela modifikován na první pilíř. V rámci prvního pilíře je vyplácena dávkově a současně i příspěvkově definovaná penze. Všechny parametry jsou odlišné podle toho, který ze dvou základních plánů si zaměstnanec vybere. Pokud je penze dávkově vyplácená, je důchodový věk univerzálně 65 let a penze je vyplácena ze státního rozpočtu. Pokud je penze příspěvkově definovaná, důchodový věk je v rozmezí 62 – 68 let (zaměstnanec je průběžně informován o výši případného důchodu a podle toho se může rozhodnout) a je vyplácen z odvodů z hrubých mezd. Drtivá většina Finů (95 %) využívá druhou možnost. První možnost nabízí obecně nižší důchod a je určena těm, kteří odvedli velmi malé nebo žádné příspěvky. V obou plánech je možný předčasný odchod do důchodu i pozdější odchod do důchodu. Odvod z hrubých mezd je ve veřejném sektoru 23,5 % (zaměstnavatel 19,1 %, zaměstnanec 4,4 %), v soukromém sektoru 21,1 % (zaměstnavatel 16,7 %, zaměstnanec 4,4 %). Druhý i třetí pilíř prakticky neexistují. Veřejné finance jsou dnes zatíženy výdaji ve výši 11,3 % HDP, v roce 2030 to bude 14,9 % a v roce 2050 15,9%. Čistý náhradový poměr je dnes 66,2 %, v roce 2030 bude 71,8 %, ale v roce 2050 se opět vrátí na 66,6 %. Finové budou donuceni k reformě, protože zavedení vícepilířového financování patří k závazkům zemí EU.

Švédsko


Švédský model bývá často ukazován jako příklad výborné koexistence PAYG a státem kontrolovaných fondů v rámci druhého pilíře. V rámci prvního pilíře se vyplácí tři složky. Za prvé je to garantovaná penze (základní dávka) pro každého, kdo žil ve Švédsku 40 let a je starší než 65 let. Tato složka je financována plně ze státního rozpočtu. Za druhé je to příspěvkově definovaná penze financovaná z hrubých mezd. Odvod z hrubých mezd je celkově ve výši 18,5 % (zaměstnavatel a zaměstnanec odvádí 9,25 %), přičemž k financování druhé složky prvního pilíře se používá 16 %. Zbývající 2,5 % hodnoty odvodů z hrubých mezd jsou převedeny do třetí složky prvního pilíře, kterou jsou soukromé virtuální účty. (Virtuální proto, že fakticky žádné úspory neexistují, je to pouze jakýsi přehled o tom, kolik by měl zaměstnanec už naspořeno, kdyby se opravdu spořilo. Ve skutečnosti je stejně financován průběžně jako každý jiný PAYG.) Druhý pilíř využívá 90 % zaměstnanců a úhrady do něj činí 2 – 5 % hrubé mzdy (úhrady provádí na základě kolektivní smlouvy zaměstnavatel). Jedná se většinou o zaměstnavatelské fondy. Třetí pilíř je podporován daňovými úlevami a je plně soukromý. Hodnota aktiv uložených v rámci druhého a třetího pilíře je dnes 65 % HDP. Důchodový věk je flexibilní od 61 let do 70 let (v rámci garantované penze je 65 let). Předčasné důchody neexistují, pozdější odchod do důchodu je umožněn. Veřejné finance jsou dnes zatíženy 9 % HDP a do budoucna se zatížení nijak výrazně nezvýší, když v roce 2030 dosáhne 11,4 % HDP a v roce 2050 10,7 % HDP. Čistý náhradový poměr se bude snižovat. Dnes je 74,6 %, v roce 2030 bude 68,9 % a v roce 2050 63,5 %. Zapojení do třetího pilíře je proto pro Švédy důležité. Švédský model je ve skutečnosti běžnou kombinací vícepilířového systému. Má jednu neopakovatelnou výhodu: extrémně příznivé demografické podmínky.

Francie


Francouzský systém je ve své podstatě bismarkovský. V rámci prvního pilíře funguje jak dávkově definovaná penze pro nízkopříjmové skupiny, tak příspěvkově definovaná penze. První část je financována ze státního rozpočtu, na druhou se přispívá formou odvodů z hrubých mezd ve výši 14,75 % (zaměstnavatel odvádí 8,2 %, zaměstnanec 6,55 %). Druhý a třetí pilíř mají ve Francii poměrně dlouhou historii. První fondy vznikly už v šedesátých letech minulého století. Reformy na přelomu tisíciletí vedly k tomu, že dnes si Francouzi mohou v rámci druhého pilíře vybrat ze dvou základních fondových plánů. Buďto investují do zaměstnavatelských fondů s tím, že větší část příspěvku vkládá zaměstnavatel, anebo investují do fondů pod veřejnou správou a kontrolou za cenu daňových odpočtů. Třetí pilíř je zcela soukromý. Dnes využívá fondů kolem 46 % Francouzů, což není příliš mnoho při tak dlouhé historii. Odvody do fondů jsou poměrně nízké a předpokládané výnosy rovněž. Důchodový věk je 60 let (dělníci pracující od svých 14 let mohou odejít do důchodu už v 56 letech) a pozdější odchod do důchodu je umožněn (ale omezen hranicí 65 let). Zatížení veřejných rozpočtů je dnes 12,1 % HDP, v roce 2030 bude 15,0 HDP a na této hranici by se mělo udržet. Francouzský systém se bude reformovat, takže výše čistého náhradového poměru je orientační. Dnes dosahuje 78,8 % a bez reforem by v roce 2030 klesl na 71,6 % a v roce 2050 až na 66,2 %. Jak již bylo řečeno, očekává se postupná důchodová reforma, ovšem vzhledem k relativně příznivé demografické situaci nebude nijak radikální. Pravděpodobně dojde k výraznějšímu oživení druhého a třetího pilíře.

Nizozemí


Holandský systém je stejně jako například belgický smíšený. První pilíř je dávkově definovaný a přístupný každému ve věku 65 let. Je financován ze státního rozpočtu. Výše penze z prvního pilíře představuje přibližně polovinu budoucího důchodu (46 %). Pro srovnání to znamená asi 70 % minimální mzdy. Hodnota daní určených na financování prvního pilíře je 17,9 % hrubých mezd (projektuje se postupné zvyšování na 18,25 %). Druhý pilíř je financován odvodem z hrubých mezd ve výši 17,95 % (zaměstnavatel 14,0 %, zaměstnanec 3,95 %). Celkově je výše odvodů 35,85 % hrubých mezd. Do druhého pilíře přispívá 91 % Holanďanů. Ve třetím pilíři je nejrozšířenější formou spoření penzijní připojištění. Celková hodnota aktiv uložených v rámci druhého a třetího pilíře je nejméně 140 % HDP. Důchodový věk je 65 let bez možnosti předčasných nebo pozdějších odchodů do důchodu. Zajímavé je, že v rámci druhého a třetího pilíře začínají Holanďané pobírat penzi v průměru už v 62 letech. Celkové zatížení veřejných rozpočtů je dnes 7,9 %, do roku 2030 ale bude již 13,1 %. Na této úrovni se zastaví. Čistý náhradový poměr se nezmění a zůstane na dnešních 89 %.

Lucembursko


Jedná se o jednoduchý bismarkovský penzijní systém. V rámci prvního pilíře odvádí z hrubých příjmů 8 % zaměstnavatelé, 8 % zaměstnanci a 8 % stát. Celkové příspěvky tedy dosahují 24 % hrubých příjmů. Vyplácené důchody se skládají z dávkově definované části, na kterou má nárok každý po odpracování 20 let, a příspěvkově definovaná část založená důsledně na skutečné výši odvedených příspěvků. Lucembursko má založen rezervní státní penzijní fond v hodnotě 150 % ročně vyplácených penzí. Ostatní pilíře mají zanedbatelný význam (hodnota penzí z prvního pilíře představuje 97 % příjmů penzistů). Existuje možnost zapojení se do druhého i třetího pilíře, ale občané Lucemburska ji nevyužívají. Celková hodnota aktiv uložených ve druhém a třetím pilíři dosahuje pouze jednotek HDP (v rámci třetího pilíře pouhých 0,6 % HDP). Důchodový věk je univerzálně 65 let, přičemž je umožněn předčasný důchod každému, kdo odpracoval 40 let (nejdříve ovšem v 57 letech). Důchodcům je umožněno pracovat na zkrácený úvazek s tím, že je jim přiměřeně krácen i důchod. Veřejné rozpočty přispívají na důchody 7,4 % HDP, v roce 2030 to bude 9,2 % HDP a v roce 2050 9,3 % HDP. Čistý náhradový poměr je a zůstane na úrovni 97,2 %.

Kypr


Původní „britský“ důchodový systém byl na Kypru v roce 1980 změněn na příspěvkově definovaný PAYG. Z pohledu většiny evropských systémů je značně zastaralý, ale potřebám Kypru zatím vyhovuje. Důchody jsou vypláceny všem ve věku nad 65 let (ženy narozené před rokem 1935 vstupují do důchodu v 63 letech). Systém garantuje minimální důchod financovaný ze státního rozpočtu (ten je dávkově definovaný). V současnosti existuje poměrně hodně důchodců, kteří dostávají pouze státem garantovanou dávku. Do systému se přispívá odvodem 16,6 % z hrubých mezd (zaměstnavatelé 6,3 %, zaměstnanci 6,3 %, stát 4,0 %). Ačkoliv se často uvádí, že druhý a třetí pilíř se na Kypru využívá málo, není tomu zcela tak. 43 % Kypřanů pravidelně spoří, i když z našeho pohledu se nejedná o příspěvek do druhého nebo třetího pilíře. Skutečně penzijně připojištění jsou většinou pouze zaměstnanci pracující ve veřejném sektoru. Veřejné rozpočty jsou dnes zatíženy 8,5 % HDP a do roku 2050 náklady postupně stoupnou na 12,9 % HDP. Čistý náhradový poměr představuje průměrně 60 %.

Malta


Maltský systém představuje velice zastaralý PAYG, který je ale nyní postupně modernizován. Důchody jsou vypláceny všem po dosažení 61 let (60 let u žen). Odpracováno přitom člověk musí mít nejméně 30 let. Malta patří mezi země s velkou propastí mezi výší důchodů u mužů a žen. Národní plán počítá s postupným zvyšováním odchodu do důchodu v 65 letech pro obě pohlaví a s přechodem k přísnějším parametrickým změnám (40 let placení odvodů). Do systému se přispívá odvodem z hrubých mezd ve výši 20 % (10 % zaměstnavatelé, 10 % zaměstnanci). Zatížení veřejných rozpočtů je nyní 7,4 % HDP a v roce 2050 bude činit 7,0 % HDP. Maltská reforma ovšem počítá s poměrně vysokými náklady, takže až do roku 2020 se bude zatížení veřejných rozpočtů zvyšovat (na 10,2 %), teprve poté začne klesat. Čistý náhradový poměr by se měl i do budoucna pohybovat na současných 88 % (na Maltě existují důchody s čistým náhradovým poměrem až 130 %, ale velmi mnoho důchodců, především důchodkyň, se musí spokojit s 50 %).

Řecko


Řecký systém je ukázkou nefungujícího a špatně nastaveného důchodového systému. Je nepřehledný s velkým počtem různých výjimek, které se průběžně do systému vkládaly posledních padesát let. Zejména čelí velkým finančním problémům. První pilíř je tvořen mnoha různými schématy. Uvádí se až 170 fondů s různou úrovní státní participace. Výsledná penze může být dávkově definovaná, příspěvkově definovaná, ale většinou jde o různě nastavenou kombinaci obou možností. Základem všech schémat je státem garantovaná dávka. Ta je neobvykle vysoká a největší fondy udávají, že až 70 % jejich pojištěnců dostává státem garantovaný minimální důchod financovaný skrze státní rozpočet. Druhá část prvního pilíře byla zavedena v roce 2000 a má virtuálně fondový charakter. Třetí část prvního pilíře je určena vesměs zaměstnancům ve veřejném sektoru a má charakter výsluhové dávky. Druhý a třetí pilíř není prakticky rozvinut, aktiva se počítají maximálně v několika procentech HDP. Důchodový věk je 65 let u mužů a 60 let u žen. Obecně se do systému přispívá odvodem z hrubých mezd ve výši 30 % (6,67 % zaměstnavatelé, 13,33 % zaměstnanci, 10,0 % stát). Zatížení veřejných rozpočtů je extrémní zejména s ohledem na budoucnost. Dnešních ufinancovatelných 12,6 % HDP se má zvýšit do roku 2050 až na 24,8 % HDP. Čistý náhradový poměr je nejvyšší v celé EU a dosahuje 118 %. Důchodový systém v Řecku není udržitelný.

Slovinsko


Slovinský systém prošel řadou dílčích reforem. Má společné rysy s hlavními představiteli bismrakovských systému (například s Rakouskem). První pilíř je založen na příspěvkově definované penzi financované příspěvkem z hrubých mezd ve výši 24,35 % (zaměstnavatel 8,85 %, zaměstnanec 15,5 %). Důchodový věk je v současnosti zvyšován u mužů na 65 let a u žen na 63 let (toho bude dosaženo v roce 2022). Nárok na důchod z prvního pilíře má každý po odpracování 40 let u mužů, resp. 38 let u žen a dosažení potřebného věku. Pokud člověk nesplní podmínky, nebo je jeho penze příliš nízká, je mu přiznána minimální penze financovaná skrze státní rozpočet. Druhý pilíř podléhá přísné státní kontrole a není proto pro soukromé investory příliš lákavý. Dosud se do něj zapojilo méně než 15 % Slovinců a celková aktiva nedosahují ani 2 % HDP. Třetí pilíř je na tom prakticky stejně. Zatížení veřejných rozpočtů je v současnosti 13,2 % HDP, v roce 2030 má být 19,7 % HDP a v roce 2050 18,1 % HDP. Čistý náhradový poměr je v současnosti 73,2 % a má se lehce snižovat. Pokud nedojde ke zlepšení druhého a třetího pilíře, mohl by čistý náhradový poměr v roce 2050 klesnout na 66 %.

Maďarsko


Stávající systém je výsledkem reformy z roku 1998. První pilíř nabízí dvě možnosti. První možnost je dávkově definovaný průběžný systém financovaný 31 % odvodem z hrubých mezd (zaměstnavatel 22,0 %, zaměstnanec 9,0 %). Od roku 2013 se bude dávka postupně mírně snižovat. Druhá možnost je fondový systém, nad kterým je ustanoven zákonný státní dozor. V tomto případě se odvádí 26,5 % hrubé mzdy (zaměstnavatel 19,5 %, zaměstnanec 7,0 %). Souběžně se zavedením druhé možnosti v rámci prvního pilíře byla otevřena i možnost vstoupit do druhého a třetího pilíře. Do druhého pilíře vstoupí zaměstnanci automaticky zvolením druhé možnosti prvního pilíře a na jejich účet bude každý měsíc připisováno 7,0 % hrubé mzdy. Třetí pilíř je otevřen všem bez ohledu na to, zda spoří v rámci druhého pilíře. Celkově je v Maďarsku zapojeno do druhého a třetího pilíře více než 80 % práceschopného obyvatelstva (asi 55 % Maďarů využilo možnosti přihlásit se do fondů v rámci prvního a druhé pilíře). Důchodový věk je 62 let univerzálně s možností pozdějších odchodů do důchodu. Předčasné důchody jsou umožněny obecně u fyzicky náročných zaměstnání, ale na základě vyjednávání Tripartity je možné stanovit i další profese, u kterých to bude umožněno. Jedná se většinou o 5leté zkrácení. Zatížení veřejných rozpočtů je 6,0 % HDP a v roce 2050 dosáhne 7,2 % HDP. V letech 2020 – 2035 však může dosáhnout až na 9,0 % HDP. Čistý náhradový poměr by neměl klesnout pod současných 60 %.

Polsko


Stávající systém Poláci aplikovali reformou v roce 1999. Všichni stávající penzisté ale budou dožívat v systému platném před reformou. Reformovaný systém se navíc nevztahuje na zemědělce, kteří budou také využívat předreformní systém. Pro všechny byla zrušena možnost předčasného důchodu. V rámci prvního pilíře je zaveden příspěvkově definovaný PAYG jako základ budoucích penzí. Druhou částí prvního pilíře je nově možnost část mzdy investovat do soukromých fondů, nad kterými bude státní dozor. Odvody z hrubých mezd jsou 19,52 % (zaměstnavatel 9,76 %, zaměstnanec 9,76 %). I v případě, že zaměstnanec využije možnosti přechodu k fondům, zůstává odvod ve stejné výši (pouze se přesměruje 7,3 % z 9,76 % hrazených zaměstnancem do fondu). Reforma počítala s tím, že budoucí penze budou složeny ze 60 % z příspěvku z první části (PAYG) a ze 40 % z výnosů fondů. Druhý a třetí pilíř Poláci nezačali příliš využívat. Hodnota druhé části prvního pilíře nyní roste tempem pouze 1,1 % HDP ročně, takže dnes nedosahuje ani 10 % HDP. V roce 2004 proto Poláci svoji reformu doplnili o další opatření. Zjednodušili přechod mezi fondy a zvýhodnili nepovinné investice do zcela soukromých fondů. Současná hodnota aktiv v rámci druhého a třetího pilíře není zcela jistá, ale odhaduje se na 6 – 7 % HDP. Zatížení veřejných rozpočtů je dnes v Polsku 10,8 % HDP, v roce 2030 by mělo být 9,6 % HDP a v roce 2050 9,7 % HDP. Čistý náhradový poměr by se měl pohybovat na úrovni 60 %.

Estonsko


Estonský systém byl zaveden v roce 1997. První pilíř se skládá ze dvou částí. První část tvoří státem zaručená minimální dávka a je financována skrze státní rozpočet. V současnosti představuje právě tato dávka největší část příjmů estonských důchodců (až 80 %). Druhá část prvního pilíře se začala uplatňovat až po roce 2002. Pro nově vstupující na pracovní trh je povinná, stávající zaměstnanci si ji mohou vybrat. Jedná se o čistě soukromé fondy. Pokud zaměstnanec zůstane v čistě PAYG systému, je odvod z hrubé mzdy ve výši 20 % hrazen zaměstnavatelem. Pokud přestoupí na fondový systém, bude činit celkový odvod z hrubé mzdy 22 % (16 % zaměstnavatel do PAYG, 2 % zaměstnanec do fondu, 4 % stát do fondu). Pro případ krachu fondů vytváří stát průběžně rezervní fond (nelze z něj ale kompenzovat investiční ztráty). Aktiva fondů činí v současnosti 5 % HDP, ale do roku 2050 se mají zvýšit na 63 % HDP. Druhý a třetí pilíř jsou sice využívány, ale příspěvky do nich zůstávají malé, takže celkově jejich aktiva nepřesahují 2 %. Důchodový věk je stanoven na 63 let univerzálně s možností odchodu do předčasného důchodu už v 60 letech. Pozdější odchody do důchodu nejsou limitovány. Zatížení veřejných rozpočtů je v současnosti 6,9 % a mělo by takové zůstat i nadále, respektive porostou v závislosti s nárůstem počtu důchodců. Estonci budou v budoucnu parametricky systém měnit (bude průběžně narůstat důchodový věk). Garantovaný čistý náhradový poměr je pouze 40 %. Zvýšení náhradového poměru je možné dosáhnout výhradně skrze výnosy z fondů a předpokládá se, že v roce 2030 bude příspěvek fondů činit dalších 40 %, takže skutečný čistý náhradový poměr by měl být 80 %.

Lotyšsko


Lotyši zavedli svůj nový důchodový systém už v roce 1995. Převzali švédský systém. V prvním pilíři je důchod příspěvkově definován s garantovaným minimem. Zvláštností je, že lotyšský systém nedává jistotu důchodu všem Lotyšům (v současnosti cca 85 %). Důchody budou vypláceny pouze těm, kteří do systému přispívali. Švédský model je nastaven obdobně, ale ve Švédsku nakonec zvolili výrazně sociálnější přístup. Lotyši budou mít možnost výnosy z virtuálního účtu při odchodu do důchodu získat jednorázově. V systému jsou nyní tři typy plátců. Všichni přispívají odvodem z hrubých příjmů ve výši 27,1 %. Ti, kteří vstoupili jako plátci do systému před rokem 2003, přispívají pouze do PAYG. Noví zaměstnanci od roku 2003 přispívají 25,1 % do PAYG a na virtuální účet a 2,0 % do fondů v rámci druhého pilíře. Zaměstnanci, kteří začnou pracovat v roce 2010, budou přispívat 17,1 % do PAYG a na virtuální účty a 10,0 % do fondů v rámci druhého pilíře. Fondový systém je tedy zaměřen na Lotyše narozené až po roku 1985, starší budou čerpat své důchody z parametricky upraveného nereformovaného PAYG. Důchodový věk je nyní univerzálně 62 let a bude průběžně narůstat. Předčasné důchody jsou umožněny za cenu vysokého krácení. Pozdější odchody do důchodu jsou umožněny. Zatížení veřejných rozpočtů je v současnosti 9,8 % HDP a projekce do budoucna nejsou jednotné. Většina propočtů předpokládá nárůst na 11,5 % HDP v roce 2050 s tím, že kolem roku 2030 může být zatížení až 13 % HDP. Čistý náhradový poměr je v novém systému propočítán na 68 % (z toho 52 % PAYG, 16 % fondy).

Litva


Litevský systém byl reformován v roce 1995. V prvním pilíři je část důchodu dávkově definován (státem garantovaná dávka) a část definována příspěvkově. Zemědělci a část OSVČ nejsou ze zákona důchodově pojištěni, ale mohou tak učinit. Do systému se přispívá odvodem z hrubých mezd ve výši 26 % (23,5 % zaměstnavatel, 2,5 % zaměstnanec). Nárok na důchod má každý, kdo odpracuje alespoň 30 let a dosáhne 62,5 let (muži), resp. 60 let (ženy). Důchodový věk bude postupně stoupat. Předčasný důchod byl zrušen (výjimku mohou dostat dlouhodobě nezaměstnaní lidé v předdůchodovém věku), pozdější odchod do důchodu je umožněn. Druhý pilíř byl zaveden až v roce 2004 formou částečného trvalého odhlášení se z prvního pilíře (možnosti využilo 54 % Litevců). Do fondů je pak směřováno 5,5 % odvodu a do PAYG 20,5 % odvodu. Třetí pilíř je využíván sporadicky, ale existuje. Zatížení veřejných rozpočtů je v současnosti 6,8 % HDP, v roce 2030 bude 8,3 % HDP a v roce 2050 10,4 % HDP. Čistý náhradový poměr je dnes 55 % a bude zachován i do budoucna. Litva má společně s Bulharskem a Rumunskem nejhorší demografické vyhlídky.

Slovensko


Slovenský důchodový systém byl v roce 2005 výrazně reformován. První pilíř tvoří příspěvkově definovaný PAYG, druhý pilíř fondy spravované soukromými institucemi. Zaměstnanci nastupující do zaměstnání nově od roku 2006 automaticky využívají oba pilíře. Starší zaměstnanci se mohli do roku 2006 rozhodnout, který systém budou využívat (měli na výběr starší systém nebo dvoupilířový systém). Do systému se přispívá odvodem z hrubých mezd ve výši 18 % (do PAYG 9 %, do fondů 9 %), a to tak, že zaměstnavatel odvádí 14 % a zaměstnanec 4 %. Vedle toho platí zaměstnanec  i zaměstnavatel každý 3 % z vyměřovacího základu pro potřeby invalidních důchodů. Celková výše odvodů k důchodovým účelů je tedy 24 %. Předčasný důchod je možný za cenu trvalého krácení důchodu ve výši 0,5 % za každý i započatý měsíc, který by pojištěnci zbýval k dovršení důchodového věku. Pozdější odchod do důchodu je umožněn. Důchodový věk je nyní stanoven na 62 let univerzálně, ale v budoucnu se bude zvyšovat. Třetí pilíř formou penzijního připojištění využívá hodně Slováků, i když jejich pravidelné příspěvky nejsou vysoké. Celkové zatížení je nyní 7,3 % HDP a do roku 2050 stoupne na 9,0 % HDP. Čistý náhradový poměr je dnes 63 %, v roce 2030 má být 62 %, v roce 2050 má být 64 %.

Rumunsko


Rumunský penzijní systém se reformoval dvakrát. Nejdříve mezi lety 1997 a 2001 došlo k podstatným parametrickým změnám, následně v roce 2001 ke skutečné penzijní reformě, která měla za cíl zavést klasický vícepilířový systém podobný holandskému nebo belgickému smíšenému sytému. Kvůli politickým průtahům k celkovému naplnění reformy nedošlo, takže dnes funguje pouze příspěvkově definovaný první pilíř, který tvoří příspěvkově definovaný PAYG. Druhý pilíř existuje teprve od ledna 2007. Zaměstnanci ve věku 35 – 45 let mají právo vybrat si mezi stávajícím příspěvkově definovaným PAYG a fondovým dvoupilířovým systémem. Mladší mají povinnost přestoupit do dvoupilířového systému. Státem je formou daňových úlev podporováno investování do třetího pilíře, čehož pravidelně využívá asi 1 milion Rumunů. Odvody jsou ve výši 31,5 % z hrubých mezd (22,0 % zaměstnavatel, 9,5 % zaměstnanec). Cílový stav (v roce 2015) počítá s tím, že z 9,5 % placených zaměstnancem bude 6,0 % převedeno do fondů v rámci druhého pilíře. Standardní důchodový věk je 65 let (muži), resp. 60 let (ženy) s možností odchodu do předčasného důchodu, pokud poplatník přispíval do systému alespoň 35 let, resp. 30 let. Důchodový věk u žen bude zvýšen do roku 2014 na 65 let. Současné zatížení veřejných rozpočtů představuje 6,2 % HDP a předpokládá se postupný nárůst až na úroveň přes 10,0 % HDP v roce 2050.

Bulharsko


V Bulharsku se moderní na soukromých fondech založený penzijní systém zavedl takříkajíc sám od sebe. Teprve mezi lety 1999 – 2003 se mu podřídil i stát. Nejdříve došlo v letech 1994 – 1995 k rozvoji fondů, z nichž 24 dnes tvoří páteř druhého (9) a třetího (15) pilíře bulharského důchodového systému. Již před reformou bylo téměř 60 % pracujících Bulharů zapojeno do spoření formou fondů. V rámci prvního pilíře mají nárok na dávkově definovanou penzi všichni Bulhaři. Druhý pilíř poskytuje příspěvkově definovanou penzi těm, kteří spoří na individuální účet. Povinně tak musí dělat všichni narození po roce 1959, starší se mohou přihlásit dobrovolně. Příspěvek do důchodových fondů je 23 % hrubých mezd (zaměstnavatel 14,95 %, zaměstnanec 8,05 %), z toho do fondů směřuje zhruba 1/5 (u dříve narozených je to méně). Důchodový věk je definován jinak, než je obvyklé. Základní věk je u mužů 63 let a u žen 58,5 let. Aby člověk ale reálně dosáhl na svůj důchodový věk, musí získat ještě 100 bodů, které zohledňují délku pojištění. Pokud člověk nedosáhne na stanovený počet bodů, je mu penze poměrně krácena. Pozdější odchod do důchodu je umožněn. Muži tak dosáhnou na plnou penzi ve věku v 65 letech, ženy v 60 letech (těm stačí 94 bodů, protože automaticky dostávají 6 bodů za mateřství). Celkové zatížení veřejných rozpočtů v současné době dosahuje 9,0 % HDP, v roce 2030 to bude 10,5 % HDP a v roce 2050 11,5 % HDP. Čistý náhradový poměr nepřesáhne 75 % a nebude nižší než 47,5 %. Vyšší důchod si člověk může naspořit v rámci třetího pilíře.

Předchozí kapitola Další článek
 
celkem 33 komentářů

Poslední komentáře

Re:důchod ve Francii
Jan Zapletal
28. 5. 2007, 08:58
důchod ve Francii
slunicko.len
27. 5. 2007, 16:45
Re:predcasny dochodok na slovensku neexistuje?
Jan Zapletal
25. 5. 2007, 07:51
Re:predcasny dochodok na slovensku neexistuje?
awake
25. 5. 2007, 07:02
Re:predcasny dochodok na slovensku neexistuje?
Dalibor Z. Chvátal
24. 5. 2007, 14:07

Další články

Srovnání: Ceny bytů letem světem

Srovnání: Ceny bytů letem světem

Včera  |  Rybová Romana  |  1
Pět tipů: co můžete udělat pro vyšší pracovní výkon

Pět tipů: co můžete udělat pro vyšší pracovní výkon

Nastavte správně svůj pracovní výkon. Přinášíme pár tipů.

Včera  |  Štarková Petra

mBank mění sazebník: Jiná pravidla hry pro výběry zdarma

mBank mění sazebník: Jiná pravidla hry pro výběry zdarma

mBank připravila od září několik větších i menších změn.

1.  7.  2016  |  Ondráčková Kamila  |  64

Kreditka Style od „Raiffky“ je v létě s bonusem 1 500 Kč

Kreditka Style od „Raiffky“ je v létě s bonusem 1 500 Kč

Včera  |  Pospíšil Aleš
Hrubá vs. čistá mzda: Jak velké jsou rozdíly a proč?

Hrubá vs. čistá mzda: Jak velké jsou rozdíly a proč?

Hrubá mzda je základním údajem pro výpočet té čisté.

Včera  |  Gola Petr

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Z dlouhé chvíle... Zkoukněte, na čem můžete ušetřit

Z dlouhé chvíle... Zkoukněte, na čem můžete ušetřit

Se smartphonem v kapse můžete ušetřit prakticky na všem. více

EuroEUREUR27.025 Kč0.019 %
Americký dolarUSDUSD24.573 Kč-0.114 %
Britská libraGBPGBP32.291 Kč0.006 %
Japonský jenJPYJPY23.565 Kč1.697 %
Chorvatská kunaHRKHRK3.611 Kč0.028 %
více...
PX889.290-0.35 %
CETV57.8003.68 %
ČEZ461.000-0.86 %
Erste Bank646.5001.32 %
Fortuna88.700-0.89 %
více...
Meziroční změna HDP4,50%3Q / 15
Míra nezaměstnanosti6,40%k 1. 1. 16
Meziroční inflace0,60%k 1. 1. 16
Průměrná hrubá mzda26 072 Kč3Q / 15
Meziroční růst průmyslu-1,70%k 1. 12. 15
více