FinExpert.e15.cz

Společné zdanění manželů: hrozba záloh ve skutečnosti není problém

MF Dnes a jiné deníky před několika týdny poukázaly na problémy, které vznikly v souvislosti se společným zdaněním. Ministerstvo financí doposud nedokázalo některé otázky kolem společného zdanění uspokojivě vyřešit. Placení záloh na daň z příjmů by však nemělo být pro nikoho problémem.

Loňská novela zákona o daních z příjmů, která pomocí společného zdanění manželů měla ulevit zejména rodinám s dětmi, je natolik nedokonalá, že si vysloužila kritiku ze všech stran. Jeden problém týkající se přeplatku na dani na straně vydělávajícího manžela a zároveň nedoplatku na dani manžela nevydělávajícího je již ministerstvem řešen a nezbývá nám než čekat na to, jak to nakonec bude probíhat. Věřme však, že nebude muset např. manželka na mateřské v březnu platit 20 000 Kč daně a v dubnu naopak nebude jejímu manželovi Finanční úřad vracet 50 000 Kč, ale pouze mu vrátí rozdíl ve výši 30 000 Kč.

Dnes se budeme zabývat otázkou povinnosti placení záloh na daň z příjmů v následujícím zdaňovacím období. Tato povinnost podle § 38a zákona o daních z příjmů vyplývá z poslední známé daňové povinnosti. Poslední známou daňovou povinností je potom pro účely stanovení výše a periodicity záloh podle zákona částka, kterou poplatník uvedl ve svém daňovém přiznání.

Zde je vhodné poznamenat, že daňová povinnost pro účely výpočtu záloh na daň z příjmů fyzických osob se vypočítá ze základu daně, do něhož nejsou zahrnuty příjmy podle § 10 zákona. Je to logické, neboť do § 10 spadají tzv. ostatní příjmy, tedy příjmy příležitostné, výjimečné, mimořádné, u nichž se neočekává, že se budou pravidelně opakovat, že jich poplatník v příštím zdaňovacím období dosáhne znovu. Např. pokud zdědím od svého vzdáleného příbuzného vilu za několik milionů, kterou se rozhodnu prodat, není příliš pravděpodobné, že mě obdobná událost potká i v příštím roce.

Kdo je povinen platit zálohy na daň z příjmů

Zálohy na daň je povinen platit ten poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost byla vyšší než 30 000 Kč. Zálohy se platí buď dvakrát do roka ve výši 40% poslední známé daňové povinnosti (u poplatníků, jejichž poslední známá daňová povinnost byla mezi 30 000 Kč a 150 000 Kč), nebo čtyřikrát za rok a to vždy ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti (poslední daňová povinnost byla vyšší než 150 000 Kč).

Podle § 38a odst. 9 zákona o daních z příjmů nemusí podle výše uvedených pravidel platit zálohy ti poplatníci, kteří mají příjmy pouze ze závislé činnosti a z funkčních požitků, pokud se nejedná o příjmy ze zahraničí. Příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 zákona o daních z příjmů  jsou příjmy plynoucí zaměstnancům a „papalášům“ (ústavní činitelé, představitelé obcí a krajů, např. poslanci, starostové, zastupitelé a další).
 
Navíc stanoví zákon ještě jedno omezení, nebo pro poplatníky spíše osvobození, a sice, že zálohy nemusí platit poplatník, který má kromě příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků i příjmy z jiných zdrojů, ale příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků činí 50 % a více z celkových příjmů (tj. většinu svých příjmů má ze zaměstnání). V případě, kdy příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků představují méně než 50 % ale více než 15 % celkových příjmů, platí poplatník zálohy v poloviční výši. Představují-li tyto příjmy méně než 15 % z celkových příjmů, platí poplatník zálohy v plné výši. 

Zdroj příjmů Poslední známá daňová povinnost Povinnost platit zálohy
Příjmy pouze podle § 6 zák. (příjmy ze zaměstnání) jakákoliv zálohy za poplatníka odvádí měsíčně zaměstnavatel podle aktuální výše příjmu
Pouze jiné příjmy než příjmy podle § 6 zák. (příjmy z podnikání) < 30 000 Kč poplatník zálohy neplatí
  > 30 000 Kč a < 150 000 Kč poplatník platí zálohy k 15.6. a 15.12. ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti
  > 150 000 Kč poplatník platí zálohy k 15.3., 15.6., 15.9. a 15.12. ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti
Příjmy podle § 6 zákona i jiné příjmy (ze zaměstnání i podnikání zároveň):    
Příjmy podle § 6 zákona i jiné příjmy (ze zaměstnání i podnikání zároveň): jakákoliv bez ohledu na výši poslední známé daňové povinnosti odvádí zálohy za poplatníka měsíčně pouze zaměstnavatel podle aktuální výše příjmu
- příjmy ze zaměstnání tvoří méně než 50 % ale více než 15 % základu daně <30 000 Kč zálohy za poplatníka odvádí měsíčně zaměstnavatel podle aktuální výše příjmu
  > 30 000 Kč a < 150 000 Kč zálohy za poplatníka odvádí měsíčně zaměstnavatel podle aktuální výše příjmu a navíc poplatník platí zálohy k 15.6. a 15.12. ve výši 20 % poslední známé daňové povinnosti
  > 150 000 Kč zálohy za poplatníka odvádí měsíčně zaměstnavatel podle aktuální výše příjmu a navíc poplatník platí zálohy k 15.3., 15.6., 15.9. a 15.12. ve výši 12,5 % poslední známé daňové povinnosti
- příjmy ze zaměstnání tvoří méně než 15 % základu daně <30 000 Kč zálohy za poplatníka odvádí měsíčně zaměstnavatel podle aktuální výše příjmu
  > 30 000 Kč a < 150 000 Kč zálohy za poplatníka odvádí měsíčně zaměstnavatel podle aktuální výše příjmu a navíc poplatník platí zálohy k 15.6. a 15.12. ve výši 20 % poslední známé daňové povinnosti
  > 150 000 Kč zálohy za poplatníka odvádí měsíčně zaměstnavatel podle aktuální výše příjmu k 15.3., 15.6., 15.9. a 15.12. ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti

V této tabulce jsou pro přehled uvedeny všechny situace, které mohou nastat při příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků (zjednodušeně „ze zaměstnání“) a při ostatních příjmech (zjednodušeně „ z podnikání“) 

Společné zdanění manželů finguje příjmy

A co toto všechno znamená pro manžele uplatňující daň vypočtenou ze společného základu daně? Pro zjednodušení se zabývejme situací rodiny, kde manžel má příjmy a manželka žádné vlastní příjmy nemá, například je na mateřské dovolené. Stále ještě není zcela zřejmé, jak se postaví Ministerstvo financí ČR k určení zdroje příjmů pro tuto manželku. U manžela žádný problém nevzniká, neboť on uvede do svého daňového přiznání polovinu ze skutečných příjmů. Druhá polovina jeho příjmů připadne ze společného základu daně na manželku, která rovněž podá daňové přiznání, v němž uvede, že „jako“vydělala tu druhou polovinu manželových příjmů.

Celá právní úprava společného zdanění, přesněji stanovení daně ze společného základu daně manželů, je postaveno na fikci, předstírání, předpokládání něčeho, co není. Bohužel zde tato fikce figuruje na několika místech a pokaždé je na ni pohlíženo jinak. Prvním místem, kde se fikce objeví, je samotný základ daně – po stanovení společného základu daně manželů, do něhož jsou zahrnuty příjmy a výdaje obou manželů, se tento rozdělí na poloviny a každý z manželů tak má svůj vlastní základ daně. A každý základ daně je tvořen rozdílem příjmů a výdajů. Pro manželku, která žádné vlastní příjmy nemá, jsou však tyto příjmy pouze fiktivní.

Druhým místem, kde se s fikcí můžeme setkat, ale kde je posuzována zcela opačně, je nezdanitelná část základu daně podle § 15 zákona. Zákon umožňuje i v rámci společného zdanění, pokud jeden z manželů v průběhu roku dosáhl příjmů nižších než 38 040 Kč, aby si na něj druhý manžel uplatnil nezdanitelnou část základu daně na vyživovaného manžela podle § 15 zákona. Tedy je možné si na manželku uplatnit nezdanitelnou část základu daně, i když potom ve svém základu daně bude mít příjmy vyšší než je zákonem stanovený limit. V tomto případě se vlastně fiktivní příjmy popírají.

U záloh ministerstvo tápe

Třetím místem, kde se fikce příjmů objeví, je právě otázka záloh. Dosud není zcela jasné, jak bude ministerstvo tuto situaci posuzovat, může u záloh fikci příjmů respektovat a tím pádem po manželce zálohy požadovat, nebo stejně jako v případě § 15 zákona i pro účely záloh nemusí fiktivní příjmy za příjmy považovat. O tom, že se jedná ze strany ministerských úředníků o naprosto schizofrenní situaci, není pochyb. Ministerstvo se chová tak, jak se mu to právě hodí. Jednou fiktivně vytvoří příjmy manželky, a podruhé zas říká, že manželka žádné příjmy nemá. Právní teoretikové se nestačí divit a poplatníci se mohou radovat, že protiřečící si zákon mluví v jejich prospěch. 

Zálohy by však rodinné rozpočty neměly ohrozit

Jako nejvhodnější systémové řešení problému záloh na daň z příjmů se nám jeví způsob, kdy zdroj příjmů v základu daně manželky bude „sledovat“ zdroj příjmů základu daně manžela. Jinými slovy řečeno – podle zdrojů, ze kterých bude mít manžel příjmy, a z nichž část připadne na manželku, budou posuzovány i tyto fiktivní příjmy manželky. A potom také podle těchto zdrojů budou i stanoveny zálohy a jejich výše. To znamená, že v případě, že manžel má pouze příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků (typicky je zaměstnanec a bere mzdu ze zaměstnání) a po stanovení daně ze společného základu daně manželů bude daňová povinnost obou manželů vyšší než 30 000 Kč, nebude muset platit zálohy na daň ani jeden z nich, protože poplatník mající příjmy pouze ze závislé činnosti a z funkčních požitků není povinen sám platit zálohy. Naopak v případě, kdy je manžel podnikatelem a ze společného základu daně vzejde oběma manželům daňová povinnost například ve výši 80 000 Kč, budou mít oba povinnost platit dvakrát za zdaňovací období zálohu ve výši 32 000 Kč. Domníváme se, že v tomto případě rodina žádný podstatný rozdíl nepostřehne, naopak i tímto způsobem dosáhne na zálohách úspory, neboť kdyby manžel neuplatnil společné zdanění manželů, byla by jeho daňová povinnost přibližně 160 000 Kč a tím pádem by platil zálohy čtyřikrát za zdaňovací období ve výši 40 000 Kč. Dá se předpokládat, že zálohu za manželku stejně zaplatí, a zda je výhodnější zaplatit dvakrát za rok 64 000 Kč nebo čtyřikrát do roka 40 000 Kč, si asi každý umí spočítat. Upustit od záloh na daň z příjmů však nelze, neboť by státní pokladna přišla o pravidelný přísun významné částky peněz, a tento výpadek příjmů by bylo nutné kompenzovat nákladným vydáním státních pokladničních poukázek.

Existuje ještě jedno ustanovení zákona, na kterém se dá odůvodněnost požadavku, aby zálohy platil i manžel, který žádné příjmy nemá, zpochybnit. § 38a odst. 8 zákona o daních z příjmů říká: „Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže … zanikl zdroj zdanitelných příjmů…“. V tomto případě ovšem nepochybně zdroj příjmů ani nevznikl. Přesněji zdrojem příjmů pro jednoho manžela je druhý manžel, ale ten není v zákoně jako možný zdroj příjmů uváděn. Má tedy poplatník povinnost platit zálohy, pokud zdroj příjmů fakticky nikdy neexistoval?

Zákonodárci vedení úmyslem ulehčit rodinám s dětmi vyrobili těžkopádný institut, který ukázal svoje nedostatky ještě dříve, než jej bylo možno využít.

 

Další článek


 
celkem 12 komentářů

Poslední komentáře

Re: Jaka schizofrenie?
jolana
13. 2. 2008, 18:38
Kalkulacka
DH
16. 1. 2006, 21:58
Re: Jaký je tedy rozdíl?
Vít Doležálek
4. 12. 2005, 23:41
Re: Jaký je tedy rozdíl?
juvu
1. 12. 2005, 17:03
Re: Jaký je tedy rozdíl?
Romana Juříčková
28. 11. 2005, 16:51

Další články

Většina lidí už dává přednost kartě před hotovostí. Podívejte se proč

Většina lidí už dává přednost kartě před hotovostí. Podívejte se proč

Včera  |  Ondráčková Kamila  |  3
Jak postupovat, aby vám nezůstal nevyužitý voucher na službu se slevou

Jak postupovat, aby vám nezůstal nevyužitý voucher na službu se slevou

22.  7.  2016  |  Ondráčková Kamila
U Last Minute pobytu pozor na zrušení zájezdu

U Last Minute pobytu pozor na zrušení zájezdu

22.  7.  2016  |  Rybová Romana  |  1
Koho se týká EET již od prosince?

Koho se týká EET již od prosince?

Za neplnění zákonných povinností hrozí vysoké sankce, proto je potřeba se na EET včas připravit.

22.  7.  2016  |  Ivanco Gabriela  |  3

Hypotéka: Šest nejčastějších situací a jak je řešit

Hypotéka: Šest nejčastějších situací a jak je řešit

Život s hypotékou není neměnný. Přijdou životní situace, které mohou splácení hypotéky zkomplikovat.

22.  7.  2016  |  Ondráčková Kamila

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Z dlouhé chvíle... Zkoukněte, na čem můžete ušetřit

Z dlouhé chvíle... Zkoukněte, na čem můžete ušetřit

Se smartphonem v kapse můžete ušetřit prakticky na všem. více

EuroEUREUR27.025 Kč0 %
Americký dolarUSDUSD24.535 Kč0.02 %
Britská libraGBPGBP32.127 Kč-0.641 %
Japonský jenJPYJPY23.123 Kč0.164 %
Chorvatská kunaHRKHRK3.611 Kč0.028 %
více...
PX892.9800.62 %
CETV55.000-1.43 %
ČEZ459.8000.39 %
Erste Bank654.0001.13 %
Fortuna89.0001.14 %
více...
Meziroční změna HDP4,50%3Q / 15
Míra nezaměstnanosti6,40%k 1. 1. 16
Meziroční inflace0,60%k 1. 1. 16
Průměrná hrubá mzda26 072 Kč3Q / 15
Meziroční růst průmyslu-1,70%k 1. 12. 15
více