FinExpert.e15.cz

Platí absolventi pojistné během prázdnin?

Středoškoláci a vysokoškoláci, kteří ukončili studium, platit pojistné na sociální zabezpečení mohou i nemusí.

Absoventi středních a vysokých škol mají několik možností. Mohou nastoupit hned do zaměstnání, jít se zaregistrovat na úřad práce, začít studovat vysokou či střední školu, nebo i vycestovat do zahraničí. Platba pojistného vždy záleží na konkrétní situaci.

Středoškolák ukončí studium a

  • nastoupí do zaměstnání. Od nástupu do zaměstnání za něj hradí pojistné zaměstnavatel. Firma pojistné platí za sebe a také ho strhává z platu zaměstnance a odvádí příslušnému úřadu (v tomto případě okresní správě sociálního zabezpečení - OSSZ). Pokud absolvent střední školy nastoupí do zaměstnání až po prázdninách, považují se tyto prázdniny za tak zvanou náhradní dobu pojištění (vysvětlení dále).

  • zaregistruje se na úřadu práce, dokud si nenajde zaměstnání. V tomto případě pojistné neplatí, protože mu nevzniká účast na nemocenském ani důchodovém pojištění. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je také náhradní dobou pojištění.

  • odchází studovat na vysokou, vyšší odbornou či jiný typ školy. Školní prázdniny po skončení studia do nástupu na jinou školu se také považují za náhradní dobu pojištění. Stejně je to v případech, kdy absolvent začne studovat učiliště nebo začne studium v zahraničí.

Vysokoškolák ukončí studium a

  • nastoupí do zaměstnání. Do nástupu do zaměstnání se absolvent neúčastní ani důchodového ani nemocenského pojištění. Náhradní dobou pojištění je však ještě kalendářní měsíc, v němž ukončil studium na vysoké škole a rovněž kalendářní měsíc následující, pokud po celý tento měsíc nepracuje (nevykonává výdělečnou činnost), ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Od nástupu do zaměstnání si absolvent pojistné platí, a spolu s ním i firma, jako u ostatních zaměstnanců.

  • registruje se na úřadu práce, dokud nenajde zaměstnání. Stejně jako absolvent střední školy, si pojistné neplatí, protože nevzniká účast na nemocenském ani důchodovém pojištění. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je také náhradní dobou pojištění.

  • odchází studovat na další vysokou školu. V tomto případě absolventovi účast na nemocenském pojištění sice vzniká, ale pojistné nehradí nikdo. Jak je uvedeno výše: doba studia se považuje za náhradní dobu pojištění, ale po 18. roce věku se pro účely důchodového pojištění započítává pouze 6 let studia. Pokud někdo studuje déle, může si hradit dobrovolné důchodové pojištění. To je v letošním roce 2 800 Kč měsíčně. Stejné je to i v případě, že absolvent začne studovat v zahraničí.

Náhradní doba pojištění je zjednodušeně řečeno období života, kdy například lidé studují, vychovávají děti, jsou nezaměstnaní či nemocní. I když se za tyto doby neodvádí žádné pojistné, přesto se započítávají do potřebných let pojištění pro důchod, a to v případě, že doba pojištění trvala alespoň jeden rok a že byla získána na území České republiky (tato podmínka nemusí být splněna, jde-li o péči dítě do 4 let věku.). Pro výši důchodu se nezapočítává náhradní doba pojištění získaná do 18 let věku a po vzniku nároku na důchod.

Náhradních dob je devět. V celém rozsahu se pro výši důchodu započítává výkon vojenské služby, péče o dítě do 4 let věku a doba osobní péče o bezmocnou osobu. Tato doba se započítává jen do 31. prosince 2006 (od roku 2007 se jedná o péči o osobu, která je závislá na péči jiné osoby). Zbývajících šest typů dob se pro nárok na důchod rovněž započítává plně, ale pro výši procentní výměry důchodu se započítávají pouze v rozsahu 80 %.

    Příklady náhradních dob 

  • Doba studia - Pro ty, kteří studovali před 1. lednem 1996, platí, že se jim do důchodu započítává plně veškeré studium od skončení povinné školní docházky do dovršení 18 let. Po dosažení 18 let se studium započítává pro nárok na důchod plně, maximálně však po dobu 6 let, a to ať jste studovali před tímto datem nebo po něm. Pro výši procentní výměry důchodu se však počítá v rozsahu 80 %.

  • Doba evidence u úřadu práce - Po 31. prosinci 1995 se započítává vždy, pokud člověk pobírá podporu v nezaměstnanosti. Pokud ji už nepobírá a je dlouhodobě v evidenci úřadu práce, započítávají se maximálně tři roky. Tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Pro nárok na důchod se tato doba počítá plně, pro výši procentní výměry v rozsahu 80 %. Pokud byl člověk nezaměstnaný před 1. lednem 1996, doba se mu pro nárok na důchod hodnotí neomezeně, avšak pro výši důchodu se krátí na 80 %.

Pojistné na sociální zabezpečení se skládá z nemocenského a důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Jeho platba a výše ovlivňuje dávky nemocenského pojištění a důchody. K 31. květnu 2008 evidovala ČSSZ celkem 5 074 694 poplatníků pojistného.

Další článek


 

Související články


 


Další články

Nechci slevu zadarmo aneb Triky prodejců jak z vás dostat peníze

Nechci slevu zadarmo aneb Triky prodejců jak z vás dostat peníze

Než začnete bezhlavě nakupovat, vše si přepočítejte.

22.  9.  2016  |  Rybová Romana  |  7

Nový Zákon o spotřebitelském úvěru zmírní sankce za nesplácení

Nový Zákon o spotřebitelském úvěru zmírní sankce za nesplácení

Před 1 hodinou  |  Ondráčková Kamila
Jak banky a regulátoři lžou investorům

Jak banky a regulátoři lžou investorům

Která opatření ve finančním sektoru jsou jen propracovaným maskováním, jež má balamutit investory?

Před 3 hodinami  |  web Investiční

Změna insolvenčního zákona?

Změna insolvenčního zákona?

Včera  |  Rybová Romana
Fórum: Důchodové pojištění vs. investiční životní pojištění

Fórum: Důchodové pojištění vs. investiční životní pojištění

Včera  |  Fórum FinExpert.cz

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená