Starobní penze v Česku pod lupou

Dle současné právní úpravy musí pro přiznání důchodu v Česku občan splnit dvě základní podmínky:

• získání potřebné doby pojištění
• dosažení důchodového věku.

Jestliže občan tyto dvě podmínky splní, může si požádat o starobní penzi. Jestliže se ovšem rozhodne dále pracovat, nic mu v tom nebrání. Pobírat důchod a pracovat lze ovšem pouze v případě, že je pracovní smlouva sjednána na dobu určitou (maximálně na jeden rok). Smlouvu však lze opakovaně prodlužovat.

Od roku 2012 doba pojištění 35 let

V současné době má občan nárok na starobní důchod, jestliže jeho doba pojištění činí nejméně 25 let a dosáhl důchodového věku nutného pro přiznání starobní penze nebo 15 let pojištění a dosáhl alespoň 65 let věku. Od roku 2012 se však doba pojištění potřebná pro přiznání starobní penze prodlužuje až na 35 let. Obdobně dlouhá doba pojištění se vyžaduje ve všech vyspělých zemích Evropské unie (v některých je to i 40 či 45 let).

Kdy jste pojištěn?

Samozřejmě se do potřebných let pojištění započítávají odpracované roky v pracovním poměru nebo roky, kdy OSVČ vykonávala samostatně výdělečnou činnost, dále však např.:

• doba studia po dobu prvních šesti let po dosažení věku 18 let
• doba péče o dítě ve věku do 4 let (tzv. rodičovská dovolená)
• osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim tato podpora v nezaměstnanosti nebo rekvalifikaci nenáleží
• osoby, které jsou dle zvláštních zákonů jmenovány nebo voleny do funkce
• osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce
• osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky
• osoby konající civilní službu
• aj.

Důchodový věk se zvyšuje

V současné době dochází k postupnému zvyšování věkové hranice, tak aby v roce 2012 byl:

• 63 let u mužů
• 59 let až 63 let u žen (v závislosti na počtu vychovaných dětí, 63 let je pro bezdětné ženy, 62 let pro ženy vychovávající jedno dítě, 61 let pro ženy vychovávající dvě děti, 60 let pro ženy vychovávající tři nebo čtyři děti a 59 let pro ženy vychovávající alespoň pět dětí).

Tento důchodový věk by byl však na evropské poměry pořád nízký a tak bude i po roce 2012 docházet k postupnému zvyšování důchodového věku, tak aby v roce 2030 byl:

• 65 let u mužů
• 62 let až 65 let u žen (opět v závislosti na počtu vychovaných dětí).

Výpočet důchodu v roce 2009

V našem příkladě počítáme, že žadatel o penzi odpracoval 44 let. Pro jednotlivé roky jsme počítali přibližně průměrnou mzdu. Občan nemá žádné vyloučené doby (tj. nebyl např. nemocný nebo nepobíral neplacené volno). Koeficienty se každý rok mění, vždy se však uvádějí výdělky od roku 1986. Počet dní v rozhodném období činí 8 401 (tj. počet dní od roku 1986 do roku 2008). Průměrný počet dní v měsíci se počítá 30,1467.

Osobní vyměřovací základ:

(6 374 245 : 8 401) x 30,4167 = 23 078 Kč

Výpočtový základ (redukce):

• částka do 10 50010 500
• nad 10 501 do 27 000 se počítá 30 %3 773
• nad 27 001 se počítá 10 %0
• celkem14 273 Kč

Procentní výměra:

• počet odpracovaných let 1,5 x 44 = 66 %
• 14 273 x 66 % = 9 420 Kč

Výše důchodu:

9 420 + 2 170 (základní výměra) = 11 590 Kč

Jak jsme si názorně (avšak zjednodušeně) vypočítali, bude občan pobírající celý svůj produktivní život průměrnou mzdu mít měsíční penzi 11 590 Kč. Průměrná mzda v prvním pololetí letošního roku činila 22 605 Kč. Vypočítaný důchod již však na rozdíl od průměrné mzdy nepodléhá zdanění.

Redukce je v Česku vysoká

Nyní si spočítáme důchod u občana pobírající po celé roky dvojnásobně vysoký příjem. Osobní vyměřovací základ je 46 157 Kč (dvojnásobně vysoký), výsledný důchod však při stejných podmínkách činí 13 631 Kč. Důvodem tak malého zvýšení důchodu je značná redukce. Výpočtový základ nad 27 tisíc Kč se započítává pouze ve výši 10 %. Z tohoto důvodu jsou penze občanů s nadprůměrnými příjmy následně v porovnání s jejich odvody do systému nízké. U občanů pobírající 2,5násobek průměrné mzdy činí výsledná penze zhruba 31 % jejich příjmu před odchodem do důchodu. Méně je to pouze v Dánsku, Koreji, Kanadě, Velké Británii, Irsku a Novém Zélandu. Naopak občané pobírající polovinu průměrné mzdy mají v Česku penzi téměř na úrovni mzdy pobírané před odchodem do důchodu. Lepší podmínky pro výpočet penze občanů pobírající podprůměrnou mzdu jsou jenom v Řecku, Francii, Islandu, Dánsku, Rakousku, Finsku, Švédsku, Kanadě, Itálii, Lotyšsku a Španělsku. Jsou i země, kde je penze u občanů pobírajících podprůměrnou mzdu vyšší než mzda pobíraná před důchodem (např. Lucembursko, Portugalsko či Turecko). Důvodem je daňové zvýhodnění penzistů či vysoká základní minimální penze.

Poměr výše důchodu k předchozímu příjmu

(u nadprůměrných mezd ve výši 2,5násobku průměrné mzdy a u podprůměrných mezd ve výši 0,5násobku průměrné mzdy)

Pramen: The Worldbank – Pensions Panorama - Retirement-Income Systems in 53 Countries