Prostor pro investici ale skýtá i dlouhodobý provoz bydlení.
Jednu složku nákladů na bydlení totiž tvoří vlastní koupě, řádově stejné nebo i větší výše ale mohou dosáhnout i náklady na provoz domu. Nejde tedy jen o to, aby dům byl kvalitní po konstrukční nebo estetické stránce nebo z pohledu komfortu, ale i o to, aby byl provoz co nejekonomičtější. Z tohoto pohledu pak mohou být opatření vedoucí k úsporám považována za investici, u níž lze uvažovat o efektivitě, bilanci příjmů a výdajů a návratnosti.
Peníze až v první řadě
Investice do úsporných opatření v bydlení je možné posuzovat z různých pohledů. Jednak zde existuje obecný zájem na snižování koncentrací CO2 a dalších skleníkových plynů v atmosféře, což souvisí jednak se spotřebou neobnovitelných zdrojů energie (fosilní paliva, plyn), jednak s náročností výroby a dopravy stavebních materiálů.
Mnohem bližší všem stavebníkům a vlastníkům domů je ale ekonomická náročnost provozu domů. Nejvýraznějším motivem je zde setrvalý růst cen energií. Pokud například vezmeme za základ ceny roku 1995 (100 %) pak do r. 2006 vzrostla cena zemního plynu na 430 %, elektrické energie na 317 % a tepelné energie na 268 %. Nejnižší nárůst cen dosáhla tuhá paliva - na 216 % oproti cenové hladině roku 1995, ta jsou ale z environmentálního hlediska pro použití v obytných domech nejnevhodnější. Plyne z toho mimo jiné, že s výjimkou tuhých paliv je narůst cen energií vyšší než nárůst nominálních mezd.
Možnost pro většinu staveb
Největším polem, kde se mohou uplatnit úsporná opatření, je v současnosti starší zástavba, která tvoří přes devadesát procent všech obytných domů – podle kritéria dokončených staveb do r. 2004 jde o 96 %. Server Šetrné budovy uvádí, že podle posledního sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 představoval počet stávajících bytů 3,7 milionu. V letech 2005 až 2008 bylo dokončeno 143 tisíc bytů odpovídajících příslušné tepelně-technické normě.
Při investování do úsporných opatření souvisejících s provozem bydlení tedy půjde především o segment starší zástavby. V případě energeticky úsporných opatření tady jde o dlouhodobé relativně stabilní investice, které ale závisející na kombinaci různých faktorů. Na rozdíl od klasických investic se většinou nekalkuluje s klasickými výnosy, náklady a výsledným ziskem, ale s rozdílem nákladů provozu před a po investici. Úsporné opatření tedy nepřináší zisk, který bychom přímo zdaňovali, ale úsporu nákladů.
Typy investic
Energetické opatření je charakterizováno dobou životnosti a velikostí investic, ty se zpravidla dělí na:
- nízkonákladové (např. instalace těsnění oken, izolace teplovodního potrubí),
- středněnákladové (např. částečné zateplení, instalace solárních panelů),
- vysokonákladové (např. výměna celého topného systému, komplexní zateplení budovy).
Kalkulovat a složitě uvažovat o smyslu investic má přitom především u středně- a vysokonákladových projektů.
Základní otázka: Návratnost
Nejdůležitějším údajem, který nás v případě investice do úsporného opatření zajímá, je její návratnost. Výpočet tohoto parametru ale není jednoduchý, protože na rozdíl od jiných investic vstupují do hry mnohé další faktory.
Určující je zde bilance příjmů a výdajů investičního projektu za dané období, kterou ale ovlivňují například změny cen energií, růst cen stavebních prací, ale i chování provozovatele budovy. Co tedy má na návratnost investic do úsporných opatření největší vliv:
- rostoucí ceny energií – pro návratnost investice rozhodující faktor, v současnosti velmi obtížně odhadnutelný, podle serveru Šetrné budovy se např. v SRN vychází při výpočtech návratnosti z třicetiletých ročních průměrů a doporučuje se užívat 6% nárůstu cen energie ročně,
- rostoucí ceny prací a materiálů – faktor zvyšující pořizovací ceny investice, nebo její části v čase,
- úrokové míry úvěrů – faktor významně ovlivňující dostupnost peněz na trhu, je velmi důležitá z hlediska anuitních metod, je ale ovlivněn i ostatními faktory,
- státní podpora investic – významně může ovlivnit návratnost investice,
- způsob provozování objektu – realizaci a provozování investice významně ovlivňuje chování uživatele, jde např. o dodržování technologických požadavků na topný systém nebo větrání s rekuperací tepla, vytváří se tak rozdíly mezi plánem úspor a skutečností.
Podstatným momentem pro výpočet efektivity a návratnosti investice je kvalita dat. V oblasti úsporných opatření stále přetrvává řada mylných představ a nespolehlivých informačních zdrojů. Například u tepelných čerpadel je výpočet návratnosti investice zařízení udávaný výrobci často velmi sporný. Kalkulaci a práci s daty je proto vhodné svěřit odborníkům – např. energetickým auditorům, autorizovaným inženýrům v oboru technických zařízení apod.