Podnikat chce čím dál více Evropanů, většina si však obstarává finanční prostředky v zaměstnaneckém poměru. Evropany však může těšit, že jejich reálná mzda rok od roku roste a průměrná mzda v nejvyspělejších evropských zemích je vyšší než v USA, Japonsku či Austrálii.
Švýcaři berou nejvíc
Evropané jsou kvalifikovaní, inovativní a vzdělaní. Produktivita práce je v západní Evropě vyšší než v mimoevropských zemích, proto je zde i finanční ohodnocení zaměstnanců vysoké. Současně stráví Evropané v práci podstatně méně času než občané v ostatních mimoevropských členských zemích OECD. Nejvyšší průměrná měsíční hrubá mzda je v Švýcarsku, Norsku, Dánsku a Lucembursku.
Švýcarsko je velmi vyspělá země, dvě staletí neutrality umožnila Švýcarsku získat pověst nejbezpečnějšího finančního centra světa. Curych, Ženava a Bern jsou důležitá světová bankovní a obchodní velkoměsta. Podmínky pro podnikání jsou vynikající a veškerá administrativa je průhledná a jednoduchá – vše klape jako „švýcarské hodinky“. Švýcarské bankovnictví je nejpropracovanější na světě (na HDP se podílí z více než 12 %, v USA 7 %, v Japonsku 6 %). Švýcarský průmysl je nesmírně výkonný a je založen na levné energii z vodních elektráren. Švýcarsko je známo také jako hodinářská velmoc (světovými firmami jsou např.: Swatch Group, Montres Rolex, Tissot).
Průměrná mzda a medián se vzdalují
V následující tabulce je uvedena průměrná hrubá mzda (tj. před zdaněním) za rok 2007. Zdanění práce je potom v Evropě vyšší než v mimoevropských zemích. Průměrná mzda v zemích, kde není zavedeno euro byla přepočítána směnným kurzem ze dne 6. listopadu 2008. Při porovnávání dat z jednotlivých zemí, musíme počítat s tím, že průměrná mzda v každé zemi je pro většinu občanů nedosažitelná. Její výše je totiž „znehodnocena“ nadstandardními příjmy dobře placených občanů. Seřadíme-li však všechny mzdy zaměstnanců podle velikosti, tak zaměstnanec nacházející se svou mzdou přesně uprostřed (medián) má mzdu v Evropě o necelých 20 % nižší (v mimoevropských členských zemích OECD dokonce o 27 %), než činí průměrná mzda. Nejlépe placená zaměstnání jsou ve všech zemích: manažeři, lékaři, právníci, počítačoví experti, strojírenští a chemičtí odborníci či pracovníci pojišťovnictví a bankovnictví.
Pramen: OECD: Sumary statistics: Taxation: Table II.:Average personal income tax
Poznámka: Přepočítáno směnným kurzem ze dne 6.11.2008
Průměrná mzda v Česku
V tabulce máme u všech zemích uvedenu průměrnou roční nominální mzdu v zemi za rok 2007. V ČR činila v daném roce průměrná hrubá měsíční mzda v Česku 21 692 Kč. Průměrná mzda za rok 2007 v Česku tak byla vyšší než v Polsku, Turecku, Maďarsku, Slovensku a Mexiku. Za první pololetí letošního roku činila v ČR průměrná hrubá měsíční mzda 22 840 Kč (reálná mzda se oproti stejnému období loňského roku zvýšila o 1,9 %). Rozdělení českých zaměstnanců dle výše jejich průměrné hrubé měsíční mzdy uvádí za rok 2007 následující tabulka.
Pramen: Český statistický úřad
EU: nejvyšší příjmy ve věku 43 – 48 let
O výši příjmu rozhoduje především vykonávaná práce. Současně však může např. počítačový odborník za stejnou práci pobírat uvnitř země zcela rozdílnou mzdu. Mimo jiné záleží totiž i na regionu, ve kterém je daná profese vykonávána, na věku či na pohlaví. Např. v Německu jsou mzdy v západních členských zemích podstatně vyšší než ve východních zemích. Nejvyššího příjmu dosahují Evropané v období od 43 do 48 let, kdy mají již dostatek zkušeností a přitom jsou ještě velmi výkonní.
V Japonsku či Koreji mají občané nejvyšší příjmy později, starší občané jsou velmi ceněni. Tito občané, pokud jsou v dobré fyzické kondici, mají totiž pro firmu nezanedbatelný přínos - mají spoustu zkušeností, ochotu dokázat, že na danou práci stačí a jsou lepší než mnozí mladší kolegové, vůči firmě jsou nesmírně loajální (mají dokonce podstatně nižší nemocnost než je průměr ve firmě) a přesčasové hodiny pro ně nebývají problém. Ve všech členských zemích OECD potom mají ženy nižší příjmy než muži, v Evropě jsou ovšem výrazně menší.