FinExpert.e15.cz

Srovnání: Kolik peněz u nás proudí do zdravotnictví

Reálně rostou náklady na zdravotnictví více než národní ekonomika.

Zdravotní péče je drahá. Nové technologie, chod nemocnic si žádají obrovské finanční prostředky. Reálně rostou náklady na zdravotnictví více než národní ekonomika. V současné době se nejvíce v Česku mluví o důchodové reformě a o nutnosti vlastních úspor při odchodu do důchodu, protože státní penze nebude stačit. Možná ještě důležitějším důvodem pro vlastní zabezpečení na penzi je růst výdajů na zdravotní péči. V současné době je míra spouúčasti pacientů v Česku jedna z nejnižších z členských zemí OECD, většina výdajů je financováná z veřejného zdravotního pojištění.

V Česku je míra spoluúčasti 17 %

Přímé platby pacientů na zdravotnictví činí v Česku přibližně 17 %. Obdobně nízká míra spoluúčasti je ještě v Lucembursku, Švédsku či velké Británii. Nejvíce se hovoří o regulačních poplatcích, které však tvoří pouze část přímých plateb. V Česku přímo platíme za doplňky stravy, nedoplatky za léky, příplatky u zubních lékařů, kosmetické operaca a regulační poplatky. Z členských zemí EU je nejvyšší míra spoluúčasti v Řecku a Nizozemí (cca 40 %).

Náklady na zdravotnictví

Celkové výdaje na zdravotnictví zohledňují spotřebu zdravotnických výrobků a služeb, kapitálové investice do zdraví či preventivní programy. V publikaci OECD „Health at a Glance 2012 Europe“ jsou celkové výdaje na zdravotnictví přepočteny na jednoho obyvatele v paritě kupní síly, aby mohly být data dobře porovnatelná. Údaj v paritě kupní síly zohledňuje mzdové a cenové rozdíly v jednotlivých zemích.

  • Nejvyšší výdaje na zdravotnictví na jednoho obyvatele v paritě kupní síly jsou v Nizozemí (3 890 €), Lucembursku (3 607 €), Dánsku (3 439 €), Rakousku (3 383 €) a Německu (3 337 €).
  • Nejnižší výdaje jsou naproti tomu v Rumunsku (677 €), Bulharsku (745 €), Lotyšsku (821 €), Litvě (972 €) a Estonsku (995 €).
    Výdaje v Česku na zdravotnictví při přepočtu na jednoho obyvatele jsou v rámci zemí EU 8. nejnižší.

Výdaje na zdravotnictví až 12 % k HDP

Nejvíce peněz do zdravotnictví proudí v Nizozemí (12 % k HDP), Francii a Německu (11,6 % k HDP), Dánsku (11,1 % k HDP) a Rakousku (11 % k HDP). V Česku dosahují výdaje na zdravotnictví (7,5 % k HDP), což je osmá nejnižší hodnota ze zemí OECD. Nejnižší výdaje na zdravotnictví (měřeno v % k HDP) jsou v Rumunsku (6,0 % k HDP).

Jak stoupají výdaje na zdravotnictví?

V letech 2000 až 2009 stoupaly výdaje na zdravotnictví ve všech evropských zemích, a to zpravidla více než reálná ekonomika. Po očištění o inflaci, v průměru za celou evropskou unii reálně stoupaly výdaje na zdravotnictví meziročně v období let 2000 až 2009 o 4,6 %. Následná ekonomická krize nárůst výdajů zastavila, stejně jako v ostatních oborech. Vlivem ekonomické krize nejvíce klesly výdaje na zdravotnictví po roce 2009 v Estonsku, Řecku, Litvě a Lotyšku. 

  • V letech 2000 až 2009 v průměru meziročně nejvíce stoupaly výdaje na zdravotnictví na jednoho obyvatele na Slovensku (o 10,9 %), Litvě (o 8,9 %), Estonsku (o 7,2 %), Polsku (o 7,1 %), Irsku (o 6,5 %) a Česku (o 6 %).
  • Nejméně naopak meziročně stoupaly výdaje na zdravotnictví na jednoho obyvatele v letech 2000 až 2009 v Portugalsku (o 1,8 %), Německu (o 2 %), Francii (o 2,1 %), Rakousku (o 2,2 %). 

Výdaje na zdravotnictví v zemích EU
(na jednoho obyvatele, v paritě kupní síly, za rok 2010)
 

Zeměvýdaje v PPPs
Nizozemí3 890 €
Lucembursko3 607 €
Dánsko3 439 €
Rakousko3 383 €
Německo3 337 €
Francie3 058 €
Belgie3 052 €
Švédsko2 894 €
Irsko3 862 €
Velká Británie2 636 €
Finsko2 504 €
Španělsko2 345 €
Itálie2 282 €
Řecko2 244 €
EU272 171 €
Portugalsko2 097 €
Slovinsko1 869 €
Kypr1 783 €
Malta1 758 €
Slovensko1 614 €
Česko1 450 €
Maďarsko1 231 €
Polsko1 068 €
Estonsko995 €
Litva972 €
Lotyšsko821 €
Bulharsko745 €
Rumunsko677 €
Zdroj: OECD „Health at a Glance 2012 Europe“
Další článek


 

celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Další otázkou potom je, kolik si politické strany ří...
J.
28. 11. 2012, 20:10
Autor článku to prolétl, koukám, jen letem světem. T...
Petr
27. 11. 2012, 18:37

Další články

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou.

Před 1 hodinou  |  Gola Petr

Finanční správa získá právo zkoumat náš majete

Finanční správa získá právo zkoumat náš majete

Včera  |  Rybová Romana
Zdravotní pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zdravotní pojištění pro OSVČ v roce 2017

V roce 2017 budou živnostníci platit více na zdravotním pojištění.

Včera  |  Gola Petr

Podnikání během rodičovské dovolené v příkladech

Podnikání během rodičovské dovolené v příkladech

Při RD je samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší zdroj příjmů.

Včera  |  Gola Petr

Hospodské „čtyřky“, vinárny, kavárny a cukrárny v ohrožení, kvůli EET

Hospodské „čtyřky“, vinárny, kavárny a cukrárny v ohrožení, kvůli EET

Suma sumárum, ohrožených podniků je zhruba 13 až 15 tisíc.

27.  9.  2016  |  Pospíšil Aleš  |  6

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Živnostníci | Daně | Podnikání | Sociální pojištění | OSVČ | Vyděláváme

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. více