FinExpert.e15.cz

Proč jíme odpad a je nám to jedno?

Podle řady odborníků jsme odpadkovým košem Západu.

V obchodních řetězcích se prodávají potraviny pochybné kvality. Českému spotřebiteli to ale – zdá se – nevadí. Hlavně že je to v akci…

Kečup se sotva dvacetiprocentním podílem rajčat, jahodová marmeláda, která o jahody nikdy ani nezavadila, telecí párky s tříprocentním podílem telecího masa a paštiky, do kterých se melou zvířecí kůže a kopyta, kuřecí řízky napumpované vodou a poté opět zamražené, takže se jejich objem zvýší klidně o polovinu, nebo prošlé maso „maskované“ marinádou jako tip na jedinečnou víkendovou grilovačku...

Výčet rozhodně není úplný, ale jako ilustrace snad dostačuje. Takové jsou zkrátka praktiky mnoha obchodních řetězců, které v České republice nabízejí potraviny žalostné kvality. Většina Čechů si však tato „jídla“ zvesela kupuje dál. „Lidé se nechávají vědomě okrádat a nic proti tomu nedělají. Kdyby Čechům ředili pivo vodou, tak by byli vzteky bez sebe. Buřty, ve kterých je místo masa spousta mouky a náhražkových látek, si ale kupují,“ říká pro server Peníze.cz uznávaný restauratér Tomáš Karpíšek.

Odpadkový koš Západu

Stejný názor jako provozovatel sítě restaurací Ambiente mají lidé z Pražského kulinářského institutu, kteří tvrdí, že dokud se u nás lidé nenaučí skutečně rozlišovat kvalitní potraviny, budeme věčně jen odpadkovým košem Západu. Obchodní řetězce si bohužel zvykly na to, že mohou ve svých supermarketech ve střední a východní Evropě beztrestně nabízet podřadné zboží. A tradici měnit nehodlají. Proč také, když jim dávají za pravdu i sami zákazníci – kteří šizené potraviny kupují dál.

V západní Evropě by si přitom řetězce něco podobného dovolit nemohly. „Je pravda, že určité zboží by nám v jiných zemích omlátili o hlavu. Tady to ale lidé kupují,“ prozrazuje pracovník obchodního řetězce Billa, který si ze zřejmých důvodů nepřál být jmenován. Srovnání trhů navíc ukazuje na smutný fakt, že chuťově vydatnější a obsahově poctivější zboží na pultech supermarketů na západě stojí takřka stejně jako naše pochybné „lahůdky“.

Myši vyženou, na kečup jsou krátcí

Podle údajů Státní zemědělské a potravinářské inspekce bylo v období od 1. ledna 2010 do 31. července 2011 podáno 1 497 stížností na řetězce. Celkem 666 správních řízení s řetězci z tohoto období již nabylo právní moci. Obchodním řetězcům byly uloženy pokuty ve výši 11 655 116 Kč.

Inspekce dokázala vyhnat myši z kolínského Kauflandu nebo prostějovského Lidlu, odhalit špatně skladovaná kuřata a kapry nebo vynutit stažení solených pistácií Dr. Ensapistachios s nadlimitním obsahem aflatoxinů. Na rozdílné složení potravin v různých státech je ale krátká.

Zatímco prodej prošlého masa či masa napumpovaného vodou mohou Státní zemědělská a potravinářská inspekce či Státní veterinární správa podle zákona potrestat, s obsahem samotných výrobků nezmohou nic. Pokud jsou zdravotně nezávadné a správně označené (složením použitých surovin, způsobem úpravy potravin, případně použitou technologií), není důvod k tomu, aby byly za jejich obsah řetězce trestány. Rozhodnout musí skutečně sám spotřebitel, který zboží v prodejně nechá v regále.

Jiný kraj, jiná chuť?

O tom, jak ke spotřebitelům z východní Evropy přistupují výrobci potravin, svědčí také výsledky laboratorní analýzy Asociace spotřebitelů Slovenska. Přišlo se v ní totiž na to, že značky jako Coca Cola, Nescafé či Tchibo rozlišují oblasti, do kterých své výrobky posílají.

Zatímco do bohatších zemí západní Evropy putuje standardní složení jejich výrobků, do zemí jako Slovensko, Česká republika, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko putují například v Coca Cole (u tohoto produktu spadá ČR výjimečně k západním zemím), ale i v celé řadě dalších produktů jen levnější náhražky.

Na první pohled se zdá, že jde o jasné klamání spotřebitele. Jak se může Coca Cola v Německu a Coca Cola s úplně stejnou etiketou na Slovensku lišit svým složením? Potravinářské firmy ale vysvětlení mají. Odlišné chutě a kupní síly jednotlivých národů. Čím dále na východ, tím více nám prý chutnají náhražky a tím méně jsme ochotni platit…

Není cola jako cola: boj o cukr

Rozdíl ve složení Coca Coly podle laboratorní analýzy Asociace spotřebitelů Slovenska, kterou provedl Státní veterinární a potravinový ústav v Bratislavě:

  • V západní Evropě se u tohoto nápoje používá jako sladidlo krystalická látka sacharóza, která se vyrábí z cukrové třtiny nebo cukrové řepy.
  • V zemích, jako jsou Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko, se využívá tekutá izoglukóza vyrobená z kukuřice. Výrobce tak ušetří na surovinách, ale také na technologiích, protože se nemusí zabývat rozpouštěním cukru.

Když si europoslanci z poškozených zemí na tyto praktiky stěžovali v Evropském parlamentu, byli Johnem Dallim, eurokomisařem pro zdravotnictví a politiku spotřebitelů, odbyti s tím, že rozhodující je u těchto produktů jejich nezávadnost a zdravotní neškodnost.

Tiskový mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Michal Spáčil k tomu dodává: „Neexistuje právní základ, který by umožňoval porovnávat složení výrobků stejných značek v jednotlivých zemích EU nebo ukládat při různém složení takových výrobků jakákoliv nápravná opatření nebo sankce.“

Zlepšení v nedohlednu

O tom, že se na tomto stavu v nejbližší době moc nezmění, je přesvědčen také Miroslav Huml, právník sdružení Spotrebitel.net: „Nejprve bude třeba sjednotit normy kvality potravin a všechny vyhlášky a zákony ve všech členských státech tak, aby výrobce mohl skutečně produkovat jen jeden druh potraviny pro celý trh. Kámen úrazu však představuje skutečnost, že v rámci 27 zemí a několika set lobbistických skupin se bude takový kompromis hledat velmi složitě. Možnost, že by tuto otázku vyřešila jedna evropská směrnice, nepovažuji za pravděpodobnou.“

O síle nejrůznějších potravinářských lobbistických skupin nepochybuje ani Tomáš Karpíšek. Podle něj se výrazného zlepšení dočká až další generace.

I když je nabídka kvalitních potravin v českých supermarketech velmi omezená, nesmí se spotřebitelé nechat odradit a musí se naučit pečlivě vybírat. Dokud se nekvalitní potraviny budou prodávat, tak z nabídek obchodních řetězců nevymizí. Pročtení obalu, na kterém je napsáno, z čeho se daný výrobek vlastně skládá, by mělo být běžnou součástí každého nákupu.

Pokud bude člověk dávat do nákupních vozíků pouze zboží, které je cenově o něco výhodnější nebo lépe vypadá, tak se současný stav jen tak nezmění. Jestliže nechceme být jen odpadkovým košem vychytralých prodejců, musíme se zkrátka naučit rozeznávat a upřednostňovat kvalitu.

Zdroj: www.penize.cz

Další článek


 
celkem 87 komentářů

Poslední komentáře

MAX: A kdo řekl, že za komančů bylo kvalitní jídlo? ...
SPK
6. 6. 2014, 07:21
vichr ty uz to nehul ty trubko.neumis nic,tak nemach...
max
6. 6. 2014, 03:24
SEDÍTE SI NA VEDENÍ TO NEMŮŽETE SROVNÁVAT ZA KOMUNIS...
Jana
27. 4. 2013, 21:02
Dokud si někdo nedošlápne na ty co to tu mají na svě...
Jana
27. 4. 2013, 20:57
Nakupujte v masně ty obchody jsou všechny stejné maj...
Jana
27. 4. 2013, 20:52

Další články

Případů padělání bankovek a mincí přibylo

Případů padělání bankovek a mincí přibylo

Před 9 hodinami  |  Rybová Romana
Nevíte si rady? Pomůže vám Slovník sociálního zabezpečení

Nevíte si rady? Pomůže vám Slovník sociálního zabezpečení

Před 11 hodinami  |  Pospíšil Aleš
Hypotéky: červen byl rekordní

Hypotéky: červen byl rekordní

Před 12 hodinami  |  Rybová Romana
Pražský soud podpořil Uber, ale ohrožení rozhodně nekončí

Pražský soud podpořil Uber, ale ohrožení rozhodně nekončí

Před 14 hodinami  |  Kůžel Filip, Mobilmania.cz
Pro půjčku do 10 tisíc jdeme nejčastěji za rodinou

Pro půjčku do 10 tisíc jdeme nejčastěji za rodinou

Před 15 hodinami  |  Ondráčková Kamila  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Nejčastější podvodné věty podomních prodejců

Nejčastější podvodné věty podomních prodejců

Jak se bránit lživým taktikám podomních prodejců? více

EuroEUREUR27.030 Kč-0.055 %
Americký dolarUSDUSD24.324 Kč-0.238 %
Britská libraGBPGBP32.014 Kč-0.275 %
Japonský jenJPYJPY23.533 Kč1.045 %
Chorvatská kunaHRKHRK3.610 Kč-0.083 %
více...
PX883.050-0.47 %
CETV56.200-0.97 %
ČEZ457.700-2.41 %
Erste Bank643.6001.32 %
Fortuna89.8501.01 %
více...
Meziroční změna HDP4,50%3Q / 15
Míra nezaměstnanosti6,40%k 1. 1. 16
Meziroční inflace0,60%k 1. 1. 16
Průměrná hrubá mzda26 072 Kč3Q / 15
Meziroční růst průmyslu-1,70%k 1. 12. 15
více