Důvodů, proč se jít na úřad práce registrovat, je hned několik. Přijdete zbytečně o měsíční podporu v nezaměstnanosti (v prvních dvou měsících činí dokonce 65 % z průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého v posledním ukončeném zaměstnání). Uvedený měsíc vám bude chybět v délce odpracovaných let pro důchod a do třetice v evidenci své zdravotní pojišťovny budete vedeni jako osoba bez zdanitelných příjmů a za uvedený měsíc budete muset zaplatit 1 080 Kč na zdravotním pojištění.
Kdo má na podporu v nezaměstnanosti nárok?
Dle platné legislativy má v Česku nárok na podporu v nezaměstnanosti každý občan, který je veden v evidenci úřadu práce a získal v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání 12 měsíců důchodového pojištění (např. zaměstnání nebo výdělečnou činností). Nárok na podporu v nezaměstnanosti však nemá občan, se kterým byl v posledních 6 měsících před zařazením do evidenci o zaměstnání ukončen pracovní poměr pro hrubé porušení pracovních povinností. Dále nemá na podporu nárok občan, který v posledních 6 měsících před zařazením do evidence úřadu práce sám bez vážného důvodu ukončil práci, kterou mu dříve zprostředkoval úřad práce. Skončená zaměstnání se musí úřadu práce doložit zápočtovým listem.
Kolik let v evidenci ÚP se počítá pro důchod?
Pro přiznání základního starobního důchodu je potřeba splnit dvě hlavní podmínky:
- důchodový věk
- potřebnou dobu pojištění (25 let)
Do doby pojištění se počítá především doba zaměstnání v pracovním poměru či výkon samostatné výdělečné činnosti. Dále se však započítává mimo jiné i zmiňovaná evidence na úřadu práce a to v délce 3 let.
Kdo je osoba bez zdanitelných příjmů?
Zdravotní pojištění musí v Česku ze zákona platit každý. Jestliže má tedy občan měsíční výpadek mezi jednotlivými zaměstnáními, musí si po tuto dobu zdravotní pojištění hradit sám. Je v tomto případě osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP). Platí to samozřejmě v tom případě, že není po tento měsíc veden v evidenci úřadu práce. V opačném případě by pojistné za něj hradil stát. Nejít se registrovat na úřad práce tak znamená, že občan nejenom že nedostane podporu v nezaměstnanosti, ale ještě bude muset zaplatit zdravotní pojišťovně měsíčně pojistné ve výši 1 080 Kč (13,5 % z minimální mzdy, tj. z 8 000 Kč). Platba této částky musí být provedena vždy do osmého dne následujícího měsíce (tj. za červen do 8. července 2009). Při zpoždění naskakuje penále. Povinnost zaplatit částku 1 080 Kč vzniká teprve při evidenci jako OBZP po celý kalendářní měsíc (např. od 1. května do 31. května). Jestliže je občan alespoň jeden den v měsíci veden např. jako zaměstnance, není v tomto měsíci považován za OBZP.
Další nejčastější příklady, kde je občan veden v registru pojištěnců u své pojišťovny jako OBZP:
- student starší 26 let
- žena v domácnosti, která nepečuje o jedno dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let
- občan pracující jen na dohody o provedení práce
- občan pracující v cizině (mimo EU) pro cizího zaměstnavatele
- …
Závěrem
Jít se registrovat na úřad práce se vyplatí, i když se jedná pouze o měsíční výpadek. Při delší době to platí dvojnásob. Výhody, které registrace do evidence uchazečů o zaměstnání přináší, jsou podstatně vyšší než nepříjemný pocit z registrace do evidence uchazečů o zaměstnání.