FinExpert.e15.cz

Stravné versus stravenka při služební cestě

Ve kterých případech zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci stravné a současně poskytuje i stravenku?

Mnoho zaměstnavatelů často řeší otázku, zda má zaměstnanec v průběhu jednoho pracovního dne, kdy byl část pracovní směny v místě výkonu své práce (dle pracovní smlouvy) a druhou část pracovní směny byl vyslán na pracovní cestu, nárok jak na stravenku, tak na stravné.  

Jak to vidí zákon

V zákoníku práce je uvedeno, že zaměstnavatel je povinen umožnit svým zaměstnancům ve všech směnách stravování, ale současně je zde uvedeno, že tuto povinnost nemá vůči těm zaměstnancům, kteří byli vysláni na služební (pracovní) cestu. Ovšem samotný příspěvek zaměstnavatele na stravování svých zaměstnanců je dobrovolným plněním ze strany zaměstnavatele vůči zaměstnancům – tedy na tento příspěvek (tzn. i na stravenku) není právní nárok.
 
Pokud zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům stravenku, poskytuje ji obvykle v tom případě, že ji může daňově uplatnit jako svůj náklad (výdaj).
 
Zaměstnavatelé, kteří se rozhodnou poskytovat svým zaměstnancům stravenku (či obecně příspěvek na stravování), mají dle zákona o daních z příjmů možnost tento příspěvek uplatnit jako daňově uznatelný náklad (výdaj) až do výše 55 % ceny jednoho jídla s omezením uvedeným v tomto zákoně (maximálně 70 % stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin).
 
Podmínkou je ovšem současné splnění následujících podmínek uvedených v zákoně:
  • zaměstnanec byl přítomen v práci během stanovené pracovní směny alespoň 3 hodiny
  • zaměstnanci nevznikl v průběhu směny nárok na stravné dle § 176 zákoníku práce.
Na stravné při služební (pracovní) cestě má zaměstnanec nárok, a to za splnění podmínek uvedených v zákoníku práce – tedy na stravné je právní nárok. Tento zákonný nárok na stravné nelze ze strany zaměstnavatele nahradit poskytnutím příspěvku na závodní stravování nebo poskytnutím stravenky.
 

A teď na příkladě

Zaměstnavatel, který svým zaměstnancům poskytuje stravenku vždy, pokud tato je daňově uznatelným nákladem (výdajem), určil rozvrhem pracovních směn zaměstnanci pracovní dobu od 6.00 hodin do 14.30 hodin. Zaměstnanec v průběhu jedné pracovní směny pracoval na svém pracovišti a byl také vyslán na pracovní cestu.
 
Ve všech následujících variantách budeme uvažovat, že zaměstnanec v průběhu této pracovní směny odpracoval na svém pracovišti alespoň 3 hodiny – tedy dojde ke splnění první podmínky pro daňovou uznatelnost příspěvku na stravování zaměstnancům (stravenky). Otázkou ovšem zůstává, zda je splněna i druhá podmínka, která v konečném důsledku rozhodne o daňové uznatelnosti stravenky a tedy tom, zdali ji zaměstnavatel  svému zaměstnanci poskytne či nikoliv.
 
Varianta 1
Zaměstnanci bude poskytnuto stravné i stravenka
Zaměstnanec pracoval na svém pracovišti od počátku pracovní doby 4 hodiny (tedy do 10.00) a poté odjel na tuzemskou služební cestu (tedy v 10.01). Služební cesta zaměstnance trvala do 17 hodin (téhož pracovního dne).
 
Zákonný nárok zaměstnance na stravné dle zákoníku práce vzniká po 5 hodinách trvání pracovní cesty, v našem případě v 15:01 hodin, tedy po stanovené pracovní době (od 6.00 do 14.30). V důsledku této skutečnosti zaměstnanci vzniká zákonný nárok na stravné při trvání pracovní cesty déle jak 5 hodin a současně mu také vzniká nárok (nikoliv zákonný – zaměstnavatel má pouze možnost) na poskytnutí stravenky.
 
Na základě vstupních údajů víme, že zaměstnanec byl na svém pracovišti déle jak 3 hodiny během stanovené pracovní směny a současně zaměstnanci nevznikl nárok na stravné v průběhu pracovní doby (bylo tomu až v 15:01 hod.). Obě výše uvedené podmínky tedy byly splněny.
 
Zaměstnavatel tedy musí zaměstnanci vyplatit stravné a současně mu poskytne i stravenku a daňově ji uplatní ve svých nákladech (výdajích).
 
Varianta 2
Zaměstnanci bude poskytnuto stravné, stravenka nikoliv
Budeme uvažovat stejné vstupní parametry jako v předchozím příkladě, pouze změníme:
  • dobu strávenou zaměstnancem na pracovišti na 3 hodiny
  • zaměstnanec tedy odjede na služební cestu již ve 9:01 hodin.
Zaměstnanci v tomto případě vzniká zákonný nárok na stravné ve 14.01 hodin tedy před uplynutím stanovené pracovní doby. V tomto případě není splněna druhá podmínka daňové uznatelnosti stravenky a zaměstnavatel mu ji tedy neposkytne.
 
Další možností, která by u tohoto zaměstnance mohla nastat, je situace, kdy pracovní cesta zaměstnance bude v rámci jedné pracovní směny trvat např. od 6.15 do 11.30. Za této situace zaměstnanec odpracuje na pracovišti v součtu alespoň 3 hodiny, ale nárok na stravné mu vznikl v průběhu jedné pracovní směny, a proto stravenka nebude daňově uznatelným nákladem (výdajem) a nebude mu tedy v tomto případě poskytnuta.
Další článek


 

Související články

 


Další články

Nejčastější podvodné věty podomních prodejců

Nejčastější podvodné věty podomních prodejců

Jak se bránit lživým taktikám podomních prodejců?

4.  7.  2016  |  Ondráčková Kamila

21 triků, jak z vás v obchodě vytáhnou peníze

21 triků, jak z vás v obchodě vytáhnou peníze

Odhalte, jaké záludnosti na vás čekají za zdmi supermarketů!

12.  7.  2016  |  web Investiční  |  6

Zaměstnavatel neplatič: můžeme se nějak bránit?

Zaměstnavatel neplatič: můžeme se nějak bránit?

Denně chodíme do práce, dřeme do úmoru, ale v den výplaty nic.

Právě teď  |  Rybová Romana

Fórum: Dodatečné náklady na koupi bytu

Fórum: Dodatečné náklady na koupi bytu

Včera  |  Fórum FinExpert.cz
Daňové slevy na děti se opět zvýší

Daňové slevy na děti se opět zvýší

Včera  |  Ondráčková Kamila

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Nejčastější podvodné věty podomních prodejců

Nejčastější podvodné věty podomních prodejců

Jak se bránit lživým taktikám podomních prodejců? více

EuroEUREUR27.035 Kč0.037 %
Americký dolarUSDUSD24.594 Kč0.085 %
Britská libraGBPGBP32.235 Kč-0.174 %
Japonský jenJPYJPY23.258 Kč-1.32 %
Chorvatská kunaHRKHRK3.613 Kč0.055 %
více...
PX890.6900.14 %
CETV56.700-1.73 %
ČEZ466.9000.80 %
Erste Bank644.5000.08 %
Fortuna88.1500.17 %
více...
Meziroční změna HDP4,50%3Q / 15
Míra nezaměstnanosti6,40%k 1. 1. 16
Meziroční inflace0,60%k 1. 1. 16
Průměrná hrubá mzda26 072 Kč3Q / 15
Meziroční růst průmyslu-1,70%k 1. 12. 15
více